Domů     Největší a nejmocnější: Jaká tajemství ukrývá sídlo českých panovníků?
Největší a nejmocnější: Jaká tajemství ukrývá sídlo českých panovníků?

Je nejnavštěvovanějším hradem v Česku, a není se čemu divit. Nabízí totiž ty největší poklady, které sahají až k samým kořenům našich dějin. Po tisíc let je sídlem českých panovníků i prezidentů.

Důvodů k návštěvě a důkladné prohlídce Pražského hradu je ale doslova celá hora.

S Pražským hradem se pojí tolik superlativů a světových unikátů, že ani není možné zahájit naše putování nikde jinde.

Nejvýznamnější český hrad je totiž zároveň jedním z největších hradních komplexů na světě a patří mu také místo v Guinnessově knize rekordů, a to za největší starobylý hrad světa. Je také výlučný svou dlouhou nepřetržitou tradicí.

Téměř od počátku českého státu a od počátku české církve je totiž nepřetržitě sídlem panovníka či prezidenta a také hlavy církve. Podobná tradice nebyla zachována na žádném jiném místě v Evropě.

Prague , Czech Republic
Prague , Czech Republic

Co viděla Libuše

Snad každý zná pověst o kněžně Libuši a její vizi města, jehož sláva hvězd se dotýkati bude. Jak to ale se založením města, potažmo hradu bylo ve skutečnosti? Už Jiráskova verze pověsti o Libuši má totiž drobnou chybu v překladu.

V Kosmově kronice, ze které vycházel, se totiž latinsky píše „urbem conspicio“, což bylo přeloženo jako „město vidím“, v té době by ale bylo přesnější říci: „hrad vidím“. Jak to ale bylo se založením Pražského hradu ve skutečnosti, zůstává záhadou.

Sídlem Slovanů byl zřejmě už od 7. století a slavní Přemyslovci jej nezaložili, jen se hradiska zmocnili. Kdo ale na něm vládl před nimi, se přesně neví, i když se často uvádí, že jej založil v 9. století přemyslovský kníže Bořivoj.

V okolí však byly nalezeny stopy po daleko starším osídlení. Pozoruhodné také je, že své vskutku impozantní rozměry, 570 metrů na délku a 128 metrů šířky, má areál už od těchto pradávných dob. Tehdy ale šlo o převážně dřevěné opevnění.

Boj o stolec a trůn

To, že byl hrad považován za srdce říše či království, se neříkalo jen obrazně. Znamenal daleko více než jen symbol moci. Už v pradávných časech tu byl kamenný stolec, kam usedal nově zvolený kníže, a později trůn krále.

Navíc platilo, že ten, kdo ovládal Pražský hrad a také trůn, ten byl respektován jako kníže. V praxi to často znamenalo nemilé překvapení. Zvlášť ve 12. století. Tehdy stačilo hrad dobýt silou či lstí a nechat se svými přívrženci prohlásit za knížete.

Původní vládce, který byl třeba na tažení mimo Prahu, pak musel své původní opevnění buď znovu dobývat, nebo přijmout porážku a vzdát se trůnu.

Jako příklad může posloužit příběh císaře Zikmunda Lucemburského, kterého sice v roce 1420 husité porazili na Vítkově, a nepodařilo se mu dobýt Prahu, nicméně byl korunován na Pražském hradě a od té doby musel být uznán za právoplatného panovníka.

Svatovítský poklad
Svatovítský poklad

Domov krále i církve

Výjimečnost hradu nad Vltavou je tedy nezpochybnitelná. Stal se však nejen sídlem knížat a králů, ale také hlavním centrem křesťanství u nás. Byl tu postaven první klášter a hrad začal sloužit také jako sídlo pražského biskupa.

Kníže Václav tu postavil rotundu, později přestavěnou na baziliku svatého Víta, kde byly uchovávány posvátné relikvie světců.

A když bylo pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství, bylo rozhodnuto o stavbě ještě daleko pompéznějšího svatostánku, ano, svatovítské katedrály. Ta měla svou velikostí i krásou konkurovat slavným chrámům francouzským.

