Místem mnoha kontrastů a příležitostí je geograficky velice pestrý Moravskoslezský kraj. Jeho přírodní krásy objevíte třeba ve třech chráněných krajinných oblastech.
Romantické Poodří si zamilujete díky unikátní krajině lužních lesů, meandrující Odře a soustavě rybníků. Beskydy a Jeseníky potom představují výzvu pro všechny nadšence horské turistiky.
Historická tradice regionu se pak přímo odráží v široké plejádě stavebních a technických památek.
Jen výjimečně byste hledali místo, odkud uvidíte panorama krajiny hned tří států. Trojmezí u obce Hrčava v Těšínských Beskydech však tuto jedinečnou možnost poskytuje. Právě zde se totiž potkávají hranice Česka, Polska a Slovenska.
V Hrčavě, která leží v nejvýchodnější části naší země, se určitě zajděte podívat do místního muzea, dřevěného kostelíka sv. Cyrila a Metoděje a také na Lurdskou jeskyni se studánkou. Z centra až k samotnému Trojmezí je to pak dva kilometry po žluté značce.
V cíli vás přivítají tři symbolické žulové monolity o výšce 210 cm, které znázorňují jednotlivé státy. Zasloužený oddech si pak můžete dopřát v krytém odpočívadle.
Parádní výhled
Další metou vaší výpravy může být Javorový vrch, nacházející se asi 10 km jihozápadně od Třince. Z výšky 968 m n. m. se zde můžete pokochat výhledem do širého okolí, jehož součástí je polská strana Beskyd, Jeseníky nebo slovenské Tatry.
Během zimní sezony se tu prohánějí lyžaři a snowboardisté na třech sjezdovkách o celkové délce 1,5 km. V letních měsících je pak Javorový vrch vyhlášeným centrem paraglidingu a najdete zde také lanové centrum.
Skvělou zprávou pro fanoušky pěší turistiky je, že odtud vede celá řada vyznačených tras. No a až se budete chtít dobře najíst, tak se zastavte v Turistické chatě z roku 1895, kde se o vás kuchaři z místní restaurace rádi postarají.
Až na vrcholky hor
Nejvyšším bodem Moravskoslezských Beskyd je Lysá hora (1323 m n. m.). V rámci vašeho putování by byl tedy věčný hřích, kdybyste ji nepoctili vaší návštěvou. Vydat se na ni můžete buď po svých či na kole.
Nejznámější turistické trasy vedou z Ostravice, Malenovic, Krásné a také z Visalají. Pro cyklisty je pak ideální volbou asfaltová cesta z Papežova.
Na samotném vrcholu objevíte meteorologickou stanici, telekomunikační věž, pamětní desku obětí 2. světové války a samozřejmě také restauraci.
Jako odměnu za váš sportovní výkon berte fascinující výhled na celé Beskydy, Malou Fatru a při dobrých podmínkách i na Západní Tatry a Roháče. Také druhá nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd jménem Smrk (1276 m n.
m.) by neměla chybět ve vašem turistickém plánu.
Výšlap můžete odstartovat v Ostravici, odkud vede k cíli červená trasa, další možností je pak cesta po modré, začínající v Podolánkách, jež se zhruba po dvou kilometrech napojuje na červenou značku, vedoucí z Horní Čeladné.
Nedaleko vrcholku můžete narazit také na dva pomníčky. Jeden je věnovaný památce Jana Palacha, druhý vznikl na počest Johna Lennona.
Stezka, která vzdělává
Beskydy nabízejí opravdu nepřeberné množství turistických možností a mezi ně patří také tradiční naučná stezka Čertův mlýn.
Během osmikilometrové trasy z Pusteven k horskému hotelu na Martiňáku vás čeká devět zastavení, při kterých se dozvíte spoustu přírodovědných i vlastivědných zajímavostí.
Stezka vede po červené turistické značce a je vhodná i pro cyklisty a během zimy rovněž pro běžkaře! Během výpravy se seznámíte například s historií místních poustevníků, se záhadným Mořským okem nebo s partyzánskými akcemi, které zde probíhaly.
K prvnímu panelu na Pustevnách se dostanete lanovkou z Trojanovic, případně autem či autobusem z Rožnova pod Radhoštěm a Prostřední Bečvy.
Po zdárném dokončení vašeho výletu si dopřejte relax v turistické chatě Martiňák, kde se můžete občerstvit, co hrdlo ráčí, a když budete hodně unaveni, tak můžete pochopitelně i přespat.
Zajímavostí je, že během druhé světové války chata představovala hlavní partyzánskou základnu.
Skokanská líheň
Stále se nacházíme v Beskydech, kde se na soutoku říček Lubiny a Lomné nachází jedna z kolébek českého lyžování Frenštát pod Radhoštěm.
Především díky místnímu rodákovi – olympijskému vítězi Jiřímu Raškovi zde na svazích kopce Horečky vznikl areál se čtyřmi skokanskými můstky.
V jejich blízkosti narazíte na naučnou stezku Beskydské nebe, v jejímž rámci se seznámíte s expozicí Život v korunách stromů. Vzdělání i zábavu následně najdete v místním muzeu a také v pohankovém mlýně.
Určitě se ale nezapomeňte podívat i na novorenesanční radnici s přístupnou věží, která je dominantou frenštátského náměstí.
Od hradu k vodopádům
Přesouváme se na rozhraní Nízkého a Hrubého Jeseníku, kde otvírá své brány podhorské městečko Rýmařov. V centru stojí rozhodně za návštěvu renesanční radnice, kostel sv. Michala, a hlavně Janovický zámek, který zde platí za nejhodnotnější historickou památku.
S kompletními dějinami města se pak seznámíte v místním muzeu. V blízkém okolí Rýmařova byste si určitě neměli nechat ujít hrad Sovinec. Jedná se o nejrozsáhlejší hradní komplex v Nízkém Jeseníku, založený začátkem 14. století.
Od roku 2016 je zde otevřen i nový okruh, díky němuž poznáte také hradní podzemí. Duši romantika určitě potěší Rešovské vodopády na říčce Huntavě, které objevíte asi 8 km od Rýmařova.
Vodopády tvoří 200 metrů dlouhá a 10 metrů široká kaňonovitá soutěska, jejíž stěny dosahují dvacetimetrové výšky.
Vzhledem k velké oblibě turistů vznikla v údolí trasa, která zájemce provádí nejkrásnějšími místy, což umožňuje systém dřevěných mostů, schodů a lávek v kombinaci s vyhlídkami na nejpozoruhodnější skvosty.
I cesta může být cíl
Vůbec nejvyšší moravskou horou a vyhledávaným turistickým cílem je Praděd (1492 m n. m.). K jeho vrcholu vede několik poutavých cest. Nejkrásnější je pravděpodobně ta, která vede z Karlovy Studánky údolím Bílé Opavy.
V Karlově Studánce si ale dopřejte čas na prohlídku, jelikož na vás v parcích a na úbočích zalesněných svahů čekají lázeňské penziony a pavilony, geologická expozice hornin z oblasti Jeseníků, umělý vodopád a pochopitelně i kavárny a restaurace.
Lázně byly založeny v roce 1785 nejmladším synem Marie Terezie, Maxmiliánem II. Františkem. Svůj současný název však získaly až v roce 1803 podle habsburského vojevůdce Karla Ludvíka.
Oáza klidu
Až půjdete na Praděd kolem Bílé Opavy, určitě se zdržíte i na tomto kouzelném místě. Ve svrchní části toku stejnojmenné řeky totiž spatříte peřeje, kaskády a vodopády. Tato kombinace představuje doslova pohádkový obraz.
Ne náhodou je toto místo součástí Národní přírodní rezervace Praděd a dle názorů návštěvníků vůbec nejpůsobivějším skvostem Jeseníků. Pokud vás síly nezradí a dojdete až na vrchol Pradědu, uvidíte moderní 146 metrů vysoký televizní vysílač.
Doporučujeme vyjet výtahem na vyhlídkovou terasu, z níž si můžete užít skvělý výhled na Sněžku, Lysou horu i Radhošť. V případě jasného počasí ale dohlédnete i na Slovensko, konkrétně na Vysoké Tatry a Malou i Velkou Fatru.
To bude jízda
Velmi netradiční zážitek na vás čeká také v jesenickém podhůří na Osoblažsku v bruntálském okrese. Právě tam se nachází unikátní úzkorozchodná dráha, která vede z Třemešné přes Slezské Rudoltice do Osoblahy.
Přestože celková vzdálenost činí vzdušnou čarou 13 kilometrů, vláčkem urazíte rovných 20 kilometrů, jelikož se dráha klikatí i v relativně rovných úsecích. Právě ono klikatění představuje zcela originální cestovatelský zážitek.
Nedaleko za Třemešnou, za vrcholem prvního stoupání, si všimněte, jak začne vlak nápadně zpomalovat. Dojel totiž do místa, kde je dovolená rychlost pouze 20 km/h. Důvod? Nachází se zde nejprudší oblouk na českých veřejných železnicích o poloměru pouhých 75 m.
Klasický provoz zde zajišťují České dráhy letitými lokomotivami řady 705.9, během letní sezony zde ale zájemci mohou vidět turistické vlaky Slezských zemských drah, vedené parní lokomotivou.
Foto: Moravskoslezský kraj
