Domů     Největší a nejmocnější: Jaká tajemství ukrývá sídlo českých panovníků?
Největší a nejmocnější: Jaká tajemství ukrývá sídlo českých panovníků?

Je nejnavštěvovanějším hradem v Česku, a není se čemu divit. Nabízí totiž ty největší poklady, které sahají až k samým kořenům našich dějin. Po tisíc let je sídlem českých panovníků i prezidentů.

Důvodů k návštěvě a důkladné prohlídce Pražského hradu je ale doslova celá hora.

S Pražským hradem se pojí tolik superlativů a světových unikátů, že ani není možné zahájit naše putování nikde jinde.

Nejvýznamnější český hrad je totiž zároveň jedním z největších hradních komplexů na světě a patří mu také místo v Guinnessově knize rekordů, a to za největší starobylý hrad světa. Je také výlučný svou dlouhou nepřetržitou tradicí.

Téměř od počátku českého státu a od počátku české církve je totiž nepřetržitě sídlem panovníka či prezidenta a také hlavy církve. Podobná tradice nebyla zachována na žádném jiném místě v Evropě.

Prague , Czech Republic
Prague , Czech Republic

Co viděla Libuše

Snad každý zná pověst o kněžně Libuši a její vizi města, jehož sláva hvězd se dotýkati bude. Jak to ale se založením města, potažmo hradu bylo ve skutečnosti? Už Jiráskova verze pověsti o Libuši má totiž drobnou chybu v překladu.

V Kosmově kronice, ze které vycházel, se totiž latinsky píše „urbem conspicio“, což bylo přeloženo jako „město vidím“, v té době by ale bylo přesnější říci: „hrad vidím“. Jak to ale bylo se založením Pražského hradu ve skutečnosti, zůstává záhadou.

Sídlem Slovanů byl zřejmě už od 7. století a slavní Přemyslovci jej nezaložili, jen se hradiska zmocnili. Kdo ale na něm vládl před nimi, se přesně neví, i když se často uvádí, že jej založil v 9. století přemyslovský kníže Bořivoj.

V okolí však byly nalezeny stopy po daleko starším osídlení. Pozoruhodné také je, že své vskutku impozantní rozměry, 570 metrů na délku a 128 metrů šířky, má areál už od těchto pradávných dob. Tehdy ale šlo o převážně dřevěné opevnění.

Boj o stolec a trůn

To, že byl hrad považován za srdce říše či království, se neříkalo jen obrazně. Znamenal daleko více než jen symbol moci. Už v pradávných časech tu byl kamenný stolec, kam usedal nově zvolený kníže, a později trůn krále.

Navíc platilo, že ten, kdo ovládal Pražský hrad a také trůn, ten byl respektován jako kníže. V praxi to často znamenalo nemilé překvapení. Zvlášť ve 12. století. Tehdy stačilo hrad dobýt silou či lstí a nechat se svými přívrženci prohlásit za knížete.

Původní vládce, který byl třeba na tažení mimo Prahu, pak musel své původní opevnění buď znovu dobývat, nebo přijmout porážku a vzdát se trůnu.

Jako příklad může posloužit příběh císaře Zikmunda Lucemburského, kterého sice v roce 1420 husité porazili na Vítkově, a nepodařilo se mu dobýt Prahu, nicméně byl korunován na Pražském hradě a od té doby musel být uznán za právoplatného panovníka.

Svatovítský poklad
Svatovítský poklad

Domov krále i církve

Výjimečnost hradu nad Vltavou je tedy nezpochybnitelná. Stal se však nejen sídlem knížat a králů, ale také hlavním centrem křesťanství u nás. Byl tu postaven první klášter a hrad začal sloužit také jako sídlo pražského biskupa.

Kníže Václav tu postavil rotundu, později přestavěnou na baziliku svatého Víta, kde byly uchovávány posvátné relikvie světců.

A když bylo pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství, bylo rozhodnuto o stavbě ještě daleko pompéznějšího svatostánku, ano, svatovítské katedrály. Ta měla svou velikostí i krásou konkurovat slavným chrámům francouzským.

Otec Karla IV., král Jan Lucembruský, položil základní kámen chrámu v roce 1344, nicméně jako mistr stavitel byl povolán francouzský architekt Matyáš z Arrasu a po něm pak dohled nad kameníky převzal neméně slavný stavitel Petr Parléř.

Bohužel husitské války budování přerušily a chrám pak zůstal v různých fázích nedokončený celých 500 let. Katedrála byla slavnostně dokončena až tisíc let po smrti zakladatele původního kostela, knížete Václava, a to v roce 1929.