Otec Karla IV., král Jan Lucembruský, položil základní kámen chrámu v roce 1344, nicméně jako mistr stavitel byl povolán francouzský architekt Matyáš z Arrasu a po něm pak dohled nad kameníky převzal neméně slavný stavitel Petr Parléř.

Bohužel husitské války budování přerušily a chrám pak zůstal v různých fázích nedokončený celých 500 let. Katedrála byla slavnostně dokončena až tisíc let po smrti zakladatele původního kostela, knížete Václava, a to v roce 1929.

Nejcennější pokladnice

I přesto je svatovítský chrám naprosto výjimečnou památkou. Nejen tím, že se může pyšnit jednou z nejvyšších kostelních věží u nás, která se tyčí do výšky téměř sta metrů. Ale hlavně díky pokladům, které jsou tu uloženy.

Tím největším jsou samozřejmě české korunovační klenoty. Přímo na přání krále Karla IV. byla v chrámu vytvořena speciální pokladnice, kam měla být koruna a další klenoty uloženy.

Panovník přitom chtěl, aby síň byla vytvořena nad jižní branou chrámu tak, aby lidé vcházející dovnitř procházeli přímo pod nimi. Podle Karlova přání měla být koruna navíc navěky uložena přímo na lebce sv.

Václava a použita pak jen při korunovacích a jiných výjimečných příležitostech, jichž se král účastnil. Jeho přání se ale splnilo jen částečně.

Už krátce po vladařově smrti byla převezena kvůli husitským válkám na Karlštejn a později byly součástí vídeňské pokladnice, s návratem klenotů do Prahy pak souhlasil až v roce 1790 syn Marie Terezie Leopold II. Habsburský.

Tehdy také vznikla tradice sedmi klíčů od Korunní komory a sedmi osobností, které jedině společně mohou do pokladnice vstoupit.

Dnes kromě prezidenta má klíč premiér, předsedové obou komor Parlamentu České republiky, pražská primátorka, pražský arcibiskup a děkan svatovítské kapituly.

Legendární koruna

Jen o samotné svatováclavské koruně by se dala napsat celá kniha, kolik je toho na ní výjimečného a zajímavého. Karel IV. dohlížel na její výrobu a nechal do ní vsadit ty nejcennější drahokamy.

Zlato a kameny jí dávají váhu přes dvě kila, do koruny je totiž vsazeno 19 safírů, 44 spinelů, 1 rubín, 30 smaragdů a 20 perel. Mnohé z klenotů jsou přitom daleko starší než samotná koruna.

Například safíry, z nichž některé patří k největším na světě, byly součástí šperků patrně již před několika tisíciletími. Část drahokamů pak zřejmě byla součástí původní přemyslovské koruny.

Spojovací pásky, které se kříží nad korunou, zase prý pocházejí z opasku královy manželky Blanky z Valois. Barva kamenů a jejich pozice v koruně ale není náhodná, je podřízena složité středověké symbolice.

Modré, červené drahokamy a bílé perly symbolizují například život a smrt Ježíše Krista. Kdysi byla v koruně navíc uložena posvátná relikvie v podobě trnu z Kristovy koruny.

V tomto případě šlo s největší pravděpodobností o dávný padělek, nicméně ten se do dnešních dob nedochoval. Posledním panovníkem, který si klenot nasadil při korunovaci, pak byl Ferdinand V. v roce 1836.

Doby slávy i úpadku

Za svou tisíciletou historii samozřejmě prošel Pražský hrad obdobími lesku, ale také úpadku a bídy.

Poprvé pak za krvavých husitských válek neobývaný hrad do značné míry zpustl a dřívější slávu mu začala postupně navracet až na konci 15. století dynastie Jagellonců. Ti nechali postavit vylepšené opevnění včetně obranných věží na severní straně areálu.

A také upravili podobu hradních paláců, díky tomu se například honosný Vladislavský sál ve Starém královském paláci stal největším klenutým sálem tehdejší Evropy.

