Procházíme Křižovnickým náměstím, pod ním se točí nenápadná klenba. Zdánlivě nenápadná, jde přitom o památkový skvost. Oblouk Juditina mostu, vůbec nejstaršího kamenného mostu v českých zemích.
Jeho zbytek nyní překlenuje jedno rameno řeky Vltavy, společnost mu dělá i nultý oblouk Karlova mostu. Na druhé straně, tedy malostranské, se můžete ještě pokochat Juditinou věží. To je zhruba vše, co zby
Starostu pražského Smíchova Petra Fischera zajímá osud významných Čechů i po jejich smrti. „Postrádají útulku společného, z něhož by, ač mrtví, stále ještě mluvili,“ píše 7. září 1889. Spolku Svatobor, který se stará o vybudování Vyšehradského hřbitova českých velikánů, věnuje 30 000 zlatých.
Dokončení krypty Slavín se 44 kobkami v roce 1893 se už ale Fischer nedočká. Podobně jako řada dalších
Anglický cestovatel Fynes Moryson si na začátku 17. století stěžuje na zápach v pražských ulicích. Jejich smrad by prý klidně zahnal Turky, kteří ohrožují Evropu. Hrozná vizitka pro turisty, kteří se touží do českého města vypravit…
1500–1600: Šestichodový oběd za dva groše
Návštěvníky zajímá hlavně Pražský hrad, ale město nabízí i jeden evropský unikát: umělé jezero v Královské oboře, zá
Dejvická stráň nabízí už od poloviny 15. století příznivé podmínky pro pěstování vína. V roce 1620 se počet zdejších vinic vyšplhá na 130. Po třicetileté válce (1618 – 1648) jich ovšem zůstane „pouhých“ 50. Na přelomu 19. a 20. století z nich ale v místech současného Vítězného náměstí a jeho okolí nezbývá už skoro nic.
Otcem náměstí se ve 20. letech 20. století stává český architekt Antonín E
„Někam se ztratily,“ krčí císařský úředník rameny na otázku, kde se nachází stanovy nově vzniklého českého muzea. Když ale do věci rázně zasáhne sám český purkrabí Kolovrat, najednou se rychle najdou. Je vidět, že rakouskému císaři Františkovi I. se do jejich schvalování vůbec nechce…
Po skončení Napoleonských válek v roce 1815 se intenzivně schází Královská česká společnost nauk, která sídlí v
Unavený Vratislav II. vydechne, když vyklopí z nůše náklad kamení. Rituál spojený se založením nového knížecího paláce a kapitulní baziliky si ale nenechá ujít. Hlavně se těší, jak bude mít v novém vyšehradském sídle klid od svého ješitného bratra Jaromíra.
„Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat…, “ pronáší z Vyšehradu svoje proroctví kněžna Libuše, za kterou sem údajně dorazí
Za první republiky patří k jednomu z hlavních „srdcí Prahy“, které pulzuje bez přestání. Kdo nejede nonstop od večera do rána, je OUT. Pověst a sláva teras dosahuje nebeských výšin, ze kterých však vede jen jediná cesta – dolů…
Období bujarých večírků po desítkách let střídá plíseň a špína. Do kdysi luxusního bazénu skáčou nanejvýš žáby. Špičkové číšníky a orchestr vystřídali vandalové nebo bez
14 odrůd pivoněk vyšlechtěných v Průhonické botanické zahradě Botanického ústavu AV ČR bylo registrováno American Peony Society. Jedná se tak o první odrůdy pivoněk z České republiky, které jsou mezinárodně registrovány. Milovníci pivoněk z celého světa mohou nyní obdivovat jedinečné květy pojmenované po manželkách Karla IV. nebo se těšit z květů Andromedy, Cassiopei nebo Chlupáčka.
Zařazení n
V Praze na návrší zvaném Větrov, dnes v Apolinářské ulici č. 446, stávala již od 13. století hospoda. Šlo o nízký domek s mansardovou střechou krytou šindelem.
Původně se hospoda nazývala Na vinici. Jak napovídá název ulice, byla v blízkosti kostela sv. Apolináře. Ale také byla místem, kterému se po setmění slušní lidé vyhýbali.
Tato oblast proslula řadou přepadení, násilností i vražd. Hosp
Záhadami je opředený také Karlův most, jedno z nejznámějších stavení v Praze. Jeho stavba byla započata v roce 1357. Hotovo bylo v roce 1402.
Existují domněnky o tom, že datum zahájení stavby bylo přesně vypočteno tak, aby stavba měla opravdu pevné základy. Sám Karel IV. pokládá základní kámen 9. července 1357 v 5:31 ráno. To byla podle tehdejších astrologů nejpříznivější konstelace hvězd. Velmi