Nejcennější pokladnice

I přesto je svatovítský chrám naprosto výjimečnou památkou. Nejen tím, že se může pyšnit jednou z nejvyšších kostelních věží u nás, která se tyčí do výšky téměř sta metrů. Ale hlavně díky pokladům, které jsou tu uloženy.

Tím největším jsou samozřejmě české korunovační klenoty. Přímo na přání krále Karla IV. byla v chrámu vytvořena speciální pokladnice, kam měla být koruna a další klenoty uloženy.

Panovník přitom chtěl, aby síň byla vytvořena nad jižní branou chrámu tak, aby lidé vcházející dovnitř procházeli přímo pod nimi. Podle Karlova přání měla být koruna navíc navěky uložena přímo na lebce sv.

Václava a použita pak jen při korunovacích a jiných výjimečných příležitostech, jichž se král účastnil. Jeho přání se ale splnilo jen částečně.

Už krátce po vladařově smrti byla převezena kvůli husitským válkám na Karlštejn a později byly součástí vídeňské pokladnice, s návratem klenotů do Prahy pak souhlasil až v roce 1790 syn Marie Terezie Leopold II. Habsburský.

Tehdy také vznikla tradice sedmi klíčů od Korunní komory a sedmi osobností, které jedině společně mohou do pokladnice vstoupit.

Dnes kromě prezidenta má klíč premiér, předsedové obou komor Parlamentu České republiky, pražská primátorka, pražský arcibiskup a děkan svatovítské kapituly.

Legendární koruna

Jen o samotné svatováclavské koruně by se dala napsat celá kniha, kolik je toho na ní výjimečného a zajímavého. Karel IV. dohlížel na její výrobu a nechal do ní vsadit ty nejcennější drahokamy.

Zlato a kameny jí dávají váhu přes dvě kila, do koruny je totiž vsazeno 19 safírů, 44 spinelů, 1 rubín, 30 smaragdů a 20 perel. Mnohé z klenotů jsou přitom daleko starší než samotná koruna.

Například safíry, z nichž některé patří k největším na světě, byly součástí šperků patrně již před několika tisíciletími. Část drahokamů pak zřejmě byla součástí původní přemyslovské koruny.

Spojovací pásky, které se kříží nad korunou, zase prý pocházejí z opasku královy manželky Blanky z Valois. Barva kamenů a jejich pozice v koruně ale není náhodná, je podřízena složité středověké symbolice.

Modré, červené drahokamy a bílé perly symbolizují například život a smrt Ježíše Krista. Kdysi byla v koruně navíc uložena posvátná relikvie v podobě trnu z Kristovy koruny.

V tomto případě šlo s největší pravděpodobností o dávný padělek, nicméně ten se do dnešních dob nedochoval. Posledním panovníkem, který si klenot nasadil při korunovaci, pak byl Ferdinand V. v roce 1836.

Doby slávy i úpadku

Za svou tisíciletou historii samozřejmě prošel Pražský hrad obdobími lesku, ale také úpadku a bídy.

Poprvé pak za krvavých husitských válek neobývaný hrad do značné míry zpustl a dřívější slávu mu začala postupně navracet až na konci 15. století dynastie Jagellonců. Ti nechali postavit vylepšené opevnění včetně obranných věží na severní straně areálu.

A také upravili podobu hradních paláců, díky tomu se například honosný Vladislavský sál ve Starém královském paláci stal největším klenutým sálem tehdejší Evropy.

Po Jagelloncích přišli Habsburkové, kteří zatoužili po tom, aby se jejich sídlo podobalo tehdy moderním renesančním palácům. Nechali proto vybudovat třeba Královskou zahradu s letohrádkem, Míčovnu či Lví dvůr.

Když na trůn usedl Rudolf II., měl hrad podobu velkolepého sídla mocné říše. Ne však nadlouho. Války v 17. století totiž znamenaly další období úpadku Pražského hradu, který se další přestavby na zámecké sídlo dočkal až v druhé polovině 18. století.

Se vznikem republiky pak místo panovníka na Hradě usedl prezident. Tomáš Garrigue Masaryk se ale snažil sídlo nejen zvelebit, ale také otevřít více veřejnosti.

K tomu byl povolán významný slovinský architekt Josip Plečnik, který ve 20. letech minulého století dohlížel na úpravy interiérů i okolí Pražského hradu.

Tajemné hradní podzemí

Celá řada záhad se pak skrývá přímo v hradním podzemí, které nebylo dosud cele prozkoumáno. Nicméně ne každý ví o jeho moderní části, kterou nechal vybudovat již zmiňovaný Plečnik.

Jde o podzemní tunel mezi druhým a třetím nádvořím, který má zaručit pohodlný a nerušený pohyb prezidenta po Hradě. Využívá jej i současná hlava státu. Podzemí je tu ale daleko rozsáhlejší.