Po Jagelloncích přišli Habsburkové, kteří zatoužili po tom, aby se jejich sídlo podobalo tehdy moderním renesančním palácům. Nechali proto vybudovat třeba Královskou zahradu s letohrádkem, Míčovnu či Lví dvůr.

Když na trůn usedl Rudolf II., měl hrad podobu velkolepého sídla mocné říše. Ne však nadlouho. Války v 17. století totiž znamenaly další období úpadku Pražského hradu, který se další přestavby na zámecké sídlo dočkal až v druhé polovině 18. století.

Se vznikem republiky pak místo panovníka na Hradě usedl prezident. Tomáš Garrigue Masaryk se ale snažil sídlo nejen zvelebit, ale také otevřít více veřejnosti.

K tomu byl povolán významný slovinský architekt Josip Plečnik, který ve 20. letech minulého století dohlížel na úpravy interiérů i okolí Pražského hradu.

Tajemné hradní podzemí

Celá řada záhad se pak skrývá přímo v hradním podzemí, které nebylo dosud cele prozkoumáno. Nicméně ne každý ví o jeho moderní části, kterou nechal vybudovat již zmiňovaný Plečnik.

Jde o podzemní tunel mezi druhým a třetím nádvořím, který má zaručit pohodlný a nerušený pohyb prezidenta po Hradě. Využívá jej i současná hlava státu. Podzemí je tu ale daleko rozsáhlejší.

Je tu hrobka ve Svatovítském chrámu či sklepní prostory pod jednotlivými stavbami. Neméně zajímavé je také rozsáhlé bludiště podzemních chodeb pod Jelením příkopem. Labyrint byl vybudován v minulém století jako kryt pro prezidenta Gottwalda a jeho blízké.

Předpokládá se, že jeho chodby měly vést až pod Letnou. Avšak celý systém nebyl nikdy dokončen. Přesto je tu klimatizace a z nejníže položených prostor se odčerpává voda, aby nebyly zaplaveny.

Existují také teorie o tom, že z Pražského hradu mělo vést jakési vládní metro, které by v případě ohrožení zavezlo hlavu státu s doprovodem na Vítkov, kde byla podzemní nemocnice, a případně pak až na letiště do Kbel. O žádném takovém projektu ale neexistují oficiální záznamy.

Jiří Mareček

Míčovna
Míčovna

Co nesmíte minout při návštěvě Pražského hradu?

Svatovítský poklad – Více než stovku klenotů nedozírné ceny si můžete prohlédnout v zrekonstruované kapli sv. Kříže na II. nádvoří Pražského hradu.

K nejvzácnějším vystaveným pokladům patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích.

Míčovna Pražského hradu – Královskou zahradu v sousedství Pražského hradu zdobí několik krásných památek. Jednou z nich je i renesanční Míčovna, sloužící původně jako sportoviště.

Hrála se tu třeba středověká verze dnešního badmintonu, která pocházela z Itálie a stala se nejoblíbenější míčovou hrou v celé tehdejší Evropě.

Bazilika a klášter sv. Jiří
Bazilika a klášter sv. Jiří

Bazilika a klášter sv. Jiří – Románská bazilika sv. Jiří je nejstarší dochovanou náboženskou stavbou v Praze. Kostel založil již kolem roku 920 kníže Vratislav, otec sv. Václava, jako druhou svatyni na Pražském hradě.

V její hlavní lodi pak našli v náhrobcích místo věčného odpočinku členové knížecího rodu Přemyslovců.

Zlatá ulička – O tomto slavném turistickém lákadle Pražského hradu se často říká, že tu bydleli alchymisté pracující na dvoře císaře Rudolfa II., to sice není pravda, ale stejně je to jedno z nejmalebnějších míst v Praze.

Mimochodem, pojmenována prý byla podle barvy moči a výkalů, které tudy ve středověku bez kanalizace proudily.

