Domů     Planina Nazca: Jaký byl účel podivuhodných obrazců?
Planina Nazca: Jaký byl účel podivuhodných obrazců?

Jen málokdo nikdy neslyšel o fascinujících obřích obrazcích, pokrývajících náhorní planinu Nazca v jihoamerickém Peru. Prakticky od svého nálezu vzbuzují spoustu otázek.

Na některé již odpovědi známe, ovšem důvod, proč je dávní indiáni vytvořili, je stále záhadou. S jakými teoriemi, vysvětlujícími vznik těchto unikátních linií, vědci a jiní badatelé přišli?

Planina Nazca je pouštní oblastí o rozloze asi 500 km2, rozprostírající se cca 360 km jihovýchodně od Limy, hlavního města dnešního Peru.

Jako o původních obyvatelích velké části jihoamerického kontinentu se nejčastěji hovoří o Incích, kteří zde vytvořili největší říši předkolumbovské éry.

Nutno ovšem podotknout, že Incká říše byla pouze vrcholem, a zároveň také koncem staroperuánských indiánských kultur.

Již před ní bylo území Střední a Jižní Ameriky osídleno jinými, neméně vyspělými kulturami, mezi nimi i kulturou Nazca, která dala vzniknout obřím obrazcům ve stejnojmenné oblasti. Tyto velké motivy na zemském povrchu se nazývají geoglyfy.

Kolibřík
Kolibřík

Tajemné geoglyfy obřích rozměrů

Na pouštní ploše jich vzniklo více než 1000. Zdejší geoglyfy lze rozdělit na obrazce zvířat, která mají nějaký vztah k vodě nebo zemědělství, na obrazce dalších objektů, jako jsou stromy či ruce, a na geometrické linie dlouhé i několik stovek metrů, jež tvoří trojúhelníky, čtyřúhelníky, spirály a další tvary.

Táhnou se přes kopce i údolí. Přesně změřený obrazec ptáka má například na délku úctyhodných 280 metrů. Nejstarší geoglyfy, které vznikly asi 500 let př. n. l., jsou spirály, jež mají s největší pravděpodobností symbolizovat tornáda.

Nejmladší, z období 350 až 550 let n. l., jsou pak geometrické linie – přímky, šípy či trojúhelníky, které na řadě míst přetínají kresby zvířat.

Velryba, kolibřík i pavouk

Největší pozornosti běžných turistů, kteří náhorní plošinu navštěvují, se těší kresby zvířat. Většina jich má vazbu na vodu, která byla pro obyvatele Nazcy velmi důležitá. Kosatka představovala mocnou bohyni oceánu. Pavouk byl zase pro indiány symbolem deště.

Šlo o konkrétní druh pavouka z rodu roztočovců (Ricinulei), který obývá amazonský prales a v reálu měří asi jen 2 centimetry.

Opice pak byla symbolem životem kypící Amazonie. Znázorněna byla také lama, která byla pro indiány důležitým zdrojem masa, mléka a vlny. Velké zastoupení měli také ptáci, mezi obrazci byli identifikováni například pelikán, kondor či kolibřík.

Pavouk
Pavouk

Odkud znali exotické ptactvo?

Před nedávným časem ovšem přišel mezinárodní tým vědců s tvrzením, že podrobil 16 ptačích obrazců podrobnému srovnání s druhy ptáků, jež měly reprezentovat, a narazil na výrazné odlišnosti.

Například populárního kolibříka překlasifikovali na drozda, který byl ovšem pro danou lokalitu exotickým ptákem, stejně jako třeba pelikán.

Z toho usoudili, že je místní lidé museli odněkud znát, a že tudíž vyráželi do vzdálených oblastí, pravděpodobně za výměnným obchodem. Vysvětlením, proč Nazcové znázorňovali tolik ptáků, by mohlo být to, že je považovali za posly bohů. Když přiletěli, vnímali to tito indiáni tak, že si bohové žádají oběti.

Je Astronaut mimozemšťan?

Vedle geoglyfů jsou zde k vidění také petroglyfy, tedy obrazce znázorňující lidské postavy. Jsou patrně starší než geoglyfy, což vědci odhadují na základě způsobu jejich provedení, a táhnou se po svazích i skalách pampy.

Proč zde leží obrazce viditelné jen ze vzduchu, když tehdejší lidé létat nedokázali?
Proč zde leží obrazce viditelné jen ze vzduchu, když tehdejší lidé létat nedokázali?

Petroglyfy zobrazují šamany se svatozáří či blesky kolem hlavy. Jeden drží v ruce bič a má na rameni nějakého tvora, nejspíše sovu. Ovšem nejznámějším petroglyfem je figura přezdívaná Astronaut.

Říká se jí tak proto, že vypadá, jako by měla na hlavě helmu od skafandru. Měří 30 metrů na výšku a dle některých badatelů znázorňuje mimozemského návštěvníka Země.

S tím ovšem nesouhlasí český geodet a astronom doc. Ing. Jaroslav Klokočník, Dr.Sc., který se studiem Astronauta podrobně zabýval. Na skutečnou totožnost této figury ho ovšem až po návratu z první výpravy do Peru přivedla jeho dcera.

Při prohlídce videozáznamu z místa si totiž všimla ryby u Astronautovy nohy. Když se pak Klokočník opět vydal do Nazcy, všiml si, že figura třímá v ruce rybářskou síť, ve které má rybu. Pilot helikoptéry prý dokonce zahlédl ryby dvě.

Zvyky místních obyvatel jsou pro nás zábavné.
Zvyky místních obyvatel jsou pro nás zábavné.

Jak obrazce vznikly?

Protože jsou obrazce viditelné jen z výšky, vědci dlouhou dobu bádali, proč je vlastně lidé kultury Nazca tvořili. Vzniklo několik více či méně pravděpodobných hypotéz.

Nicméně samotné vytvoření těchto geoglyfů až tak náročné nebylo. Planinu Nazca pokrývá tmavý vulkanický materiál. Ovšem po odklizení 10 až 20 cm tmavé vrchní vrstvy dojde k odkrytí světlejší vápencové vrstvy půdy.

Ač na délku mohou mít některé linie až 1,1 km, na šířku jich většina měří pouze okolo 30 cm. Některé však výjimečně dosahují v jednotlivých pasážích i šestinásobku.

Proklatě dobří zeměměřiči

Podle české archeoložky a spisovatelky Evy Farfánové Barriosové, která žila v Peru téměř 30 let a účastnila se řady archeologických výprav do Nazcy, měli tvůrci obrazců dostatečné topografické znalosti k jejich tvorbě.

Ke značení využívali kůly v jisté vzdálenosti od sebe, oblouky byly na vytvoření sice obtížnější, ale tam jejich tvůrci využívali provazy uvázané ke kolíku.

Svérázná krajina...
Svérázná krajina…

Nazcové si nejprve udělali nákres na tkaninu, aby následně každou vzdálenost z plánu přenesli na provázek, a pak ji násobili. Základní jednotkou byla zřejmě délka 130 cm.

Tu získali indiáni tak, že změřili délku provázku uchopeného mezi prsty, konkrétně palec a ukazováček, a středem vnitřní strany lokte. Její dvojnásobek činil délku paže a délka dvou paží dala právě onu základní vzdálenost.

Kde se vzali Nazcové?

Dnes se má za to, že nejstarší obyvatelé Jižní Ameriky osídlili tento kontinent zhruba před 15 000 až 8000 lety. Do Nového světa se dostali z Asie přes Beringovu úžinu, která byla v té době s Amerikou spojena pevninským mostem.

Některé teorie, jež se opírají o nálezy opracovaných kamenných předmětů, nalezených v jeskyni Pichimachay v provincii Ayacucho, však tvrdí, že sem první lidé přišli již v období před 19 000 až 15 000 lety.

Šlo o lovce větší zvěře, kteří byli vybaveni oštěpy s kamennými hroty a byli zvyklí na intenzivní zimu. Jeden z hlavních proudů těchto nových obyvatel Ameriky směřoval horskými hřebeny And na jih, druhý podél pobřeží Atlantiku k řece Amazonce.

Ovšem nové populace mohly do Jižní Ameriky proniknou i odjinud, a to z oblasti Austrálie a Polynésie, případně i z Afriky. To se snažil dokázat například norský mořeplavec a dobrodruh Thor Heyerdahl.

Roku 1970 si nechal potomky indiánů od jezera Titicaca postavit katamarán z papyru. Pojmenoval ho Ra II. O rok dříve postavil první vor Ra v Africe. Plavidlo však nasáklo mořskou vodou a cestu nezvládlo.

Nové plavidlo nechal Thor Heyerdahl přepravit do starověkého marockého přístavu Sáfí.

Typická peruánská poušť, to je Nazca.
Typická peruánská poušť, to je Nazca.

Po 57 dnech doplula jeho sedmičlenná posádka dne 12. července 1970 na Barbados a urazila přitom přes 6000 km. Tím Heyerdal dokázal, že vzájemný kontakt mezi Středomořím a Latinskou Amerikou byl možný.

Zemědělství jako klíč ke vzniku vyspělých kultur

Důležitým mezníkem ve vývoji staroperuánských kultur se před 9000–8000 lety stal rozvoj zemědělství. Šlo o postupný jev, kdy se sběrači a lovci začali věnovat pěstování plodin.

V té době jich znali na 40, mezi nevýznamnější patřily brambory a sladké brambory (batáty), fazole či avokádo. Již také žvýkali listy keře koky, které jim pomáhaly překonat únavu i horskou nemoc a z nichž se později začal získávat kokain.

První opravdu vyspělá kultura na území Peru se objevila asi před 4000 lety v oblasti Chilcy. Její příslušníci si uměle zplošťovali lebky a tvořili první náboženská centra v podobě stupňovitých pyramid s chrámy i hromadná pohřebiště.

První civilizovanou říši pak vytvořila kultura usazená kolem města Chavínu, která uctívala jaguára. Její zástupci stavěli chrámy dvou barev, černé a bílé, a výrazně přispěli k rozvoji zemědělství tím, že začali budovat zavlažovací zařízení.

Po jejím rozpadu se v oblasti kolem Nazcy začaly prosazovat lokální kultury. Výjimku tvořila kultura Paracas, která se na jižním pobřeží Peru rozvíjela mezi lety 550 př. n. l. a 100 n. l.

Archeologové se dnes dokonce domnívají, že kultury Paracas a Nazca jsou součástí jedné nedílné tradice, která se v oblasti rozvíjela až do roku 700 n. l.

Místní hřbitov
Místní hřbitov

Kultura Paracas obývala stejnojmenný poloostrov na pobřeží Pacifiku a zanechala po sobě mnoho pohřebišť, a to jak ve formě nekropolí (podzemní místnosti), tak tzv. kaveren, což jsou podzemní hroby ve tvaru láhve od vína.

V nich se nacházelo několik mumií, pohřbených vsedě s končetinami přivázanými k trupu. Patrné jsou u nich deformace lebek stejně jako jejich trepanace, což znamená že do lebečních kostí byly udělány otvory.

Na sobě měly mumie honosný plášť zdobený motivem kolibříka, kondora, žraloka či mytických postav se zvířecím tělem. Byly vyvedeny v 90 barevných odstínech.

Zemědělci na poušti

V průběhu 1. století n. l. pronikl vliv paracaské kultury do oblasti náhorní plošiny Nazca. Především do míst, kde dnes leží města Ica, Pisco a Nazca. Jejich propojení je vidět na vyspělé keramice a tkaninách, které obě kultury zhotovovaly.

Nazcové byli zemědělci, kteří své úspěchy v pěstování rádi ztvárňovali na své keramice. Když však dnes přijde turista na náhorní plošinu, kterou obývali, diví se, jak mohli Nazcové v této pustině něco pěstovat. To vrtalo hlavou i mnoha archeologům.

Až tým z britské Cambridge, vedený doktorem Davidem Beresford-Jonesem, byl schopen vysvětlit tuto nesrovnalost.

