Magická svatyně, hvězdárna, sídlo údajného čaroděje… Pražský Belveder, nebo také Letohrádek královny Anny je obestřen tajuplnou minulostí. Každý sebemenší detail zde prý má symbolický význam a také svůj účel.
Má údajně úžasnou harmonizující energii, přináší vnitřní rovnováhu, uklidňuje mysl a má nás dokázat lépe připravit na zvládnutí těžké zkoušky. Mimo to je ale Belveder vyhledáván ještě z je
Podle staré pověsti základní kameny pro stavbu Staronové synagogy přinesli andělé ze zbořeného posvátného Chrámu v Jeruzalémě a vymínili si přitom, že až jednou dojde k jeho znovuvybudování, musí se propůjčené kameny vrátit zpátky.
Stejní andělé pak synagogu svými křídly chránili po celé věky, takže do dnešních dnů přestála všechna hrozící nebezpečí.
Raně gotická synagoga byla vystavěna za
Když se řekne Betlémská kaple, každý Čech si dozajista okamžitě vybaví jednu z největších postav našich dějin – Mistra Jana Husa. Málokdo však ví, že kaple, v níž před více než šesti sty lety kázal, je ve skutečnosti desetkrát mladší.
Možná si dnes ani neumíme představit, jak významným počinem bylo na sklonku 14. století zasvětit nějaký církevní prostor výhradně kázání v českém jazyce. Ostatně
Na území Prahy najdeme synagog víc. Druhou nejstarší dochovanou je Pinkasova synagoga v Široké ulici zbudovaná v první třetině 16. století.
Pinkasova synagoga (úvodní foto)
Originálním způsobem se v ní mísí gotický a renesanční sloh. Přibližně dvacet let byla uzavřena, než jí rekonstrukce dokončená v roce 1992 vrátila původní krásu. Nápisy pokrývající zdi hlavní lodi synagogy i přilehlých p
Když budeme z legendárního Karlova mostu obdivovat siluetu Pražského hradu s katedrálou sv. Víta, stojí za se otočit a vydat se kousek opačným směrem.
Hned za starobylou Staroměstskou mosteckou věží se totiž skrývá rozsáhlý komplex Klementina. Po Pražském hradě je to druhý nejrozsáhlejší stavební celek v Praze. Areál pojmenovaný po sv. Klimentovi zahrnuje několik traktů až třípodlažních budov, p
Strahovský vrch býval po staletí pustým místem. Nacházely se zde pískovcové a opukové lomy, po skončení těžby se tu usadili bezdomovci, jimž dělala společnost rasovna a popraviště.
Ještě před první světovou válkou sloužil kopec jako vojenské cvičiště. Pak ale kohosi napadlo, že by se otevřený prostor dal využít i smysluplněji.
Když se v roce 1926 chystal VIII. Všesokolský slet, bylo jasné,
V 70. letech 16. stol. zastřelí vesničan v rakouském Reichensteinu svého pána. Domnívá se totiž, že šlechtic unesl jeho syna. Proč by ale reichensteinský pán něco takového dělal? Odpověď je poněkud děsivá!
Avšak pro člověka pozdního středověku logická. Reichensteinský pán si buduje nové sídlo a vesničan žije v přesvědčení, že jeho synka použil jako stavební oběť. Tento, původně pohanský, zvyk s
Romantická procházka přírodou je příjemná v každé roční době. Zvlášť když objevíte místo, kde se všechny přírodní krásy poskládaly do nenapodobitelného a dokonale harmonického celku.
V krásném koutu přírody jižně od Prahy kdysi ve 12. století stávala tvrz s románským kostelem, později se tvrz proměnila na zámek, na němž se střídali architekti ve snaze přizpůsobit ho dalším a dalším požadavkům d
Strohé geometrické linky kamkoli se oko podívá. Dílo jedenatřicetiletého architekta Josefa Gočára část Pražanů obdivuje jako něco převratného, konzervativci zavrhují. A tenhle dům skrývá i i podzemí...
Dům u Černé Matky Boží na Ovocémý trhu č. p. 569/19 nese název podle sošky Černé madony z poloviny 17. století. Nejstarší zdi se datují do gotických dob, jádro domu ale budovali právě během 17.
Anglický turista Charles Bruney v roce 1780 poznamenává, že Praha je sice překrásné město, ale jenom dokud nevkročíte dovnitř. Jaká nepříjemná překvapení tedy mohou čekat neznalého návštěvníka při výletě do české metropole?
Už v roce 1751 v Čechách existuje na dvacet pět silnic vinoucích se od hraničních hor do středu země, z toho k Praze jich směřuje patnáct. Jakmile dorazíte ve městě do jedno