Právem patří mezi nejnavštěvovanější a nejkrásnější moravské památky. Jen málo hradů se může pochlubit tak zachovalou původní středověkou podobou. Není tedy divu, že se stal také vyhledávaným cílem filmových štábů z celého světa.

Kde se nachází?: u Nedvědic nedaleko Brna GPS souřadnice: 49°27’3,22″N, 16°19’6,1″E Web: www.hrad-pernstejn.cz

Na malebném sídle pracovali kameníci a architekti bez přestání po celá tři století, otiskly se tak do něj snad všechny stavební slohy. Pernštejn je však unikátní hlavně tím, že si dovedl zachovat svůj původní středověký ráz.

Zdobí jej mnoho arkýřů a ochozů, díky nimž jsou horní patra hradu prostornější než ta nižší. Zvláštní atmosféru mu dodává i skutečnost, že je do něj zčásti vnořena skála, na které stojí. Jako stavební materiál pak středověcí kameníci využívali bílý mramor z nedalekého nedvědického lomu.

Proto se Pernštejnu někdy také říká mramorový hrad.

Bohatý šlechtický rod

Pevnost na skále založil rod Pernštejnů někdy ve 13. století, nicméně období největšího lesku a slávy zažíval o dvě století později, kdy se z něj stalo okázalé opevněné sídlo šlechticů, kteří po nějakou dobu spravovali panství rozsáhlejší, než slavní Rožmberkové.

Obrovské půjčky císaři ale nakonec dohnaly rod téměř k bankrotu a Pernštejnové museli začít rozprodávat majetek. A tak změnil v roce 1596 majitele i hrad Pernštejn a od té doby šel v podstatě z ruky do ruky.

Chvíli patřil Rýzmburkům, nějakou dobu i Lichtenštejnům. Až nakonec byl po válce jako ostatní památky převeden pod správu státu. Mnoho hradů ale bylo už v té době ve špatném stavu, nebo byly tolikrát přestavovány, že se jejich původní podoba skoro vytratila.

To ale není případ Pernštejna, i když k tomu vlastně několikrát pomohla náhoda.

Štěstí v neštěstí

Romantická pevnost se může pyšnit tím, že se ji nikdy nepodařilo dobýt. Ne, že by se o to nikdo nesnažil. V roce 1645 obléhali Pernštejn Švédové, kteří k hradu přitáhli s dělostřelectvem. Tehdy byla poničena Hranolová věž a při ostřelování přišla o své nejvyšší patro také věž nad třetí hradní bránou.

Hrad se však ubránil, a to rozhodlo, že v té době poněkud zpustlé sídlo bylo opět zařazeno mezi udržované zemské pevnosti.

Nikdo z jeho majitelů ale neměl peníze na zásadní přestavbu, která by změnila jeho původní podobu. Díky tomu se dochoval tak, jak jej známe dnes. Štěstí v neštěstí měl hrad i v roce 2005, kdy vypukl velký požár v sýpce.

Nejenže plameny nezničily ty nejcennější exponáty, ale poté, co hasiči plameny zlikvidovali, byl hrad celý znovu opraven. Do dnešní doby se však nepodařila přesně určit příčina požáru.

Filmové hvězdy na hradě

Ačkoli má svou největší středověkou slávu Pernštejn už dávno za sebou, dočkal se své slávy novodobé. Jedinečnou podobu romantické pevnosti totiž začaly vyhledávat filmové štáby z celého světa. Hrad si zahrál v padesátce filmů i seriálů a hostil řadu známých filmových hvězd.

Temnou variaci na slavnou Sněhurku tu v 90. letech natáčela třeba populární americká herečka Sigourney Weaver a jako kulisa posloužil i při natáčení hororového filmu Van Helsing či Jakubiskovy Bathory.

Věže a arkýře sídla se objevily i v řadě pohádek. Natáčela se tu třeba Princezna Fantaghiro, Sedmero krkavců či Sůl nad zlato. Za jeho branami máte skutečně pocit, že jste se přenesli o několik století zpět a klidně uvěříte, že se po chodbách toulá bílá paní.

Co nesmíte minout při návštěvě Pernštejna?

Kostel sv. Michala archanděla – Jen kousek severně od Bystřice nad Perštejnem si můžete prohlédnout unikátní vítochovský kostelík, který patří k nejstarším na Moravě. Kdysi na jeho místě stávala svatyně, o níž se tvrdí, že ji založil už sv. Metoděj. Raně gotický kostel z 13. století je obklopen hřbitovem obehnaným kamennou zdí s márnicí. Zbytky zdí a hranolovitá bašta připomínají časy, kdy by kostelík zároveň i pevností.