Nazca není neobydlená, žije zde specifická komunita obyvatel.
Nazca není neobydlená, žije zde specifická komunita obyvatel.

Ve spolupráci s paleoekologem Alexem Chepstow Lustym z Institutu pro Andská studia v Limě se mu na základě analýzy nalezených zbytků pylu podařilo dokázat, že dříve byla náhorní planina pokryta nízkými stromy nazývanými huarangos, česky naditec (z čeledi bobovitých).

Ty byly významné zejména díky své schopnosti fixovat vzdušný dusík, což zvyšovalo úrodnost půdy, jejich kořeny pak navíc zabraňovaly půdní erozi.

Jenže nadměrné odlesňování pampy za účelem získávání ploch pro zemědělství vedlo k vystavení krajiny pouštním větrům a jejich vlivům.

V důsledku toho bylo v krajině čím dál obtížnější nalézt vodu, která je pro přežití v pouštní oblasti esenciální.

Pouštní větry spolu se záplavami vyvolanými fenoménem El Niño se zřejmě staly příčinou zkázy této vyspělé civilizace, která se vedle své keramiky stala světově známou právě díky obřím geoglyfům, které po ní v Nazce zbyly.

Břehy Tichého oceánu v oblasti Peru omývá studený, tzv. Humboldtův proud. Díky jeho teplotě se v něm dobře daří fytoplanktonu, který přitahuje spoustu predátorů, jako jsou lachtani či tučňáci, ale také spoustu ryb.

Ty tvořily významnou součást jídelníčku dávných Peruánců.

V období Vánoc však nepravidelně nastával jev označovaný jako El Niño (což znamená Chlapeček, ve skutečnosti by bylo kvůli načasování události vhodnější mluvit o Ježíškovi, což byl i původní význam tohoto pojmenování).

Ten zeslaboval Humboldtův proud, široký téměř 1 km, a ohříval vody Tichého oceánu, což mělo za následek úbytek ryb, a tím nedostatek potravy pro indiány. Je známo, že dávní Inkové považovali jev za projev hněvu bohů.

Aby si je udobřili, přinášeli obětiny, a to i lidské. Když to nepomohlo, museli oblast opustit.

Kdo sem vyrazí, může si prohlédnout nejen obrazce, ale i další okolní přírodu. Je dech beroucí.
Kdo sem vyrazí, může si prohlédnout nejen obrazce, ale i další okolní přírodu. Je dech beroucí.

Španělé šli jen po zlatě

Zajímavé je, že obrazce v Nazce dlouho zůstaly neobjevené, ač o nich místní věděli. Když totiž v 16. století vtrhli do Jižní Ameriky španělští kolonizátoři, jejich hlavním cílem bylo podmanit si území a obyvatele.

Když zjistili, jaké mají Inkové, kteří mezi 12. a 16. stoletím vytvořili v Jižní Americe největší indiánskou říši, zásoby zlata, začali prahnout hlavně po něm. Nic jiného je prakticky nezajímalo.

Pár se jich o obrazcích zmínilo, ale masivnímu zájmu unikly, stejně jako Španěly neobjevené Machu Picchu.

První linie byly v Nazce de facto znovuobjeveny roku 1927, ale jejich zkoumání započalo až roku 1941. Když se roku 1994 staly součástí Seznamu světového dědictví UNESCO, bylo jich i tak známo pouze třicet.

V průběhu dalších let bylo objeveno na 800 rovných čar, 300 geometrických obrazců a přes 70 geoglyfů, znázorňujících rostliny a živočichy.

V listopadu 2019 se pak japonským vědcům podařilo díky umělé inteligenci nalézt dalších 143 obrazců. Vedle humanoidů znázorňovaly třeba kočku, myš, dvouhlavého hada či dravou velrybu.

Vědci předpokládají, že větší z nich vznikly mezi roky 100 až 300 n. l., menší jsou zřejmě starší a pochází z doby 100 př. n. l. až 100 n. l.

