Výstavný klášter Zlatá Koruna patří k nejlépe zachovaným gotickým areálům svého druhu v Čechách a vzhledem ke svému umístění v sevřeném vltavském údolí si do dnešních dnů zachoval i svou dispozici. A také atmosféru, která na návštěvníka dýchne na každém kroku.

Na počátku zbožného kláštera byla krutá válka.

Jak praví legenda, když se český král Přemysl Otakar II. v červenci 1260 vypravoval do bitvy proti svému bratranci, uherskému panovníkovi Bélovi IV., složil slib, že pokud mu Bůh dopřeje vítězství, jako výraz poděkování založí klášter.

V bitvě u dolnorakouského Kressenbrunnu pak Bélovu armádu skutečně na hlavu porazil a na svůj slib nezapomněl.

Klášter, kde zurčí vodotrysky

Jako místo pro nový cisterciácký klášter Přemysl zvolil jižní Čechy, aby tu posílil svůj vliv.

Klášter se zpočátku jmenoval Svatá Koruna na počest vzácné relikvie – trnu z Kristovy koruny, kterou český panovník dostal od francouzského krále Ludvíka IX. Název Zlatá Koruna se ujal až o čtyři století později.

Pozvaní opati z Baumgartenbergu a Wilheringu při své návštěvě výběr lokality v meandru řeky Vltavy schválili a na jaře roku 1263 už sem dorazili první mniši z kláštera Heiligenkreuz.

Brzy se klášter stal důležitou součástí celé oblasti a mniši ho dále dostavovali a zvelebovali. Dokonce k němu přivedli vodu po hřbetu skalního ostrohu tři kilometry dlouhým umělým kanálem, zvaným Jordánek.

Klášter pak obklopovaly barokní okrasné i užitkové zahrady, opatřené i vodotrysky.

Slévárenští dělníci místo mnichů

Pokud chtěl král založením kláštera posílit svůj vliv zejména proti odbojným Vítkovcům, nepodařilo se mu to.

Ti nový areál zničili už v roce 1276 a panovníkovi v té době zbývaly už jen dva roky života, takže nestačil splnit svůj plán na přesunutí kláštera na bezpečnější místo. Přesto byl klášter Zlatá Koruna obnoven, ale zlaté časy ho stále ještě nečekaly.

Přežil požár v roce 1354, v roce 1420 ho vypálili husité a císař Josef II. ho nakonec v roce 1785 zrušil.

Až na počátku 20. století začala rekonstrukce kláštera a postupně byly napravovány škody, které v něm napáchaly průmyslové provozy včetně slévárny a strojírny, které se v něm na předchozí desetiletí usadily.

Ochranitelka kláštera se vrací domů

Od roku 1947 je klášter v majetku státu a od roku 1995 národní kulturní památkou. Turisté ho mohou projít hned několika prohlídkovými trasami.

Ta základní je zavede do opatské kaple, do budovy konventu s náhrobky zdejších opatů i do patrové kaple Andělů strážných, nejstarší části areálu.

Samozřejmě uvidí i vzácný gotický deskový obraz, Zlatokorunskou madonu, která se před šesti sty lety stala ochranitelkou kláštera.

Obraz byl před 2. světovou válkou kvůli hrozící německé invazi ukryt v Praze, později se stal součástí sbírek Národní galerie, ale v roce 2016 se po 78 letech do klášterní opatské kaple opět vrátil.

Noční atmosféra je nenapodobitelná

Příchozí poznají i největší kostel jižních Čech – třílodní chrám Nanebevzetí Panny Marie, který je výjimečný i tím, že mu schází věž. Milovníci historie ale určitě ocení i prohlídkový okruh, zaměřený na každodenní život mnichů.

Uvidí tak mnišskou celu, knihovnu, latríny či jídelnu, projdou knihovní chodbu s kolekcí vzácných obrazů a mohou obdivovat unikátní barokní lékárnu v prostorách bývalé klášterní kuchyně.

Klášter ale připravil i speciální výukové akce pro školy nebo večerní prohlídky, které poskytují zcela jinou atmosféru než běžná návštěva ve dne.