Patří k nejromantičtějším hradům u nás a zaslouženě si tak vysloužil přízvisko pohádkový. Právě na Bouzově se trhaly Kopretiny pro zámeckou paní a pobývala tu Arabela nebo princezna Jasněnka. Nicméně historie hradu nebyla vždycky jen pohádková.
Kde se nachází?: v Lošticích na Šumpersku
GPS souřadnice: 49°42’17″N, 16°53’23″E
Web: www.hradbouzov.cz
Budete si tu připadat opravdu jako v pohádce. Mnohé z vás může napadnout, proč hrad s historií sahající několik set let do minulosti, vypadá jako nový, jako by se ho probíhající čas nedotkl. Pravda je taková, že jeho romantická podoba je poměrně mladá.
Bouzov byl totiž kompletně přestavěn teprve před sto lety, aby připomínal vznosnou podobu středověkých německých hradů. Není divu, že díky tomu přilákal celé zástupy filmových štábů a nad jeho věží se třeba vznášel i létající švec.
Kolébka pro krále?
Pod novým pláštěm ale Bouzov stále skrývá stopy původní pevnosti, která byla založena už na počátku 14. století, a prvním nám známým hradním pánem byl v letech 1317–1339 Búz z Búzova.
O šedesát let později pak hrad připadl do rukou pánů z Kunštátu, kteří jej obývali dalších sto let. Je tedy pravděpodobné, že na Bouzově se narodil třeba slavný český král Jiří z Poděbrad.
Za třicetileté války pak hrad sloužil jako císařská pevnost a vězení pro švédské zajatce. Švédská armáda jej proto v roce 1643 obléhala a snažila se ho dobýt. Musela však odtáhnout s nepořízenou.
Nakonec ale pevnost skončila v rukou Řádu německých rytířů, který se snad nejvýrazněji otiskl do jeho historie.
Pevnost velmistra řádu
Zpočátku to s Bouzovem nevypadalo úplně dobře. Němečtí rytíři jej vlastnili, ale nepobývali tu a hrad postupně chátral a stal se v podstatě ruinou. To se ovšem změnilo, když v roce 1894 do čela řádu nastoupil nový velmistr Evžen Rakousko-Těšínský.
Rakouský arcivévoda si hrad velmi oblíbil a rozhodl o jeho obnově a kompletní přestavbě v romantickém duchu jihoněmeckých pevností. Část starého hradu proto byla zcela zbourána a znovu vystavěna.
Nebyl to ale levný špás, arcivévoda z řádové pokladny zaplatil za obnovu Bouzova astronomických 20 milionů zlatých.
Zachoval ale nejcennější část hradu, kterou je novogotická kaple, vybavená gotickým oltářem a vyzdobená náhrobními kameny řádových mistrů z let 1395–1515. Původní je i gotický sál starého hradu, který byl ozdoben vystavenými historickými zbraněmi.
Temná doba
Díky obnovení hradu vzkvétala i obec v podhradí, s novým stoletím se ale mnohé změnilo. Po rozpadu rakousko-uherské monarchie obsadilo hrad československé vojsko, aby se poté jen na chvíli vrátil do rukou Řádu německých rytířů.
Po vojácích československých totiž přišli v roce 1939 nacisté, jako svou základnu jej obsadily jednotky SS. Jejich vůdce Heinrich Himmler dokonce uvažoval o tom, že z něj vytvoří jeden z řádových hradů pro nacistickou elitu.
Vojenské komando sídlící na Bouzově pak v květnu roku 1945 zaútočilo na nedaleké Javoříčko, kde komando SS povraždilo na 38 mužů a vesnici srovnalo se zemí. Po válce byl Bouzov zkonfiskován, nicméně Řád německých rytířů stále usiluje o jeho navrácení.
Co nesmíte minout při návštěvě Bouzova?
Javoříčské jeskyně – Podzemní systém Javoříčských jeskyní tvoří bludiště chodeb, dómů a propastí, které začaly být prozkoumávány ve třicátých letech minulého století.
Jeskynní systém je dlouhý přes 4 kilometry a návštěvníci si mohou prohlédnout celých 800 metrů jeskyní a chodeb, které mají nádhernou a velmi rozmanitou krápníkovou výzdobu s několikametrovými stalaktity.
