Dobývání vzácných nerostů patří ke Karlovarsku odjakživa. Celý kraj jako jedno velké mraveniště protínají desítky kilometrů důlních chodeb s mnoha zachovalými štolami a šachtami, na něž na povrchu navazují technické a urbanistické památky historického významu.

Jedinečná kombinace panenské přírody a osm století hornictví daly vzniknout typickému rázu Hornické kulturní krajiny Krušnohoří/Erzgebirge, kde se na pozadí starobylých hor nachází velké množství dochovaných montánních památek.

Oblast Krušných hor je mimořádným svědectvím o dalekosáhlém vlivu hornictví na všechny společenské oblasti, který je patrný i v nehmotném rozměru živých tradic, nápadů a představ krušnohorské kultury.

Světové dědictví zahrnuje celkem 22 komponent: 17 na německé straně a 5 na české straně.

Kde vzali Američané své dolary?

Na české straně je pomyslným centrem hornické tradice příhraniční město Jáchymov s goticko-renesančním centrem a nejstarším dosud fungujícím dolem v celé Evropě z roku 1518 jménem Svornost. V Jáchymově se svého času razily stříbrné mince tolary, jež inspirovaly název současné měny USA a dalších zemí, a Habsburkové zde nechali zřídit první báňské učiliště své říše.

Kromě stříbra dobývali zdejší horníci i mnoho dalších rud, a právě v kusu jáchymovského smolince objevili manželé Curieovi v roce 1898 dva nové chemické prvky, polonium a radium. O slavných vzestupech i strmých pádech Jáchymova vypráví expozice jáchymovského muzea Královská mincovna.

Prohlídková štola č. 1 pak svědčí o naprosto nevyhovujících podmínkách, ve kterých pracovali političtí vězni. Stejné svědectví nese i třídírna uranových rud v Ostrově zvaná Rudá věž smrti.

Prožijte dovolenou v podzemí

Jen pár kilometrů severněji se pod Zlatým kopcem rozkládá štola Johannes s jednou z největších podzemních komor na světě, jejíž strop se v některých místech tyčí do výše až 12 metrů. Nedaleko Abertam zase najdete největší cínový důl Krušnohoří Mauritius.

Oba komplexy si můžete na vlastní oči prohlédnout jak z povrchu, tak z hloubi jejich zachovalých útrob. Příkladem rozsáhlé hornické krajiny, která podává výjimečné svědectví o dobývání cínových, železných a dalších rud od 16.

do 20. století, jsou místa Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná.

Zvláště rudní revíry Horní Blatná a Hřebečná s velkým množstvím nadzemních i podzemních pozůstatků dokládají způsoby těžby cínu. Rozlehlá rýžoviště (sejpy) u Božího Daru svědčí o obrovském rozsahu rýžování cínovce v nejvyšších partiích Krušných hor již minimálně od 16. století.

Dodnes funkční Blatenský vodní příkop je unikátní technické dílo, které svědčí o vyspělosti vodohospodářů v 16. století. Horní Blatná je příkladem renesančního horního města, které bylo založeno v 16.

století plánovitě na zelené louce po bohatých nálezech cínových rud. Tak se dlouho nerozmýšlejte a vydejte se na průzkum důlního labyrintu pod Karlovarským krajem. Prožít dovolenou v podzemí se vám jen tak někde nepoštěstí.

Foto: Karlovarský kraj