Ne právě často máme příležitost prohlédnout si pamětihodnost starou dvacet milionů let. Pískovcová skalní města tvořená skalními bloky, stěnami či věžemi vzniklými zvětráváním různých typů hornin nám tu možnost nabízejí. Třeba Hruboskalsko v Českém ráji.

Až budeme Hruboskalsko hledat na mapě, nejprve najdeme Turnov a potom se blíže zorientujeme podle obcí Hrubá Skála, Sedmihorky a Kacanov. Přesně mezi nimi totiž přírodní rezervace Hruboskalsko nebo také Hruboskalské skalní město leží.

Svou rozlohou 219 hektarů patří k největším skalním městům Českého ráje. Najdeme v něm stovky skalních masivů i samostatné věže dosahující až šedesátimetrové výšky.

Vzhledem k nepříliš odolnému druhu pískovce, který zdejší skalní formace vytvořil, se Hruboskalsko může pochlubit opravdu bizarními geologickými útvary

Pohled na skály zdola i shora

Hruboskalské skalní město tvoří více než čtyři stovky věží, které v minulosti často dostávaly zajímavá jména. A tak se nad námi tyčí třeba Kapelník, Taktovka, Maják nebo Dračí věž, trochu zlověstná Lebka a horolezci oblíbené skály Blatník, Mnich či Osudová.

Na skalní město se ale nemusíme dívat jen uctivě zdola. Zrovna tak impozantní pohled je ze zdejších vyhlídek. Nejznámější je Mariánská, odkud spatříme Dračí skály i vzdálené Trosky.

Přímo pod vyhlídkou, na stěně Nekonečné věže, leží symbolický hřbitov horolezců založený po tragédii československé Expedice Peru 1970. Pod puklým sluncem jsou tu na tabulkách vyryta jména zemřelých horolezců od druhé světové války.

Kromě Mariánské vyhlídky stojí za to se rozhlédnout i ze Zámecké či Janovy vyhlídky, z Prachovny u zámku Hrubá Skála, z vyhlídky U lvíčka nebo z vyhlídky na seskupení skal zvané podle jejich tvaru Kapela.

Nedaleko hradu Valdštejn pak poskytuje skvělý rozhled také skalní vyhlídka Hlavatice – osamocená pískovcová skála, na niž se dostaneme po 36 točitých železných schodech.

Svatý Prokop bojuje s démony

Při pohledu na útvar zvaný Čertova ruka si můžeme připomenout pověst o hradním pánovi, který si jednoho pozdního večera vyšel na procházku do skalního města, zabloudil a setkal se s pekelníkem u zapáleného ohně.

Ďábel ho vyzval ke hře v karty a šlechtic dokázal nad pekelníkem vyhrát. Čert ve vzteku začal rozbíjet okolní skály a do jedné z nich zaťal svůj dráp tak hluboko, že v ní navždy nechal stopu. Od té doby se jí tedy říká Čertova ruka.

S čerty souvisí i další hruboskalská pamětihodnost. V části Hruboskalska, která se jmenuje Dračí skály, si ve skalním výklenku Řetězové věže lemovaném zábradlím povšimneme sochy svatého Prokopa. Nechali ji tu postavit Valdštejnové už před třemi stoletími.

Svatý Prokop je skutečnou historickou postavou z 11. století a vypráví se o něm legenda, podle níž dokázal zapřahat k orbě čerty. Budeme-li pozorně prohlížet okolní skály, najdeme několik nenápadných reliéfů ztvárňující démony. Jeho socha tu má chránit všechny pocestné.

Vašek a ostatní horolezci

Skalní města odjakživa přitahují horolezce.

Do Hruboskalska se na počátku 20. století vydávali nejprve Němci, první z nich zdolali slavný Dračí zub už v roce 1906. Pokud vám jméno Dračí zub něco říká, pak jste si asi vzpomněli na malého Vaška v podání Tomáše Holého v komedii Jak dostat tatínka do polepšovny.

Skála, na kterou ve filmu leze, ale ve skutečnosti není Dračí zub, ale nedaleká Skautská věž. Hruboskalsko je rájem horolezců i dnes.

Protože je ale zdejší pískovec extrémně měkký, je třeba postupovat s nejvyšší šetrností a respektovat zákaz lezení za deště a ještě i dva dny po něm.

Zlatá stezka hned tak nekončí

Pokud se nám v Českém ráji zalíbí, měli bychom si zapamatovat, že jím prochází Zlatá stezka – trasa spojující nejkrásnější a nejvýznamnější místa.

Měří celkem 119 kilometrů, takže ji rozhodně nezvládneme najednou, vede skrz údolí i vrchy a zavede nás i do skalních měst včetně Hruboskalska a také na středověké hrady Valečov, Kost, Trosky, Hrubá Skála, Valdštejn a Frýdštejn.

Pokud se pak chceme o zdejším kraji dozvědět víc, bude pro nás ideální Naučná stezka Hruboskalsko vinoucí se všemi nejzajímavějšími místy zdejšího skalního města. Je dlouhá 7,5 kilometru a je na ní 16 zastavení s informacemi.

Na stezku se napojíme třeba na nádraží Karlovice-Sedmihorky, v sedmihorském kempu nebo na parkovišti pod hradem Valdštejn.