Foto: Shutterstock, Wikimedia, archiv
Lokalita:
Předchozí článek
Další článek
Související články
Klášterní areál v Kladrubech je dokladem toho, že výjimečné památky mohou vzniknout i stranou královských dvorů a metropolí. Ale působení největších architektů své doby nás přesvědčí, že tohle místo vždycky platilo za prestižní. Už ve 11. století to v Čechách chodívalo podobně jako dnes. Většina politického, společenského i ekonomického života se odehrávala především v Praze a několika dalších me
Bývalo to obyčejné údolí řeky Stropnice, jen kousek západně od Nových Hradů. Ovšem v 18. století hrabě Jan Nepomuk Buqoy zde na přání své manželky Terezie založil přírodní park s celou řadou okrasných stromů a keřů, čímž z celého místa udělal jeden z nejromantičtějších přírodních koutů v oblasti. Ví to i stát, který tento park chrání jako kulturní památku. Vy se k ní můžeme vydat autem, které ne
Malá obec Dětenice je velmi navštěvovaným místem, kde si přijdou na své všichni milovníci historie a starých pověstí, stejně jako nejmladší výletníci. Zdejší barokní zámek nabízí všemožné historické slavnosti a rovněž pohádkové prohlídky s kostýmovanými průvodci a divadelními vstupy. Až tuto prohlídku absolvujete s dětmi, můžete za odměnu vyrazit na prohlídku zámeckého pivovaru. Uvidíte dobov
Hosté lázní Karlovy Vary odjakživa rádi chodí na procházky do romantického okolí. Možnost podívat se na město shora se naskýtá hned na několika vyhlídkách s bohatou historií a cennou architekturou. Když budeme procházet nejnavštěvovanější české lázeňské město, takřka na každém kroku narazíme na něco zajímavého. Je tu celkem pět výstavných kolonád, řada významných lázeňských budov, ale také archi
Prachatice západně od českých Budějovic mají sice jen přibližně 10 tisíc obyvatel, ale svou historií strčí do kapsy i mnohem větší města. Jejich unikátní historické centrum je navíc už od roku 1981 Městskou památkovou rezervací. A je v ní na co se dívat. Šumavskými hvozdy vedly ve středověku obchodní trasy, které spojovaly Čechy s bavorskými městy. Později se pro ně ujalo souhrnné označení Zlatá
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jak si užít luxusní víkend ve dvou?
iluxus.cz
Jak si užít luxusní víkend ve dvou?
Každý pár někdy potřebuje upustit páru a užít si společný čas mimo domov. Potřebujete si vyjet někam, kde nebudete myslet na špinavé nádobí ani prádlo v sušičce. Právě proto byste si jednou za čas
Černé lyonské akordy s bílou
rezidenceonline.cz
Černé lyonské akordy s bílou
Přísně geometrické linie, beton, sklo a terasu s bazénem a výhledem na město pod ní nabízí tato půvabná vila. Originální prosklený dům je zavěšený na jednom z lyonských kopců. Město vypadá, jako by bylo této krásné vile, vyznačující se prostými liniemi, prosklenými stěnami a promyšlenou čistotou, schouleno u nohou. Vystavěl ji lyonský Atelier Vera &
Svět dětství se rozplynul
skutecnepribehy.cz
Svět dětství se rozplynul
Když se ohlédnu zpátky, vzpomínky na mé dětství jsou jako roztrhané střípky, které nikdy úplně nedají dohromady celkový obraz. Přesto, i když se snažím vzpomínat, mám pocit, že někde v hlubinách té minulosti je stále něco, co mi uniká. Měla jsem rodiče, kteří mě milovali. Svět se změnil tak náhle, když jsem je ztratila jako malá. Byla jsem
Jak se vykrmují zápasníci sumó?
epochalnisvet.cz
Jak se vykrmují zápasníci sumó?
