„Někam se ztratily,“ krčí císařský úředník rameny na otázku, kde se nachází stanovy nově vzniklého českého muzea. Když ale do věci rázně zasáhne sám český purkrabí Kolovrat, najednou se rychle najdou. Je vidět, že rakouskému císaři Františkovi I. se do jejich schvalování vůbec nechce…
Po skončení Napoleonských válek v roce 1815 se intenzivně schází Královská česká společnost nauk, která sídlí v
Unavený Vratislav II. vydechne, když vyklopí z nůše náklad kamení. Rituál spojený se založením nového knížecího paláce a kapitulní baziliky si ale nenechá ujít. Hlavně se těší, jak bude mít v novém vyšehradském sídle klid od svého ješitného bratra Jaromíra.
„Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat…, “ pronáší z Vyšehradu svoje proroctví kněžna Libuše, za kterou sem údajně dorazí
Za první republiky patří k jednomu z hlavních „srdcí Prahy“, které pulzuje bez přestání. Kdo nejede nonstop od večera do rána, je OUT. Pověst a sláva teras dosahuje nebeských výšin, ze kterých však vede jen jediná cesta – dolů…
Období bujarých večírků po desítkách let střídá plíseň a špína. Do kdysi luxusního bazénu skáčou nanejvýš žáby. Špičkové číšníky a orchestr vystřídali vandalové nebo bez
14 odrůd pivoněk vyšlechtěných v Průhonické botanické zahradě Botanického ústavu AV ČR bylo registrováno American Peony Society. Jedná se tak o první odrůdy pivoněk z České republiky, které jsou mezinárodně registrovány. Milovníci pivoněk z celého světa mohou nyní obdivovat jedinečné květy pojmenované po manželkách Karla IV. nebo se těšit z květů Andromedy, Cassiopei nebo Chlupáčka.
Zařazení n
V Praze na návrší zvaném Větrov, dnes v Apolinářské ulici č. 446, stávala již od 13. století hospoda. Šlo o nízký domek s mansardovou střechou krytou šindelem.
Původně se hospoda nazývala Na vinici. Jak napovídá název ulice, byla v blízkosti kostela sv. Apolináře. Ale také byla místem, kterému se po setmění slušní lidé vyhýbali.
Tato oblast proslula řadou přepadení, násilností i vražd. Hosp
Záhadami je opředený také Karlův most, jedno z nejznámějších stavení v Praze. Jeho stavba byla započata v roce 1357. Hotovo bylo v roce 1402.
Existují domněnky o tom, že datum zahájení stavby bylo přesně vypočteno tak, aby stavba měla opravdu pevné základy. Sám Karel IV. pokládá základní kámen 9. července 1357 v 5:31 ráno. To byla podle tehdejších astrologů nejpříznivější konstelace hvězd. Velmi
Unavený Vratislav II. vydechne, když vyklopí z nůše náklad kamení. Rituál spojený se založením nového knížecího paláce a kapitulní baziliky si ale nenechá ujít. Hlavně se těší, jak bude mít v novém vyšehradském sídle klid od svého ješitného bratra Jaromíra.
„Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat…, “ pronáší z Vyšehradu svoje proroctví kněžna Libuše, za kterou sem údajně dorazí
Až budete někdy v Praze na Smíchově, potěšte děti cestou malou lanovkou. Ani mnoho Pražanů o ní ve skutečnosti neví!
Jde spíš o šikmý výtah, spojující dvě hotelové budovy přes park Mrázovka. V dolní budově hotelu jsou ubytovací kapacity, v té horní restaurace s vyhlídkou na Prahu.
Lanová dráha hotelu NH Praha
Lanovka
Pokud už jste památkami v Praze přesyceni, dopřejte si změnu a jděte si prohlédnout malé modely lokomotiv do Království železnic v Praze na Smíchově, kam pohodlně dojedete metrem.
Neustále zde přibývají nová kolejiště reprezentující jednotlivé oblasti České republiky. Železnice
protínají perfektně vytvořenou krajinu, která působí dojmem, že je skutečná… Jen několikanásobně menší.
Střídá
Tu pověst známe všichni už od školních let. Orloj postavil hodinář zvaný mistr Hanuš, a bylo to dílo tak dokonalé, že pražští radní jeho autora nechali pro jistotu oslepit, aby podobný skvost nevybudoval ještě v jiném městě. Ale jak už to bývá, všechno ve skutečnosti bylo docela jinak...
Do počátku 14. století bychom na Staroměstském náměstí radnici marně hledali. Když už ale byla zřízena, tak