Je tu hrobka ve Svatovítském chrámu či sklepní prostory pod jednotlivými stavbami. Neméně zajímavé je také rozsáhlé bludiště podzemních chodeb pod Jelením příkopem. Labyrint byl vybudován v minulém století jako kryt pro prezidenta Gottwalda a jeho blízké.

Předpokládá se, že jeho chodby měly vést až pod Letnou. Avšak celý systém nebyl nikdy dokončen. Přesto je tu klimatizace a z nejníže položených prostor se odčerpává voda, aby nebyly zaplaveny.

Existují také teorie o tom, že z Pražského hradu mělo vést jakési vládní metro, které by v případě ohrožení zavezlo hlavu státu s doprovodem na Vítkov, kde byla podzemní nemocnice, a případně pak až na letiště do Kbel. O žádném takovém projektu ale neexistují oficiální záznamy.

Jiří Mareček

Míčovna
Míčovna

Co nesmíte minout při návštěvě Pražského hradu?

Svatovítský poklad – Více než stovku klenotů nedozírné ceny si můžete prohlédnout v zrekonstruované kapli sv. Kříže na II. nádvoří Pražského hradu.

K nejvzácnějším vystaveným pokladům patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích.

Míčovna Pražského hradu – Královskou zahradu v sousedství Pražského hradu zdobí několik krásných památek. Jednou z nich je i renesanční Míčovna, sloužící původně jako sportoviště.

Hrála se tu třeba středověká verze dnešního badmintonu, která pocházela z Itálie a stala se nejoblíbenější míčovou hrou v celé tehdejší Evropě.

Bazilika a klášter sv. Jiří
Bazilika a klášter sv. Jiří

Bazilika a klášter sv. Jiří – Románská bazilika sv. Jiří je nejstarší dochovanou náboženskou stavbou v Praze. Kostel založil již kolem roku 920 kníže Vratislav, otec sv. Václava, jako druhou svatyni na Pražském hradě.

V její hlavní lodi pak našli v náhrobcích místo věčného odpočinku členové knížecího rodu Přemyslovců.

Zlatá ulička – O tomto slavném turistickém lákadle Pražského hradu se často říká, že tu bydleli alchymisté pracující na dvoře císaře Rudolfa II., to sice není pravda, ale stejně je to jedno z nejmalebnějších míst v Praze.

Mimochodem, pojmenována prý byla podle barvy moči a výkalů, které tudy ve středověku bez kanalizace proudily.

Foto: Shutterstock, Wikimedia, archiv
Lokalita:
Předchozí článek
Další článek
Související články
Malebné město Třebíč se rozprostírá uprostřed podhůří kopcovité krajiny Českomoravské vrchoviny. Třebíč mění svoji tvář po celý rok a nabízí vyžití v každém ročním období. Třebíčské památky lákají k návštěvě řadu turistů a jsou klenotem pro místní obyvatele. Jedinečnost třebíčských památek dokládá zápis baziliky sv. Prokopa a židovské čtvrti s židovským hřbitovem na Seznam světového kulturního a
Majestátní Kašperk je nejvýše položeným královským hradem v Čechách a jeho návštěvu bychom si neměli nechat ujít nejen pro jeho unikátní dispozici a bohatou historii, ale i pro úžasné výhledy na šumavskou krajinu, které se nabízejí přímo z hradu nebo z jeho okolí. Už v době vlády krále Jana Lucemburského se hornické městečko Kašperské Hory dočkalo nebývalého rozkvětu. Jak bohatlo a zvyšoval se po
Celé generace hradních pánů toto místo obývaly, zvelebovaly a bránily a díky tomu si my, jejich vzdálení potomci, můžeme užívat krásu staré architektury vetknuté do jednoho z nejmalebnějších koutů přírody. Historii hradu Velhartice se podařilo vysledovat až k jeho založení na sklonku 13. století, stoprocentně potvrzeného však máme prvního oficiálního majitele, kterým se v roce 1318 stal Bušek z V
Odolal požárům, nezískal ho utiskovatel Chodů Lomikar, sloužil ke skladování soli, seděli v něm úředníci a učily se v něm děti. To všechno ve své historii zažil Chodský hrad, v němž dnes chodské tradice nalezly ten nejlepší domov. Tam, kde dnes leží Domažlice, bývala ještě v polovině 13. století nikterak významná osada, do níž se čas od času sjížděli lidé z okolí na trhy. Král Přemysl Otakar II.
Když se otevřou brány památek, začne se psát nová kapitola. Hrady, zámky, kostely i zapomenuté zříceniny vítají návštěvníky a znovu vyprávějí své příběhy. Vysočina zve k objevování míst, kde minulost mluví k přítomnosti a kde se mezi zdmi z kamene a legend odehrává nezapomenutelný zážitek. Objevte hrady, zámky a místa, která nespí – jen čekala, až je někdo znovu uslyší. Příběhy, které nezap
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Chrám Pumapunku: Postavili ho bozi primitivních domorodců?
enigmaplus.cz
Chrám Pumapunku: Postavili ho bozi primitivních domorodců?
Na území bolivijských And v nadmořské výšce 4000 metrů se nachází místo, jehož existence je záhadou. Ruiny chrámového komplexu zvaného Pumapunku jsou tvořeny kamennými bloky tak inženýrsky přesných tv
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
epochalnisvet.cz
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže
Vojtková už nebude skákat, jak on píská
nasehvezdy.cz
Vojtková už nebude skákat, jak on píská
Otočily se v manželství Romana Vojtka (53) a Petry Vojtkové (37) role a tentokrát to bude on, kdo bude žadonit o pozornost své lásky? Jeho žena totiž údajně začíná víc stavět samu sebe na první mí
Mimozemský život nemusí být založen na uhlíku
21stoleti.cz
Mimozemský život nemusí být založen na uhlíku
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší plan
Muffiny s jahodami a jogurtem
tisicereceptu.cz
Muffiny s jahodami a jogurtem
Jogurt lze naředit několika kapkami mléka. Suroviny na 12 kusů 100 g hladké mouky 120 g pohankové mouky 80 g cukru krystal 1 lžička skořice 2 lžičky prášku do pečiva 2 lžíce oleje 1 rozmix
Když konturování, tak podle tvaru obličeje
panidomu.cz
Když konturování, tak podle tvaru obličeje
Konturování je jednou z nejužitečnějších metod make-upu a vyplatí se ji naučit. Dokáže totiž vytvořit iluzi ideálního tvaru obličeje. Konturování vlastně napodobuje efekt světla a stínu: Světlem vytahuje líbivé rysy obličeje a tmavšími tóny zatlačuje do pozadí ty méně povedené. A protože každá tvář je originál, neexistuje jeden univerzální postup, jak si konturováním dodat na
Zoologie: Mláďata goril a návrat losů – Dobré zprávy ze světa zvířat
epochaplus.cz
Zoologie: Mláďata goril a návrat losů – Dobré zprávy ze světa zvířat
Svět zoologie přináší na jaře samé dobré zprávy! Pražská zoologická zahrada se pyšní hned dvěma novými gorilími mláďaty, z nichž nejmladší, samička Gaia, byla slavnostně pokřtěna ikonickou primatoložkou Jane Goodallovou. Zároveň se po desítkách let v české části Krkonoš objevil los evropský, a potvrdil tak dobrou kondici zdejší přírody. Tyto události nejenže ukazují na úspěchy
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
iluxus.cz
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
Exkluzivní šampaňské MUMM Cordon Rouge uskutečnilo první piknik v rámci 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Akce, jež proběhla v malebné zahradě hotelu Imperial, přivítala řadu
Albrecht II. rázně potlačil pražskou vzpouru
historyplus.cz
Albrecht II. rázně potlačil pražskou vzpouru
„Já jim dám. Kacíři jsou to, a navíc i zrádci!“ rozčiluje se Albrecht Habsburský a s očima zapíchnutýma do podlahy přechází z jedné části komnaty na druhou. Hlavní adept na uvolněný český trůn umí být velkorysý a má smysl pro spravedlnost, ale zdejší kališníci u něj kolaborací s polským princem překročili únosnou mez. Za to
Naučila jsem se říkat pravdu do očí
skutecnepribehy.cz
Naučila jsem se říkat pravdu do očí
Lhát se prostě nemá. Nikdy! Ani ve chvílích, kdy člověk nepřizná pravdu jen proto, aby udělal druhým radost. To mě naučila až moje dcera. Jako holka z vesnice jsem byla vychovávána tak, že musím být za každou cenu slušná. Vždy a všude, i v případě, že mi to nebude úplně po chuti. A tak jsem občas snědla to, co jsem
Moje sousedka mi začala dělat problémy
nejsemsama.cz
Moje sousedka mi začala dělat problémy
Nikdy jsem si nemyslela, že se v důchodu budu muset znovu učit říkat „ne“. Jmenuji se Irena, je mi 70 let a až do nedávné doby jsem byla přesvědčená, že mám vcelku klidný a vyrovnaný život. Byla jsem dlouhé roky šťastně vdaná, manžela mi před časem bohužel vzala rakovina. Měli jsme jedinou dceru, ta se
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz