V podhůří Orlických hor se nachází vesnice s kostelem, který patří mezi nejzajímavější u nás. Je s ním totiž spojeno hned několik záhad.
Zvláštní kamenná lebka na hřbitovní zdi.
„Chrám tento Nejsv. a nerozdílné Trojice Boží vystavěn jest v Létu 453 od Narození Božího,“ zní nápis, který kostel proslavil nejvíc. Pokud je t
Zblízka si můžeme prohlédnout jedinečné paleolitické sídliště a dozvědět se řadu podrobností o životě našich předků v době lovců mamutů! Stačí navštívit archeologický park v Pavlově.
Návštěvníkům výstavní prostor evokuje návštěvu jeskyně – prakticky celý objekt je skryt v terénní vlně. Uvidíme zde nejen osídlení z doby před 25 000 až 27 000 lety, ale také umělecké předměty, nástroje a rituální
Uprostřed pálavské krajiny se náhle vypínají k nebi zářivě bílé betonové bloky. Pod nimi se skrývá výjimečné muzeum připomínající dávné doby zdejšího kraje. Doby, kdy zde vládli lovci mamutů.
V období paleolitu vypadala krajina kolem dnešního Pavlova úplně jinak. Obydlená byla ale už tehdy. Moderní homo sapiens tu před 30 000 lety založil sídliště, jedno z nejvýznamnějších v celoevropském měřítku
Poutních míst, o kterých se tvrdí, že byly dějištěm zázraků, najdeme na našem území mnoho. Jen málo z nich má ale tak pohnutou a divokou historii jako Neratov v Orlických horách.
Malé vesnici vévodí obnovený kostel, ve kterém se toho v minulosti stalo už mnoho. Jaké stopy to na tomto kouzelném místě zanechalo?
Vesnice Neratov v srdci hor je maličká, katastrálně spadá pod nedaleké Bartošovic
Folklor není nuda ani v 21. století! Výsledkem folklorního kumštu může být navíc věc, která vám dělá radost každý den. Třeba jako modrotisk. Vydejte se za ním na jižní Moravu…
Modrotisk je tradiční technika potisku textilií, ale zároveň i název pro tmavě modrou látku s bílými vzory, která se touto prastarou technikou vyrábí. Na Moravě stále existují původní rodinné dílny, kde si ji můžete zkusit.
Čtyři roky byly opravovány části někdejšího židovského ghetta v Boskovicích, městě se slavnou tradicí talmudistických studií a bývalým sídlem moravského zemského rabína.
Rozsáhlé rekonstrukce se dočkala zdejší Synagoga Maior ze 17. století, jejíž základní část – předsíň a hlavní sál i ženská galerie v prvním poschodí – pocházejí z roku 1639, kdy ji židovské obci postavil italský stavitel Silvestr
Pokud se vydáme do města Boskovice, máme jako málokde na vybranou. Navštívíme raději zdejší hrad, nebo si vybereme zámek? Ztrácet čas vybíráním je ale zbytečné. Za prohlídku totiž rozhodně stojí obojí.
Vznik boskovického hradu se poněkud ztrácí v mlhách historie. Pravda, existuje pověst, podle níž ho založil bývalý ptáčník Velen, který zachránil brněnského knížete zbloudivšího v lesích při honu
Býčí skála je součástí 13 km dlouhého jeskynního systému Moravského krasu. Je místem dávného tajemného masakru a údajné negativní energie.
V panenské přírodě poblíž Křtinského potoka se nachází ponurý jeskynní komplex, kde snad sídlí samotné zlo! Temné síly zde údajně bloudí po krvavém řádění, které pamatuje hluboká i nedávná historie. Na místě zřejmě docházelo k nesmírně krutým událostem. Prudk
Na první pohled vypadá téměř obyčejně. Když se ale přiblížíte k jejímu vchodu, možná se bezděky otřesete. Citliví jedinci do téhle jeskyně v Býčí skále často ani nedokážou vstoupit. Když se pozorně zaposloucháte, možná uslyšíte i podivné hlasy. „Jiní návštěvníci,“ řeknete si. Jenže moment, tohle nejsou obyčejné hlasy, to je nářek a křik mučených obětí.
Není divu. Podle celé řady názorů je Býčí sk
Za záhadami netřeba chodit příliš daleko. Stačí zajet na Jižní Moravu, kde byly v roce 1871 v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu nalezeny pozůstatky po hrůzném masakru, jenž po sobě zanechal mnoho znetvořených těl. Co se tu odehrálo? Proč tito lidé museli zemřít?
A co víc! Speleologové, jenž se v Býčí skále pohybují, popisují až podezřele často podivné jevy, které tu sledují nebo slyší. Neznámé