Věděli jste, že krásy jižních Čech můžete pozorovat z více než stovky rozhleden, věží a vyhlídek? Některé z nich jsou docela známé, ale dost je i těch, o kterých se až tolik neví. Znáte je všechny?
Rozhledna Dobrá Voda
Od podzimu 2021 můžete navštívit rozhlednu na Dobré Vodě (viz úvodní foto) v parku Adalberta Stiftera. Rozhledna stojí na vrcholu kopce Dobrá Voda v nadmořské výšce 862 m. Výhled
Poznejte proslulá i méně známá místa v Česku i Polsku. Hravé pohraničí stírá hranice a ukazuje pamětihodnosti, krásy přírody i industriální zajímavosti na české i polské straně.
Objevte zákoutí Moravskoslezského kraje i Slezského vojvodství. Ať jste duší spíše turisté, dáváte přednost kultuře nebo se rádi dovídáte něco o technických památkách, v Hravém pohraničí si vyberete. Navštívit můžete c
Poznejte výjimečné místo s architekturou industriálního města v zahradách, s ojedinělým urbanismem a nezaměnitelnou atmosférou. Seznamte se s významnými architekty a urbanisty, jejichž unikátní stavby můžete obdivovat dodnes.
Zlínský architektonický manuál – online i off-line průvodce městem.
Zlínský architektonický manuál (ZAM) je webová databáze významných architektonických staveb, urbani
Strakonický hrad oplývá bohatou historií i mnoha legendami. Celá staletí patřil k hlavním sídlům řádu johanitů, po rozsáhlé rekonstrukci sem ale míří davy turistů. V jeho rozsáhlých prostorách je totiž neustále co objevovat.
Podle pověsti je jednou z nejznámějších obyvatelek strakonického hradu Bílá paní, dcera Oldřicha z Rožmberka. Pokud se zjevila, všichni s napětím sledovali její náladu. Trado
Ozve se zarachocení klíčů, kroky kastelána odezní v dálce. Za okny hradu Houska se temní noc, z nedalekého lesa je až sem slyšet zlověstné houkání sýčka. Ale jinak je tu klid, nic se neděje… až do půlnoci. Nastává hodina duchů. A z jedné komnaty se ozve zlý hlas: „Zatracená pitomá černá potvoro! Já tě dostanu!“
Tak podle pověsti volá na svou černou slepici švédský generál Oront, jehož na Housku p
Hrad Rabí si znalci historie nejčastěji spojují s husitským vojevůdcem Janem Žižkou. Právě při obléhání tohoto opevněného sídla v červenci roku 1421 přišel o druhé oko, když se do hrušně, pod kterou stál, zabodl zbloudilý šíp a vyloupl osudnou třísku. Hrad má ovšem mnohem bohatší a zajímavější historii, která sahá nejméně dvě století před Žižkovo obléhání.
Nejrozsáhlejší česká zřícenina
Někdy na
Orloj v Litomyšli je relativně mladý a skromný, ale přesto stojí za pozornost. Najdete ho na věži staré radnice na Smetanově náměstí.
Stejně jako věžní hodiny ho dodala firma Karel Adamec z Čáslavi v roce 1907. Výtvarné řešení desky orloje pochází od Antonína Růžičky, pozdějšího profesora kreslení na Státní průmyslové škole v Praze. Tomu ovšem v době, kdy pracoval na orloji bylo bylo pouhých dva
Romantika, která by se dala krájet, souznění s krásnou a svěží přírodou, hvězdy nad hlavou, zvířata, vůně levandule i čerstvého sena, potěšení pro chuťové pohárky, zázemí se vším komfortem, zkrátka pohádka! Kde ji zažít? Nechte se inspirovat několika různorodými tipy, ve středních Čechách si vybere každý.
Kde zažít venkov netradičně? Stačí se porozhlédnout. Toužíte-li po zážitcích, vydejte se
Krev odsouzených k smrti se vpíjí do okolní zeminy. Všude se ozývá bolestivý křik, ale i nářek těch, co se obávají věcí budoucích. Nad tím vším se nese chorálový zpěv kněží a jejich modlitby k božstvům. Prosí o pomoc s úrodou nebo sílu do válek. Krev obětovaných má jejich prosbám dodat sílu.
Krvavé obřady s lidskými oběťmi si našinec spojuje nejspíše se středo a jihoamerickými civilizacemi Mayů,
Frýdlantský hrad po staletí hlídal bezpečnost obchodních stezek, nenápadně se měnil z gotické pevnost v renesanční pohodlné sídlo, a nakonec v něm majitelé zřídili jednu z prvních hradních expozic v Evropě. Navštívit ho samozřejmě stojí za to i dnes.
Pověst praví, že na místě dnešního frýdlantského zámku stála už v roce 1014 mohutná kamenná věž zvaná Indica vysoká 49 metrů, na jejíž ploché střeše