Neexistuje snad ani jediný opravdový Čech, který by tenhle kopec charakteristického tvaru okamžitě a na první pohled nepoznal. Legendární a památná hora Říp přece odpradávna patří k nejdůležitějším místům, jaké v krásné české krajině můžeme najít.

Každý správný Čech by prý měl jednou za život vystoupit na památnou horu Říp. Ten nejslavnější Čech to podle pověsti udělal, když přivedl svůj slovanský lid do nové země a právě na horu Říp vystoupil, aby přehlédl novou vlast.

Na samotném Řípu se však praotec Čech zřejmě neusadil, protože k založení sídla tu byl nedostatek vody. Samotná hora je pozůstatkem třetihorního vulkánu, který se původně tyčil o kilometr výš než dnešní hora.

Podle pověsti získal Říp svůj pěkně kulaťoučký tvar ovšem úplně jinak. Panna Marie se prý vsadila se samotným ďáblem, kdo stvoří dokonalejší horu.

Čert jen tak halabala vršil kamení, zatímco pečlivá soupeřka snášela hlínu v široké sukni a uplácala pevnější a úhlednější dílo. Říp vyvstává 200 metrů nad okolní plochou krajinu a dlouho na něm ani nerostly stromy. Teprve nákladné zalesňování z roku 1879 dalo hoře její dnešní podobu.

Nepoddajný kámen ztratil výsadu

To už na jejím vrcholku dávno stála rotunda svatého Jiří. Jedna z nejstarších dochovaných staveb na českém území je zbudována z opukových kvádrů a byla původně zasvěcena svatému Vojtěchu.

Kníže Soběslav nechal na paměť vítězství v bitvě u Chlumce v roce 1126 nad německým králem Lotharem III. opravit a rozšířit o kruhovou věž původní malý kostelík pocházející pravděpodobně z první poloviny 11. století.

Svatému Jiří byla rotunda zasvěcena až v 16. století a jeho slavný boj s drakem připomíná jak reliéf, tak i socha. Rotunda spolu s celou horou Říp je od roku 1963 národní kulturní památkou.

Jedním z nejslavnějších okamžiků Řípu bylo vyzvednutí jednoho ze základních kamenů Národního divadla v roce 1868, jednoho z devatenácti, které byly do prahy svezeny z nejpamátnějších míst celých Čech.

Do Prahy jej doprovázelo 300 jezdců a nechyběl ani špalír družiček s košíčky květin. Původně měl být kámen z Řípu oním hlavním, na který budou zakladatelé slavnostně poklepávat.

Tuto roli ale nakonec musel převzít obyčejný kámen z lomu, protože do čedičového kvádru z Řípu nikdo nedokázal vytesat potřebnou dutinu k uložení historických dokumentů.

Po stopách praotce Čecha

Stromů je už dnes na kdysi holém Řípu tolik, že žádnou panoramatickou vyhlídku čekat nemůžeme. Jen čtyři skalní výběžky umožňují alespoň částečný pohled do kraje. Sám Říp je naopak tak významným orientačním bodem, že je možné ho spatřit třeba až z Krkonoš.

Již po staletí je Říp oblíbeným poutním místem a od poloviny 19. století i občasným dějištěm národních manifestací. Jejich účastníkům od roku 1907 usnadňuje pobyt na vrcholku Boumova chata s občerstvením a se slavným nápisem na zdi, který zní:

Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp! A kudy se k Řípu vydat, pokud budete chtít napodobit praotce Čecha? Autem se dostanete až k parkovišti u obce Rovné, odkud nezbývá než poslední strmý kilometr vyšlápnout po svých.

K hoře nás samozřejmě přivede také množství značených turistických cest z okolí, stačí si jen vybrat výchozí místo a vzhůru na nejpamátnější místo českých dějin!