Unavený Vratislav II. vydechne, když vyklopí z nůše náklad kamení. Rituál spojený se založením nového knížecího paláce a kapitulní baziliky si ale nenechá ujít. Hlavně se těší, jak bude mít v novém vyšehradském sídle klid od svého ješitného bratra Jaromíra. „Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat…, “ pronáší z Vyšehradu svoje proroctví kněžna Libuše, za kterou sem údajně dorazí

Člen Tovaryšstva Ježíšova Jiří Mlynář udiveně vzhlédne. V poledním slunci spatří na jedné ze zámeckých věží stát ženskou postavu v bílém. Jak se tam však dostala? Vždyť tam nahoru už léta nevedou žádné schody! Skutečně se po Jindřichově Hradci procházela bílá paní? Ač Jindřichův Hradec i Telč mnozí spojují také s přízrakem Perchty z Rožmberka, ta zde nikdy nepobývala. Jako bílá paní se na těcht

Snad už v době, kdy poslední kníže Pšovanů Slavibor vdává svoji dceru Ludmilu (asi 860–921) za českého knížete Bořivoje (852/855–888/890), stává v Mělníku dřevěný hrádek s názvem Pšov. Na konci 10. století stavbu vystřídá kamenné sídlo a kněžna Emma (asi 948–1006), manželka přemyslovského knížete Boleslava II. (asi 932–999), tu provozuje mincovnu.   Hrad i samotné město Mělník vlastní ženy česk

Hrabě Jan Antonín Harbuval Chamaré si nedá pokoj. Po tajemném pokladu kdesi v ruinách hradu Potštejn pátrá už několikátým rokem. Bezvýsledně. Nakonec se trpce smiřuje s tím, že asi žádný poklad neexistuje. Tak to alespoň líčí Alois Jirásek ve své novele Poklad. Bylo ale nadměrné úsilí hraběte nesmyslné? Alois Jirásek (1851–1930) v novele téměř dokonale smíchal smyšlené se skutečným. Jan Antonín

Skleničku šampaňského do ruky, pohodlně se opřít a zaposlouchat se do zvuků piána... Hned se lépe cestuje! Luxusní vlaky jsou jako pětihvězdičkové hotely na kolech. Největší klady nejoblíbenějších vlakových tras však spočívají jinde, než přímo ve vagónech. Jsou z druhé strany jejich oken. Jízda vlakem má své neopakovatelné kouzlo. Právě proto mu mnozí lidé dávají přednost před autem nebo cestová

Příroda se uložila ke spánku a krajině vládne zima. Pro mnohé je to důvod k těšení a radosti. Pojedeme do hor. Co třeba na Šumavu? Milovníci sjezdového lyžování to mají obvykle jednoduché. Většinou mají stálá místa, kam jezdí rádi, a už se těší na své kamarády a hoblování sjezdovky. Ale co my ostatní, kteří se chceme podívat někam, kde jsme ještě nebyli, nebo kouzlo zimy teprve začínáme obdivovat

Putování po krajině Těšínského Slezska začínáme v místech, kde kdysi stála stará Karviná. Původní osadu, která ležela na území dnešní městské části Doly, připomíná známý nakloněný kostel sv. Petra z Alkantary, který po poddolování okolí poklesl celkem o 36 metrů a o několik stupňů se naklonil. Kostelík byl zařazen do České knihy rekordů jako nejšikmější kostel v Česku. Místo ale láká nejen na t

Z valašské obce Seninka se můžeme vydat na zdejší chloubu pocházející z roku 2009, kterou je rozhledna na vrchu Vartovna (635 m. n. m.). Je ze dřeva, měří 37 metrů a je jednou ze čtyř rozhleden na Valašsku. Byla postavena v rámci partnerského projektu se slovenskou rozhlednou na Tlstej hore v Hodňanech. Rozhledna má tvar kovové spirály, kterou doplňuje kamenný sokl, uvnitř je točité schodiště.

Krásná místa nemusí vždy patřit do Guinnessovy knihy rekordů, aby byla unikátní. A taková nalezneme v Bratislavském kraji. Jsou nevšední a z různých důvodů „nej“. Knihovnička Epochy zve na Slovensko! Malokarpatské muzeum Návštěva muzea sídlícího v měšťanském domě ze 17. století nás seznámí s vinařskou historií. Uvidíme největší sbírku vinařských lisů ve střední Evropě, přivoníme si k vínům v ar