Sumó se v Japonsku těší oblibě už více než 1000 let. Již na přelomu 1. a 2. tisíciletí n. l. zápasy navštěvovali jako diváci sami císařové. Kdejaký chlapec pak toužil stát se bojovníkem, jehož proslulost by dosahovala ke hvězdám…   Zápasníci sumó se sdružují v tzv. stájích, které fungují jako rodina. Během výcviku se neopouštějí,
Vévoda z Marlborough spadl do hnoje
historyplus.cz
Vévoda z Marlborough spadl do hnoje
Dveře se bez předchozího zaklepání otevřou a v nich stojí anglický král Karel II. Přišel navštívit svou milenku Barbaru Villiersovou. Jaké je to ale pro panovníka překvapení, když ve stejnou chvíli z její postele vyskočí nahý John Churchill a komnatu ve třetím patře královského paláce opustí oknem. Jeho pád zbrzdí příhodně složená hromada hnoje…  
Sváteční menu – Valentýn: Konfitovaná kachní stehna
nejsemsama.cz
Sváteční menu – Valentýn: Konfitovaná kachní stehna
Jako hlavní chod se hodí šťavnaté kachní stehýnko s dozlatova vypečenou křupavou kůrkou. Konfitování je pomalé pečení, proto si je připravte s předstihem. Potřebujete: ✿ 4 kachní stehna ✿ 4 stroužky česneku ✿ 3 snítky tymiánu ✿ 50 g mořské soli ✿ 1 lžičku mletého bílého pepře ✿ 600 g kachního sádla ✿ 400 ml drůbežího
6G síť: Kdy přijde a co od ní můžeme čekat?
21stoleti.cz
6G síť: Kdy přijde a co od ní můžeme čekat?
Latence v řádu mikrosekund, rychlost přenosu dat 1 terabit za sekundu, mobilní síť čtyřikrát rychlejší než úder blesku – zní to jako hudba budoucnosti? Zatím ano, technologie 6G je ale momentálně ve v
Svědí to, že by se jeden zbláznil!
panidomu.cz
Svědí to, že by se jeden zbláznil!
Možná se vám to už také stalo: Nikde žádný pupínek, žádná vyrážka, přitom kůže svědí tak, že se nedokážete přestat podrbat. Co může být příčinou? Opakované nebo dlouhodobé svědění na pohled zdravé kůže signalizuje jakési vnitřní zdravotní problémy. Nemusíte se obávat rakoviny, spíš častějších a chronických potíží, jako je cukrovka nebo jaterní onemocnění. A překvapivě
Jehněčí kotlety na kalvadosu
tisicereceptu.cz
Jehněčí kotlety na kalvadosu
Pokud byste to náhodou nevěděli, tak kalvados je francouzská pálenka, která si s jehněčími kotletkami skvěle rozumí. Suroviny na 4 porce 2 cibule 1 petržel 1 sklenka kalvadosu 30 g másla 1 m
Židé ve středověku: Zaplaťte, nebo odejděte!
epochaplus.cz
Židé ve středověku: Zaplaťte, nebo odejděte!
Být Židem nebyl ve středověku žádný med. Obviňování z rituálních vražd či třeba ze znesvěcování hostií bylo téměř na denním pořádku. Tu a tam se některý panovník rozhodl, že je třeba se s Židy vypořádat tak, že budou z jeho země vyhnáni. Nucený exodus byl doprovázen zabavováním majetku a stále novým a novým vyžadováním výkupného.
Šestý smysl zvířat: Vycítí smrt i blížící se nebezpečí?
enigmaplus.cz
Šestý smysl zvířat: Vycítí smrt i blížící se nebezpečí?
Zvířata jsou stále z velké části nepochopenými tvory. Umí totiž údajně vycítit blížící se katastrofy, přicházející smrt, ale i předvídat běžné události, například výsledek sportovního utkání. Údajně t
Tajemno kolem milence Stehlíkové
nasehvezdy.cz
Tajemno kolem milence Stehlíkové
Herečka Markéta Stehlíková (40) z Ulice prožívá velké změny. Nejenže si nechala ostříhat své dlouhé vlasy, mluví se také o novém muži. A ne nadarmo se říká, že návštěva kadeřníka u žen se životním
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz