Kolonáda Maxima Gorkého je se svými 180 metry je nejdelší lázeňskou kolonádou v republice a na rozdíl od mnoha jiných není kamenná, ale litinová. Neobarokní konstrukce na sklonku 19. století nahradila původní starší kolonádu, její jednotlivé části byly odlity v železárnách Blansko a montovány přímo na místě. Mariánské Lázně: Procházka za zpěvu fontány O vybudování kolonády podle projektu víd

Románský hrad Vildštejn v okrese Cheb býval kdysi obklopen uměle vytvořeným jezerem, příjezdovou cestu pak přehrazoval hluboký vodní příkop s padacím mostem. Po druhé světové válce byl objekt zcela zničen, ale na přelomu tisíciletí se hrad dostal do soukromých rukou a po rekonstrukci se opět otevřel veřejnosti. Slavnostního otevření se účastnila i zástupkyně rodu zakladatelů hradu baronka Marie

Visutá kabinková lanovka v Mariánských Lázních se začala budovat na sklonku 80. let minulého století, do provozu byla ale uvedena až v roce 1993. Ve své době byla v naší zemi historicky první takzvanou pulzní lanovkou, na níž si skupinky pěti čtyřmístných gondol vyměňují pozice mezi dolní a horní stanicí. Tu dolní najdeme v Dusíkově ulici, ta horní vás vypustí po 600 metrech nedaleko parku Bohemi

Vznášíte se ve výšce a pod vámi defilují nejvýznačnější památky, které krajina české země nabízí. Nemusíte kvůli tomu ale procestovat stovky kilometrů ani hledat nejbližší letiště. Klidně bude stačit pár kroků vycházkovým tempem. Začátky mariánskolázeňského parku miniatur Boheminium v červnu 1999, tehdy ještě pod názvem Miniaturpark, byly tak trochu nesmělé a majitelé vlastně nevěděli, jestli o z

Cestovat po naší republice znamená často narazit na místa, kde se lidové tradice potkávají se současností. Přijedeme-li do vesničky Doubrava nedaleko Chebu, jako bychom vkročili do minulosti. Do krásně výstavné a malované minulosti. Vyrobíte si rošt z pořádných trámů a pro větší trvanlivost ho napustíte býčí krví, pak ho propletete slámou a na ni pečlivě nanesete hliněnou mazaninu. Ztvrdlý povrch

Hřbitov byl založen téhož roku 1875 u cesty k dnes již neexistujícímu mlýnu Kieselmühle. Během tzv. Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 byla ve městě vypálena místní synagoga a na hřbitově byly poničeny náhrobky, Za války devastace pokračovala, byla zbořena obřadní síň a odvezena většina náhrobků. Po válce byl hřbitov znovu upraven a později do něj byly přeneseny také náhrobky z jiných

Jsou památky, které nás na místě, kde stojí, docela překvapí. Kdo by třeba uprostřed západočeských lázní čekal výstavný pravoslavný chrám v byzantském stylu? To, že západočeské lázně jsou už dlouho cílem hostů z Ruska, je všeobecně známo. Bylo tomu tak už v 19. století, kdy se sem ruští návštěvníci i pacienti jen hrnuli. V Mariánských Lázních se jim líbilo, ale postrádali důležitou věc: pravoslav

Pokud ve Františkových Lázních stojí Nová kolonáda, každého jistě napadne, že by měla existovat také nějaká Stará. Skutečně tu bývala, vedla od Společenského domu k pavilonu Františkova pramene, ale na podzim roku 18914 ji bohužel pohltil ničivý požár. Zdejší Plynový pramen, pro svou hlučnost přezdívaný také Hřmotící, je znám už od středověku. Dřevěná kolonáda tu stála už v roce 1811, v následuj

Dlouho zámek Kynžvart v průběhu dějin hledal svou podobu, až se z renesanční ruiny proměnil v jedinečnou výstavnou perlu vídeňského klasicismu. Na rozdíl od mnoha hradů a zámků, které jsou dnes jen prázdnou kamennou slupkou, nabízí na každém kroku něco cenného a neopakovatelného. Možná vás napadne, co vlastně znamená ono zvláštně znějící slovo Kynžvart. O jeho vznik se postaral středověký hrad, k