Takřka nedobytná pevnost obklopená důmyslnými vodními příkopy, které ji proměnily vlastně v umělý ostrov. Hrad Švihov nedaleko Klatov se může pochlubit slavnou historií a svou výjimečnost si zachoval až do dnešních dnů.

Původní tvrz z poloviny 14. století dostala definitivní podobu až o století později, kdy se vlády nad zdejším panstvím ujal královský sudí Půta Švihovský, jeden z nejvýznamnějších představitelů rodu Rýzmberků.

Ze Švihova vytvořil jednu z nejodolnějších pevností tehdejší doby. Hrad se dvěma obytnými paláci, pětipatrovou vstupní věží a hradní kaplí vystavěnou na baště obklopil hned dvěma vodními příkopy.

Ten vnitřní byl vyhlouben na místě dnešního nádvoří, vnější pak mezi dvěma pásy hradeb. Oba příkopy mohly být v případě nutnosti rychle naplněny vodou z nedaleké řeky Úhlavy.

Přišlo to vhod například v období třicetileté války, kdy Švihov bezvýsledně obléhala švédská vojska.

Návrat k zašlé slávě

Pověst nedobytné pevnosti se však stala Švihovu osudnou. Po válce císař Ferdinand III. dostal strach, že právě takové hrady by mohly poskytnout útočiště loupeživým hordám, ale především se mohou proměnit v bašty protihabsburského odporu.

Stejně jako řadu jiných hradů nařídil tenkrát srovnat Švihov se zemí. Rod Černínů, jemuž tehdy Švihov patřil, dělal všechno pro to, aby toto tvrdé rozhodnutí zvrátil. Do značné míry se mu to také i podařilo.

Hrad sice přišel o velkou část vnějšího opevnění a o vodní příkopy, ale k jeho demolici naštěstí nedošlo. Kdysi pyšná pevnost ovšem navždy ztratila svou slávu. Z obou paláců se staly sýpky a předhradí se na staletí proměnilo v obyčejný hospodářský dvůr.

To, že hrad přestal sloužit k bydlení, samozřejmě znamenalo, že nikdo nevěnoval příliš péče údržbě. Není divu, že už v roce 1926 je Švihov v oficiálních úředních dokumentech označován za zříceninu.

Po druhé světové válce byl hrad vyvlastněn, i když pro československý stát to žádné velké terno nebylo.

Památku převzal v dezolátním stavu, ale i v tehdejších dobách se naštěstí našly osvícené osobnosti, díky nimž se podařilo prosadit na tehdejší poměry nevídanou rekonstrukci. A tak v roce 1950 započaly práce na obnově hradu.

Švihov se konečně dočkal důstojného zastřešení, byly vyčištěny a restaurovány interiéry. Potíže ovšem restaurátorům činila skutečnost, že z původního vybavení se vlastně dochovalo jen velice málo.

Proto byla zvolena takzvaná náznaková instalace, která má návštěvnících dojem středověkého sídla alespoň připomenout.

Rozjímání nad vodní hladinou

Obnova hradu se vydařila. Ostatně ověřit si to můžeme třeba při sledování oblíbené pohádky Tři oříšky pro Popelku, která se tu v roce 1973 natáčela. Připomíná ji návštěvnický okruh nazvaný Za tajemstvím Popelčina střevíčku.

Expozice zaujímá čtyři podlaží Bílé bašty, do níž vede samostatný vchod z velkého hradního nádvoří. Na své si přijdou především děti, které si pod dohledem sovy Rozárky mohou vyzkoušet plnění různých úkolů a hádanek.

Prohlídkových tras na Švihově ovšem najdeme víc.

Ta základní nás seznámí s historií hradu, nechá nás nahlédnout do Červené bašty a provede nás nejen reprezentačními prostorami jako taneční sál nebo hodovní síň, ale také méně přístupnými částmi jako je zbrojnice nebo ložnice hradní paní.

Rozhodně stojí za prohlídku i hradní kaple Nanebevzetí Panny Marie s freskou sv. Jiří bojujícího s drakem a se sbírkou gotických plastik. Kaple je v naší zemi ojedinělá zejména svým umístěním.

Založena byla na baště, vystupuje z opevnění a kdysi pod ní protékal hradní příkop.

Věž se skleněnou podlahou

Trochu jiné zážitky pak nabízí prohlídkový okruh s lakonickým, ale zdaleka ne vše vystihujícím názvem Kuchyně. Navštívíme hospodářské prostory, samozřejmě zmíněnou hradní černou kuchyni, ale také třeba strážnici, fraucimor nebo hejtmanskou kancelář.

Nezapomenutelná je také návštěva hradních sklepení, kde se skladovaly potraviny. Součástí prohlídky je i takzvaný chlebový sklep, kde uvidíme i potřeby pro výrobu a skladování pečiva. A zapomenout samozřejmě nesmíme ani na věž s vyhlídkou na řeku Úhlavu.

Dozvíme se v ní například i zajímavosti o způsobu její výstavby. Pokud se chceme pokochat vyhlídkou z pětatřicetimetrové věže, musíme ovšem zdolat 98 krkolomných schodů.

Atrakcí věže je dnes také částečně prosklená část podlahy ve druhém patře, díky níž je možné spatřit nasvícenou klenbu prvního patra věže včetně dochovaných původních trámů. Švihov dnes už opět naplno žije.

Konají se tu totiž nejen obvyklé prohlídky, ale také řada kulturních akcí od šermířských vystoupení přes koncerty a výstavy až po divadelní představení.

Tyranova cesta do pekla

Stejně jako většina jiných středověkých hradů je i Švihov opředen mnoha pověstmi. Zpravidla v nich hraje velkou roli sám zakladatel Půta Švihovský a především jeho smutně proslulá krutost a bezohlednost.

Podle legendy si tyrana Půtu odnesl ďábel, i když důvody pro takový trest se uvádějí různé. Podle jedné z verzí nechal Půta zaživa upálit ve stodole řemeslníky, kteří pracovali na hradě, protože se mu nechtělo platit jim za odvedenou práci.

Podle druhé si cestu do pekla zasloužil tím, že dal v hradním sklepení zaživa zazdít mladou dívku, která přes jeho nesouhlas zatoužila po sňatku s chlapcem ze sousedního panství.

Protože jejich lásce tajně přála i Půtova manželka, rozhodl se hradní pán potrestat i ji. Když na ni ale chtěl vztáhnout ruku, zřítil se strop ložnice, dovnitř vpadl čert a vzniklým otvorem Půtu odnesl.

Dodnes je na tom místě ve stropě otvor, který se prý nikdy nikomu nepodařilo zazdít. Legenda s krutým koncem se váže také ke hradní kapli, kde si můžeme povšimnout zvláštního kamene vystupujícího z jinak rovné stěny.

Za Půtových dob žil prý na hradě mnich, který se vyznačoval neukojitelnou chutí k jídlu. Léta kradl pochoutky v hradní kuchyni i spižírně, než byl přistižen. Půta ho za trest nechal zazdít přímo v kapli.

Jenže neustálým přejídáním otylý mnich se do zdi celý nevešel, a tak je právě na místě jeho posledního odpočinku zeď nerovná. Říká se, že pokud návštěvník položí na toto místo prsty a vysloví své tajné přání, opravdu se mu splní.

Co nesmíte minout, když navštívíte vodní hrad Švihov?

1) Hrad Velhartice

Sotva třicet kilometrů dělí Švihov od další zajímavé památky na dosah od Klatov.

Hrad Velhartice na skále nad řekou Ostružnou vznikl už na konci 13. století a dnes tu můžeme obdivovat především gotický palác zvaný Rajský dům s pozdně renesančním křídlem, který s věží Putnou v předhradí spojuje unikátní kamenný most se čtyřmi lomenými oblouky.

V roce 2012 se konečně dočkal zprovoznění i hradní pivovar a prostor před areálem je věnován vznikajícímu souboru lidových staveb přenesených ze šumavského předhůří.

2) Hrad Rabí

Z Velhartic už je potom jen kousek východním směrem k památnému hradu Rabí, který se vypíná na skalnatém svahu nedaleko Sušice. Pochází z počátku 13. století a bývá považován za nejrozsáhlejší hradní komplex na našem území.

Kdosi spočítal, že obvod jeho hradeb a budov čítá dohromady tři kilometry. Dnes už je o trochu menší, protože zaniklo předsunuté předhradí, ale stále je nejnavštěvovanější památkou Plzeňského kraje.

Rabí je také místem, kde v roce 1421 při obléhání hradu husity přišel vojevůdce Jan Žižka o druhé oko – podle některých po přímém zásahu šípem, podle jiných vinou odštípnuté třísky.

Foto: Shutterstock