Domů     Kostel sv. Vincence v Liberci: Krása z červených cihel
Kostel sv. Vincence v Liberci: Krása z červených cihel

Většinu kostelů najdeme na hlavních náměstích, tenhle ale leží trochu stranou městského ruchu. O to je ovšem zajímavější na pohled a také jeho historie se běžným představám o církevních svatostáncích poněkud vymyká.

Tím, co znamenal Baťa pro Zlín, byla na přelomu 19. a 20. století firma Johann Liebieg & Co pro Liberec.

Ve čtvrti zvané Perštýn se dokonce zrodilo takzvané Liebiegovo městečko – unikátní jednotná městská zástavba příbytků pro zaměstnance, která nakonec zahrnovala 125 obytných domů.

Nebyly to nějaké strohé paneláky, ale originální stavby s řadou propracovaných detailů včetně dřevěných okenic nebo pečlivě vyřezávaných vstupních dveří, jedinečných pro každý z objektů.

Vše pro péči o zaměstnance

Zaměstnanecké sídliště vznikalo postupně už od poloviny 19. století a postupem času se ukázala potřeba ho doplnit o další nezbytné stavby. Toho se ujala baronka Marie Pavlína Liebiegová.

Na její náklady tu v 80. letech 19. století začal vznikat takzvaný Špitálský okrsek Vincentinum, který zahrnoval mateřskou i obecnou školu s cílem postarat se nejen o sirotky, ale formou jakési družiny i o děti vytížených zaměstnanců.

Do Vincentina nechala baronka povolat příslušnice ženské větve řádu lazaristů ze Štýrského Hradce, které byly pro správu sirotčince nejvhodnější, protože tento řád je založen právě na péči o potřebné.

Za čtyři roky hotovo

Součástí Vincentina se měl ovšem stát i kostel a jeho patronem se nemohl stát nikdo jiný než svatý Vincenc z Paoly, patron lazaristů. Základní kámen byl položen 31. srpna 1884 a celou stavbu se podařilo dokončit do čtyř let.

A nutno říci, že vídeňští architekti Richard Jordan a Josef Schmalzhofer po sobě rozhodně nezanechali žádnou tuctovou památku.

Kostel navrhli z červených lícových cihel opatřených červeným nátěrem, některé z výrazných architektonických prvků navíc zvýraznili bílou barvou. Průčelí zaujme režným zdivem, kombinovaným ze světlého kamene.

Pískovcové prvky jako římsy nebo ozdobné sloupy byly speciálně dodány až z německé Pirny. Kostel v novorománském stylu má dvě věže zakončené zvonicí, stavba je nad hlavní lodí zakončena kopulí a přiléhá k ní také budova fary.

K výzdobě kostela byly povolány významné osobnosti z řad kameníků a malířů jak z Čech, tak z Rakouska, malířská díla se však do dnešních dob bohužel nedochovala.

Kostel totiž čekala řada období, kdy doslova bojoval o svou existenci, což se zásadně podepsalo na jeho stavu.

Nebudou hvězdy ani žampiony

Ten okamžik nastal krátce po druhé světové válce. S odsunem německého obyvatelstva a nástupem nového režimu přestal být kostel využíván a bohoslužby tu definitivně skončily v polovině 50. let. I když byl nyní v majetku státu, vlastně se nevědělo, co s ním.

Nějakou dobu si liberečtí hýčkali plány vytvořit z něj hvězdárnu, z tohoto projektu ale nakonec sešlo.

Stejně tak byly nakonec plány proměnit kostel v sídlo tělovýchovné jednoty nebo v restauraci a neujal se ani návrh místního občana, který sliboval, že ve sklepě kostela bude pěstovat žampiony.

A tak jako záchrana na poslední chvíli přišla v roce 1972 žádost Církve adventistů sedmého dne, kteří o stavbu projevili zájem. Stát se tenkrát chátrající památky zbavil za 30 316 korun.

Nemusel se tak už starat o rekonstrukce a opravy, ale zároveň ztratil vliv na rozhodování o její další podobě.

Kostel jiného druhu

Kostel sv. Vincence by tak pamětníci poznali už jen zvenčí, odkud je stále stejně krásný jako za liebigovských dob. Uvnitř ale jeho uspořádání doznalo zásadních změn.

Do interiéru bylo vestavěno další patro, či pokud počítáme i podlahu v kopuli, vlastně patra dvě. V souladu se zásadami adventistů je výzdoba strohá a účelová. Oltář nahradilo baptisterium – prostor pro křty dospělých ponořením do vody.

Adventisté kladou důraz na práci s dětmi, a tak v bočních lodích přibyly hrací koutky, aby si děti mohly během obřadů užít své a nenudily se. Nové využití kostela samozřejmě poněkud komplikuje jeho prohlídky, protože je přístupný pouze členům církve.

Dostat se dovnitř umožňují tak jen výjimečné akce, například oblíbená Noc kostelů. V jejím rámci pak mají návštěvníci možnost dostat se třeba až pod strop původní kopule, která dnes slouží jako mládežnická klubovna.

Foto: Shutterstock

Foto:
Související články
Vysoko nad údolím řeky Labe se k nebi zvedají hradby, za nimiž se ukrývá nevšední svět připomínající malé město. Podzemní kasematy, staleté budovy, hluboká studna i barokní zámek dávají pevnosti Königstein lehce tajemnou atmosféru. Její minulost přitom sahá více než osm století zpět a překvapivě úzce se dotýká také českých dějin. Königstein patří k největším horským pevnostem Evropy. Rozkládá s
Odhalte tajemství chebské Schlaraffie V pátek 29. května 2026 se v rámci celostátní akce Noc kostelů otevřou veřejnosti i místa, která běžně zůstávají skrytá. Jedním z nejzajímavějších bude bezesporu Husův sbor Církve československé husitské v Chebu (Vrbenského 14), který letos nabídne večer plný historie, hudby, tajemství i dobrodružství pro malé i velké návštěvníky. Málokdo ví, že dnešní kos
Praha má svou nezaměnitelnou tvář. Hradní paláce nad Vltavou vytvářejí pohled, který zná celý svět. Je to obraz, který okouzluje po staletí a nikdy nezevšední.   Neexistuje  snad jediný Čech, který by ho neznal. Pražský hrad se objevuje na pohlednicích, ve filmech i na fotkách. A kdo si plánuje výlet do naší metropole, má ho na seznamu mí
Nejsou okázalé ani velké. Lázně Bělohrad si ale zakládají na tom, že klientům navodí pocit domova. A i kvůli tomu se sem lidé už zhruba 130 let rádi vracejí. Nejsou tu obří lázeňské koncerty ani velkolepé akce. Dokonce tu nenajdete ani pravou kolonádu. Ne že by tu nebyla. Ale mnoho lidí si jí nevšimne, ani se jí kolonáda vlastně neříká. Je to pro
Dne 27. ledna 2025, tedy v den, kdy si připomínáme oběti šoa, byl na vernisáži v Městském muzeu ve Františkových Lázních představen model synagogy, která byla nacisty zničena v roce 1938. Do lázeňského města se tak více než symbolicky vrátil židovský svatostánek. Autorem modelu je Bohuslav Karban z Aše. Připomeňme si nyní některé události spojené s touto významnou stavbou. [gallery ids="917
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
21stoleti.cz
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na cel
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz