Nejvyšší věž na Moravě, největší moravský zvon a rozlehlý historický areál, který se může směle rovnat i Pražskému hradu. Přemyslovský hrad v Olomouci je výjimečný v mnoha ohledech a pokoušet se ho prohlédnout za jediný den je prostě marná snaha.
Návrší, které dnes známe pod jménem Václavské, považovali za ideální k budování sídla už obyvatelé za pravěkých časů. Také Slované po svém příchodu do zdejšího kraje si výhody této lokality rychle uvědomili a hradiště si tu vystavěli už na konci 9. století.
Přemyslovci pak o něco později změnili klasické hradiště za takzvanou skořepinovou konstrukci, skládající se z hliněného valu s dřevěnými rošty a kamennými výztuhami. To ale ještě pořád nebyl hrad, který by si toto označení stoprocentně zasloužil.
Biskupské sídlo v krajkách
V roce 1063 bylo oficiálně zřízeno olomoucké biskupství, což podstatně přispělo k rozvoji hradu.
Počátek 12. století přinesl stavbu baziliky svatého Václava, vysvěcené roku 1131.Přidala se budova kapituly i honosné biskupské sídlo zvanéPřemyslovský palác, jehož bohatá ornamentální výzdoba, připomínající plastickou krajku, neměla v českých zemích 12. století obdobu.V roce 1141 ho nechal postavit biskup Jindřich Zdík, v jehož době působila v Olomouci rozsáhlá písařská dílna, z níž vyšla řada iluminovaných rukopisů.
Z původního biskupského paláce se dodnes dochovala pouze severní a západní obvodová zeď, ale i tak můžeme ze sochařské výzdoby románských oken poznat kvalitu řemeslné práce stavitelů. Ke gotické křížové chodbě byly v průběhu staletí přistavěny dvě kaple.
Vražda mladého krále
Postupně přibývaly také úseky kamenných románských hradeb, které nahrazovaly staré hliněné valy, nad okolím se už tyčila i kamenná okrouhlá obytná věž.
Hradní komplex byl tehdy zhruba 200 metrů dlouhý a 80 metrů široký, i když velká část prostoru chráněného hradbami ještě nebyla zastavěná.
A 4. srpna 1306 se děkanský dům na Olomouckém hradě stal dějištěm jedné z nejtragičtějších událostí českých dějin, když zde byl úkladně zavražděn mladý král Václav III., poslední mužský příslušník vládnoucích Přemyslovců.
Nejcennější gotická památka
I v dalších stoletích se hrad průběžně měnil. Katedrála postupně získala gotickou, barokní, a nakonec novogotickou podobu, kapitula nyní zachovávala renesanční styl, věž v 18. století podlehla barokní módě a v jejím nejvyšším podlaží vznikla kaple sv. Barbory.
Novorománská kaple Panny Marie Opatrovnice pak nahradila starší hradní obytný dům ve 2. polovině 19. století.
Nevelká, ale historicky cenná stavba skrývá za vchodem opatřeným mříží oltář a kopii gotického reliéfu z 15. století, jedné z nejcennějších památek gotického sochařství na území Olomouce.
Pocta historickému milníku
Stálá expozice Arcidiecézního muzea v budovách kapitulního děkanství a Přemyslovském paláci představuje nejen umění s původem ve zdejší diecézi, ale shromáždila také početnou kolekci malířských děl, která si pořídily generace olomouckých biskupů od 16. století.
Kromě toho se pyšní sbírkami slonovinových řezeb a ukázkami historických mincí, svůj prostor dostává Kabinet textilu a také Klenotnice s unikátní kolekcí liturgických textilií a zlatnických předmětů z doby gotiky, renesance i baroka.
Přístupná je i upravená Rajská zahrada, prostor uprostřed mezi palácovými křídly. Určitě také stojí za to přijít na některý z koncertů v síni Mozarteum.
Arcidiecézní muzeum spolu s areálem Olomouckého hradu získalo v roce 2015 jako první v České republice prestižní označení Evropské dědictví, udělované Evropskou unií památkám, které se staly milníky při vytváření dnešní Evropy.
Svatý Václav zní nad městem
Dominantou hradu je ovšem katedrála sv. Václava, vzniklá z původní románské baziliky. Tyčí se nad ní trojice gotických věží, ta jižní je se svou výškou 101 metrů nejvyšší na Moravě a slyšet z ní můžeme největší moravský zvon svatý Václav.
V interiéru najdeme relikviář s ostatky sv. Jana Sarkandera, pod presbytářem je ukrytá dvoupatrová krypta. Na jižní věž můžeme vystoupat i v rámci prohlídky.
Dostaneme se až do výšky 90 metrů po točitém schodišti, odměnou nám bude dokonalý výhled na Olomouc a okolí.
Palác, kde se plánovala bitva u Slavkova
Při prohlídce můžeme navštívit také nedaleký Arcibiskupský palác. Původní renesanční budova vznikla už na počátku 16. století, ale po třicetileté válce a po požáru, který ji následoval, byla ve druhé polovině 17. století přestavěna v barokním slohu.
Areál má dvě uzavřená nádvoří a v paláci se odehrávala řada významných historických událostí včetně jednání ruského cara a rakouského císaře před bitvou u Slavkova v Červeném sále v roce 1805. V reprezentačních místnostech pobývali mimo jiné Marie Terezie, papež Jan Pavel II. nebo prezident T. G. Masaryk.
Při prohlídce navštívíme třeba knihovnu s pěti tisíci svazky, největší prostor zvaný Slavnostní sál, Trůnní sál nebo Zlatý sál s vystavenými sbírkami z majetku arcibiskupů.
Kostel sv. Mořice: Už můžeme znovu na věž
Ani ne kilometr dělí Olomoucký hrad od další významné památky. Kostel sv. Mořice je s kapacitou 4000 věřících největší gotickou svatyní na Moravě.
Má také největší varhany ve střední Evropě – barokní nástroj mistra Michaela Englera z roku 1745, který má 7884 píšťal. Uslyšíme je i letos v září v rámci Mezinárodního varhanního festivalu, který se v Olomouci tradičně koná.
Před třemi lety kostel prošel celkovou rekonstrukcí a přístupná je i šestačtyřicetimetrová věž, která dostala nové kovové schodiště vedle původních gotických schodů. Podlahu vyhlídkové plošiny pokrývá nová pískovcová podlaha.
V interiéru kostela najdeme také sousoší Kristus na Olivetské hoře z 15. století, které je považováno za nejcennější památku gotického sochařství v Olomouci.