Foto: PX FUEL

Foto:
Lokalita:
Související články
Nedobytnost měla hradu Sitno zaručit dívka zazděná do věže, možná proto byl tolikrát v moci loupeživých rytířů. Ani ti ale svým řáděním nedokázali probudit tajemné vojsko, které tu kvůli prokletí čeká, až vyjede své zemi na pomoc. Podobně jako na našem Blaníku i na Sitně má být ukryto dávné vojsko, které zasáhne, až bude zemi nejhůře. Rytíři však byli k této službě povoláni za trest kletbou moc
Nádherná příroda a unikátní atmosféra jednoho z největších skalních měst v Evropě přímo vybízí k jedinečným výletům, procházkám či jen k zastavení a odpočinku. Byly však i časy, kdy Adršpašsko-teplickými skalami procházela historie, neméně dramatická jako zdejší prostředí skalních masivů. Za druhé světové války zde pracovali váleční zajatci, řada z nich zadržených německou armádou během slavné bit
Profesor novojičínského gymnázia Karel Jaroslav Maška, nadšený amatérský archeolog, byl přesvědčen, že ve skalách na severním úbočí vrchu Kotouč nedaleko Štramberka na něj jednou čeká zázračný nález. A věřil tomu tak, že se ten zázrak opravdu stal. Už rok pan profesor s najatými dělníky prolézal jeskyni zvanou Šipka 130 metrů nad říčkou Sedlničkou, do té doby plnou usazených hornin. Už věděl, ž
Je to záhada, která stále nemá uspokojivé vysvětlení. Féničané před 5000 lety dokázali nejen opracovat, ale hlavně vylomit a přemístit obří kameny o hmotnosti stovek tun. Záhada je o to větší, že ani s dnešní moderní technikou by se nám to nepodařilo. Doslova monumentální je fénická výstavba v Baalbeku, historickém městě ležícím ve východním Libanonu, asi 60 km od Bejrútu. Obrovské základy jsou
Calzada de los Muertos, Cesta mrtvých, protíná Teotihuacán. Středem města míří 2,5 kilometru dlouhá ulice přímo k posvátné hoře Cerro Gordo. Čtyřicet metrů širokou hlavní třídu lemují významné budovy až k Pyramidě Měsíce, která kopíruje tvar masivu za sebou. Kolem Měsíční pyramidy se nachází dvanáct menších pyramid. Nejspíše sloužily pro praktikování lidských a zvířecích obětí. Na náměstí Měsíce
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jak si užít luxusní víkend ve dvou?
iluxus.cz
Jak si užít luxusní víkend ve dvou?
Každý pár někdy potřebuje upustit páru a užít si společný čas mimo domov. Potřebujete si vyjet někam, kde nebudete myslet na špinavé nádobí ani prádlo v sušičce. Právě proto byste si jednou za čas
Černé lyonské akordy s bílou
rezidenceonline.cz
Černé lyonské akordy s bílou
Přísně geometrické linie, beton, sklo a terasu s bazénem a výhledem na město pod ní nabízí tato půvabná vila. Originální prosklený dům je zavěšený na jednom z lyonských kopců. Město vypadá, jako by bylo této krásné vile, vyznačující se prostými liniemi, prosklenými stěnami a promyšlenou čistotou, schouleno u nohou. Vystavěl ji lyonský Atelier Vera &
Svět dětství se rozplynul
skutecnepribehy.cz
Svět dětství se rozplynul
Když se ohlédnu zpátky, vzpomínky na mé dětství jsou jako roztrhané střípky, které nikdy úplně nedají dohromady celkový obraz. Přesto, i když se snažím vzpomínat, mám pocit, že někde v hlubinách té minulosti je stále něco, co mi uniká. Měla jsem rodiče, kteří mě milovali. Svět se změnil tak náhle, když jsem je ztratila jako malá. Byla jsem
Jak se vykrmují zápasníci sumó?
epochalnisvet.cz
Jak se vykrmují zápasníci sumó?
Sumó se v Japonsku těší oblibě už více než 1000 let. Již na přelomu 1. a 2. tisíciletí n. l. zápasy navštěvovali jako diváci sami císařové. Kdejaký chlapec pak toužil stát se bojovníkem, jehož proslulost by dosahovala ke hvězdám…   Zápasníci sumó se sdružují v tzv. stájích, které fungují jako rodina. Během výcviku se neopouštějí,
Vévoda z Marlborough spadl do hnoje
historyplus.cz
Vévoda z Marlborough spadl do hnoje
Dveře se bez předchozího zaklepání otevřou a v nich stojí anglický král Karel II. Přišel navštívit svou milenku Barbaru Villiersovou. Jaké je to ale pro panovníka překvapení, když ve stejnou chvíli z její postele vyskočí nahý John Churchill a komnatu ve třetím patře královského paláce opustí oknem. Jeho pád zbrzdí příhodně složená hromada hnoje…  
Sváteční menu – Valentýn: Konfitovaná kachní stehna
nejsemsama.cz
Sváteční menu – Valentýn: Konfitovaná kachní stehna
Jako hlavní chod se hodí šťavnaté kachní stehýnko s dozlatova vypečenou křupavou kůrkou. Konfitování je pomalé pečení, proto si je připravte s předstihem. Potřebujete: ✿ 4 kachní stehna ✿ 4 stroužky česneku ✿ 3 snítky tymiánu ✿ 50 g mořské soli ✿ 1 lžičku mletého bílého pepře ✿ 600 g kachního sádla ✿ 400 ml drůbežího
6G síť: Kdy přijde a co od ní můžeme čekat?
21stoleti.cz
6G síť: Kdy přijde a co od ní můžeme čekat?
Latence v řádu mikrosekund, rychlost přenosu dat 1 terabit za sekundu, mobilní síť čtyřikrát rychlejší než úder blesku – zní to jako hudba budoucnosti? Zatím ano, technologie 6G je ale momentálně ve v
Svědí to, že by se jeden zbláznil!
panidomu.cz
Svědí to, že by se jeden zbláznil!
Možná se vám to už také stalo: Nikde žádný pupínek, žádná vyrážka, přitom kůže svědí tak, že se nedokážete přestat podrbat. Co může být příčinou? Opakované nebo dlouhodobé svědění na pohled zdravé kůže signalizuje jakési vnitřní zdravotní problémy. Nemusíte se obávat rakoviny, spíš častějších a chronických potíží, jako je cukrovka nebo jaterní onemocnění. A překvapivě
Jehněčí kotlety na kalvadosu
tisicereceptu.cz
Jehněčí kotlety na kalvadosu
Pokud byste to náhodou nevěděli, tak kalvados je francouzská pálenka, která si s jehněčími kotletkami skvěle rozumí. Suroviny na 4 porce 2 cibule 1 petržel 1 sklenka kalvadosu 30 g másla 1 m
Židé ve středověku: Zaplaťte, nebo odejděte!
epochaplus.cz
Židé ve středověku: Zaplaťte, nebo odejděte!
Být Židem nebyl ve středověku žádný med. Obviňování z rituálních vražd či třeba ze znesvěcování hostií bylo téměř na denním pořádku. Tu a tam se některý panovník rozhodl, že je třeba se s Židy vypořádat tak, že budou z jeho země vyhnáni. Nucený exodus byl doprovázen zabavováním majetku a stále novým a novým vyžadováním výkupného.
Šestý smysl zvířat: Vycítí smrt i blížící se nebezpečí?
enigmaplus.cz
Šestý smysl zvířat: Vycítí smrt i blížící se nebezpečí?
Zvířata jsou stále z velké části nepochopenými tvory. Umí totiž údajně vycítit blížící se katastrofy, přicházející smrt, ale i předvídat běžné události, například výsledek sportovního utkání. Údajně t
Tajemno kolem milence Stehlíkové
nasehvezdy.cz
Tajemno kolem milence Stehlíkové
Herečka Markéta Stehlíková (40) z Ulice prožívá velké změny. Nejenže si nechala ostříhat své dlouhé vlasy, mluví se také o novém muži. A ne nadarmo se říká, že návštěva kadeřníka u žen se životním
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz