Čertovy hlavy u Želíz: Místo, kde se ďáblové vypínají k nebi
Čertovy hlavy u Želíz: Místo, kde se ďáblové vypínají k nebi

To si tak vykračujete lesem a náhle se před vámi objeví obrovití čerti. Sice pouze jejich hlavy, ale zato velké jako třípatrový dům. Máte před sebou umělecké dílo, které sotva najde konkurenci i ve světovém měřítku.

Ponoříme-li se do dějin našeho umění, nemůžeme opomenout významnou postavu Václava Levého, zakladatele moderního českého sochařství a učitele legendárního sochaře Josefa Václava Myslbeka. Můžeme sledovat jeho zářivou kariéru, během níž okouzlil Mnichov během svých studií na tamní Akademii nebo se stal součástí umělecké komunity v Římě, kde získal stipendium a vytvořil tam největší část svého díla.

Dozvíme se také to, že po návratu do Čech platil za uznávanou veličinu a jako takové mu byly svěřeny významné zakázky včetně části výzdoby Katedrály sv. Víta na Pražském hradě.

FOTO: Martin Veselka – CC BY-SA 4.0

Ďáblové se hřejí na slunci

My se však vrátíme zpátky v čase do roku 1841. Tehdy bylo Levému něco přes dvacet, ještě ho nikdo neznal a pracoval jako kuchař na zámku v Liběchově. Už tenkrát ale víc než na hrnce, vařečky a pánve myslel na sochařské dláto a majzlík.

Hned po práci sbalil nástroje a vydával se do lesů, aby si na tamních pískovcových skalách zkoušel své dovednosti. Skrytý hustým lesem před pohledy zvědavců tvořil monumentální dílo, které dodnes překvapuje celý svět.

Z pískovcových skal vysokých devět metrů Levý během šesti let vytesal dvě obří ďábelské hlavy. Asi se nikdy s určitostí nedozvíme, koho tyto gigantické tváře vlastně zobrazují. Legendy tvrdí i to, že se při hledání vzoru inspiroval některými z obyvatel nedaleké obce Želízy.

Není to ale podstatné. Čertovy hlavy u Želíz jsou nezapomenutelné, přestože na nich už zapracovala eroze a také nenechavé ruce zvědavců. Devítimetrové kolosy jsou údajně druhou největší skalní skulpturou vytvořenou lidskýma rukama.

Překonávají je jen slavné tváře čtyř amerických prezidentů na hoře Mount Rushmore v Jižní Dakotě. Dlouhá desetiletí se Čertovy hlavy ukrývaly v hlubokém lese. Až před osmi lety byly okolní stromy vykáceny, a tak obří tváře opět nerušeně shlížejí ze srázu na silnici u Želíz.

Podle odborníků je to tak pro ně lepší. Sluneční paprsky pískovcové skále prospívají víc než věčný vlhký stín a mechový porost.

FOTO: Václav Zavřel – CC BY-SA 3.0

Trpaslíci stále ještě pracují

Václav Levý se ale do svého lesa nevypravoval jen kvůli Čertovým hlavám. Svou uměleckou stopu zanechal i na dalších místech v okolí. Narazíme tu třeba na devítimetrového hada uprostřed rozseknutého sekerou nebo na sličnou harfenici, z níž už se ale v důsledku eroze skály do dnešních časů zachovala pouze její harfa.

Všechno si ale vynahradíme v nedaleké umělé jeskyni zvané Klácelka, v jejímž okolí na nás čekají pískovcoví velikáni české historie jako Jan Žižka nebo Prokop Holý. Najdeme tu i trpaslíky, kteří právě vyrábějí zbraně pro blanické rytíře.

A v šeru za bohatě zdobeným portálem jeskyně můžeme, jsme-li předvídavě vybaveni baterkou, zhlédnout i řadu zvířat zpodobňujících špatné lidské vlastnosti. Z Liběchova se ke Klácelce i Čertovým hlavám dostaneme po modré turistické značce, i když se musíme připravit místy na trochu namáhavější výstup.

Osobní setkání s ranými díly legendy českého sochařství ale rozhodně stojí za to.

FOTO: Creative Commons (úvodní foto: Jirka.j23 – CC BY-SA 4.0)

Komentáře

Mohlo by Vás zajímat

Praha tajemná: Staré Židovské Město a Golem

Praha tajemná: Staré Židovské Město a Golem

Tajemství zazděného novorozence na hradu Rokštejn

Tajemství zazděného novorozence na hradu Rokštejn

Jeskyně Šipka: Uctívači jeskynních medvědů

Jeskyně Šipka: Uctívači jeskynních medvědů

Hrad Házmburk: Poklad pod Černou věží

Hrad Házmburk: Poklad pod Černou věží

Poznejte místa, ze kterých vám půjde mráz po zádech

Poznejte místa, ze kterých vám půjde mráz po zádech

Ukrývá Nuselský most děsivé tajemství?

Ukrývá Nuselský most děsivé tajemství?

Nenechte si ujít další zajímavé články