Strakonický hrad oplývá bohatou historií i mnoha legendami. Celá staletí patřil k hlavním sídlům řádu johanitů, po rozsáhlé rekonstrukci sem ale míří davy turistů. V jeho rozsáhlých prostorách je totiž neustále co objevovat.
Podle pověsti je jednou z nejznámějších obyvatelek strakonického hradu Bílá paní, dcera Oldřicha z Rožmberka. Pokud se zjevila, všichni s napětím sledovali její náladu. Trado
Někdy je dobré se zasnít nad krásnými obrázky z oázy a přírodních rezervací. Vždyť tady se natáčela slavná Angelika. Tak račte vstoupit do ráje...
Seychelská republika se rozkládá na 115 malých ostrovech. Největším z nich je Mahé s hlavním městem Victorií. Město s úžasnou atmosférou a trhem Sir Selwyn clare. Ale i katedrálou Cathedral of the Immaculate, hinduistickým chrámem Aru Mihu Navasakthi
V novém čísle Světa na dlani se vydáme po stopách nejnebezpečnějších predátorů z říše zvířat. Nejde jen o legendárního žraloka bílého – představíme vám i méně známé, ale o to děsivější lovce. Věděli jste, že rosomák sibiřský je přezdíván „démon severu“? Na první pohled vypadá roztomile, ale patří me
Ozve se zarachocení klíčů, kroky kastelána odezní v dálce. Za okny hradu Houska se temní noc, z nedalekého lesa je až sem slyšet zlověstné houkání sýčka. Ale jinak je tu klid, nic se neděje… až do půlnoci. Nastává hodina duchů. A z jedné komnaty se ozve zlý hlas: „Zatracená pitomá černá potvoro! Já tě dostanu!“
Tak podle pověsti volá na svou černou slepici švédský generál Oront, jehož na Housku p
Hrad Rabí si znalci historie nejčastěji spojují s husitským vojevůdcem Janem Žižkou. Právě při obléhání tohoto opevněného sídla v červenci roku 1421 přišel o druhé oko, když se do hrušně, pod kterou stál, zabodl zbloudilý šíp a vyloupl osudnou třísku. Hrad má ovšem mnohem bohatší a zajímavější historii, která sahá nejméně dvě století před Žižkovo obléhání.
Nejrozsáhlejší česká zřícenina
Někdy na
Orloj v Litomyšli je relativně mladý a skromný, ale přesto stojí za pozornost. Najdete ho na věži staré radnice na Smetanově náměstí.
Stejně jako věžní hodiny ho dodala firma Karel Adamec z Čáslavi v roce 1907. Výtvarné řešení desky orloje pochází od Antonína Růžičky, pozdějšího profesora kreslení na Státní průmyslové škole v Praze. Tomu ovšem v době, kdy pracoval na orloji bylo bylo pouhých dva
Ve většině z nich se psala historie národů, staly se kolébkou kultur a vědění. Do dnes lákají miliony návštěvníků, kteří bloumají jejich ulicemi s touhou zažít onu pověstnou a tolik specifickou atmosféru, jíž se každá metropole vyznačuje.
Nejsou typickou metropolí, která by lákala na nejkrásnější uličky, na vyhlášená divadla s atraktivními představeními, na nákupy či nezaměnitelnou architekturu.
Karlovy Vary měly donedávna pověst vyhlášeného lázeňského města s výjimečnými prameny a slavným kamzíkem, ale také místa, kde na Čecha téměř nenarazíte. Na ulicích i v hotelích zněla převážně ruština a výlohy obchodů byly plné luxusního a často nevkusného zboží. Od té doby se ale situace výrazně změnila a Češi začali Karlovy Vary znovu objevovat. A rozhodně je na co se dívat, ne nadarmo byly lázn
Delfy kdysi fungovaly jako náboženské a politické centrum starověkého Řecka. Jako jakési hlavní město sjednocovaly stovky nezávislých městských států, které tvořily řecký svět. Byly místem, kde nalezli společnou řeč i tací, již mezi sebou vedli dlouhé a komplikované spory.
Do Delf, ležících ve Fókidě asi 150 kilometrů severozápadně od Athén, oblasti ve středním Řecku, se sjížděli z nejrůznějších
Romantika, která by se dala krájet, souznění s krásnou a svěží přírodou, hvězdy nad hlavou, zvířata, vůně levandule i čerstvého sena, potěšení pro chuťové pohárky, zázemí se vším komfortem, zkrátka pohádka! Kde ji zažít? Nechte se inspirovat několika různorodými tipy, ve středních Čechách si vybere každý.
Kde zažít venkov netradičně? Stačí se porozhlédnout. Toužíte-li po zážitcích, vydejte se
Krev odsouzených k smrti se vpíjí do okolní zeminy. Všude se ozývá bolestivý křik, ale i nářek těch, co se obávají věcí budoucích. Nad tím vším se nese chorálový zpěv kněží a jejich modlitby k božstvům. Prosí o pomoc s úrodou nebo sílu do válek. Krev obětovaných má jejich prosbám dodat sílu.
Krvavé obřady s lidskými oběťmi si našinec spojuje nejspíše se středo a jihoamerickými civilizacemi Mayů,