Právem patří mezi nejnavštěvovanější a nejkrásnější moravské památky. Jen málo hradů se může pochlubit tak zachovalou původní středověkou podobou. Není tedy divu, že se stal také vyhledávaným cílem filmových štábů z celého světa.
Kde se nachází?: u Nedvědic nedaleko Brna
GPS souřadnice: 49°27’3,22″N, 16°19’6,1″E
Web: www.hrad-pernstejn.cz
Na malebném sídle pracovali kameníci a architekti bez přestání po celá tři století, otiskly se tak do něj snad všechny stavební slohy. Pernštejn je však unikátní hlavně tím, že si dovedl zachovat svůj původní středověký ráz.
![](https://epochanacestach.cz/wp-content/uploads/2019/07/Dvorek-mezi-paláci_wiki-768x1024.jpg)
Zdobí jej mnoho arkýřů a ochozů, díky nimž jsou horní patra hradu prostornější než ta nižší. Zvláštní atmosféru mu dodává i skutečnost, že je do něj zčásti vnořena skála, na které stojí.
Jako stavební materiál pak středověcí kameníci využívali bílý mramor z nedalekého nedvědického lomu. Proto se Pernštejnu někdy také říká mramorový hrad.
![](https://epochanacestach.cz/wp-content/uploads/2019/07/1280px-Hrad_Pernštejn_z_kopce-768x575.jpg)
Bohatý šlechtický rod
Pevnost na skále založil rod Pernštejnů někdy ve 13. století, nicméně období největšího lesku a slávy zažíval o dvě století později, kdy se z něj stalo okázalé opevněné sídlo šlechticů, kteří po nějakou dobu spravovali panství rozsáhlejší, než slavní Rožmberkové.
Obrovské půjčky císaři ale nakonec dohnaly rod téměř k bankrotu a Pernštejnové museli začít rozprodávat majetek. A tak změnil v roce 1596 majitele i hrad Pernštejn a od té doby šel v podstatě z ruky do ruky.
Chvíli patřil Rýzmburkům, nějakou dobu i Lichtenštejnům. Až nakonec byl po válce jako ostatní památky převeden pod správu státu. Mnoho hradů ale bylo už v té době ve špatném stavu, nebo byly tolikrát přestavovány, že se jejich původní podoba skoro vytratila. To ale není případ Pernštejna, i když k tomu vlastně několikrát pomohla náhoda.
![](https://epochanacestach.cz/wp-content/uploads/2019/07/INTERIOR_OF_PERNSTEJN_CASTLE_CZECH_REPUBLIC_wiki-768x524.jpg)
Štěstí v neštěstí
Romantická pevnost se může pyšnit tím, že se ji nikdy nepodařilo dobýt. Ne, že by se o to nikdo nesnažil. V roce 1645 obléhali Pernštejn Švédové, kteří k hradu přitáhli s dělostřelectvem.
Tehdy byla poničena Hranolová věž a při ostřelování přišla o své nejvyšší patro také věž nad třetí hradní bránou. Hrad se však ubránil, a to rozhodlo, že v té době poněkud zpustlé sídlo bylo opět zařazeno mezi udržované zemské pevnosti.
![](https://epochanacestach.cz/wp-content/uploads/2019/07/Pernštejn_letecký_snímek-768x511.jpg)
Nikdo z jeho majitelů ale neměl peníze na zásadní přestavbu, která by změnila jeho původní podobu. Díky tomu se dochoval tak, jak jej známe dnes. Štěstí v neštěstí měl hrad i v roce 2005, kdy vypukl velký požár v sýpce.
Nejenže plameny nezničily ty nejcennější exponáty, ale poté, co hasiči plameny zlikvidovali, byl hrad celý znovu opraven. Do dnešní doby se však nepodařila přesně určit příčina požáru.
![](https://epochanacestach.cz/wp-content/uploads/2019/07/1280px-Hrad_Pernstejn_1-768x576.jpg)
Filmové hvězdy na hradě
Ačkoli má svou největší středověkou slávu Pernštejn už dávno za sebou, dočkal se své slávy novodobé. Jedinečnou podobu romantické pevnosti totiž začaly vyhledávat filmové štáby z celého světa.
Hrad si zahrál v padesátce filmů i seriálů a hostil řadu známých filmových hvězd.
Temnou variaci na slavnou Sněhurku tu v 90. letech natáčela třeba populární americká herečka Sigourney Weaver a jako kulisa posloužil i při natáčení hororového filmu Van Helsing či Jakubiskovy Bathory. Věže a arkýře sídla se objevily i v řadě pohádek.
Natáčela se tu třeba Princezna Fantaghiro, Sedmero krkavců či Sůl nad zlato. Za jeho branami máte skutečně pocit, že jste se přenesli o několik století zpět a klidně uvěříte, že se po chodbách toulá bílá paní.
Co nesmíte minout při návštěvě Pernštejna?
Kostel sv. Michala archanděla – Jen kousek severně od Bystřice nad Perštejnem si můžete prohlédnout unikátní vítochovský kostelík, který patří k nejstarším na Moravě.
Kdysi na jeho místě stávala svatyně, o níž se tvrdí, že ji založil už sv. Metoděj.
Raně gotický kostel z 13. století je obklopen hřbitovem obehnaným kamennou zdí s márnicí. Zbytky zdí a hranolovitá bašta připomínají časy, kdy by kostelík zároveň i pevností.