Podzim už dává pomalu prosto zimě a venku začíná přituhovat. Pokud se ovšem dobře oblékneme, stále můžeme poznávat krásy naší země. Některé z nich jsou dokonce zahalena různými tajemstvími a dokonce podle některých vyzařují jistou magickou energii.

Světce – Světecká jízdárna (úvodní foto)

Okres Tachov – Poutní místo s druhou největší jízdárnou ve střední Evropě

Vnitřní prostory jízdárny sice prochází rekonstrukcí, ovšem i tak je na místě hodně co k vidění. Místo ležící nedaleko Tachova je oblíbené nejenom pěšími turisty, ale také cyklisty.

Samotná Světecká jízdárna je druhá největší svého druhu ve střední Evropě a překoná ji jen Španělská dvorní jízdárna ve Vídni. Nicméně záhadology a milovníky nevysvětlitelných jevů více než jízdárna přitahuje dlouhá léta les nad ní.

Jsou zde totiž pozůstatky kláštera Paulánů, které jsou na místě záhadných pohanských rituálů. Se zříceninami je spojeno spoustu pověsti, ze kterých běhá mráz po zádech.

Jedna z nich praví, že se na místě pozdějšího kostelíku nacházel kámen s podivnými prohlubněmi, které svědčily o dávných obřadech. Náhle se na něm prý začalo objevovat čtrnáct pohybujících se světélek.

Místní lidé v nich spatřovali čtrnáct svatých pomocníků.

Boží kameny

Okres Strakonice – Nejsilnější boží svatyně v Česku

Boží kameny u Strakonic jsou skaliskem, které je přirozeným mrazovým srubem rozpadajících se žulových bloků. Přírodní mystické místo si zamilovali lidé, kteří mají rádi duchovní zážitky.

Ty se zde prý skutečně dostavují, hlavně pak při první návštěvě. Umožňuje to neustálý proud kosmické energie, přicházející do určitého místa v jednom z kamenů. Léčivé účinky, hlavně při chronických onemocněních, má mít hlavně kámen ve tvaru lodi.

Nabíjecí se pak nenalézá v jeho středu, nýbrž u kraje. Jelikož je to tam vyšlapáno, poměrně snadno sem to najde. K Božím kamenům se dostanete ze silnice mezi Kraselovem a Tažovicemi, ze které doprava odbočuje polní cesta k samotám Dřetiny.

Ke kamenům vede naučná stezka z Tažovic, místo je navíc označeno šipkami.

Hřbitov v Noutonicích

Okres Praha-západ – Strašidelné místo, ze kterého se tají dech

Rádi se bojíte? Pak je tohle místo přesně pro vás! Malý hřbitov u Noutonic je skutečným skvostem pro milovníky míst, které jsou spjaty s paranormálními jevy. Pokud se na něj rozhodnete vypravit, pak vám to vřele doporučujeme, ovšem raději ne sami.

Ti, kdo ho navštívili se totiž shodují na tom, že je plné velmi podivných a racionálně nevysvětlitelných jevů. Nejen místní pamětníci, ale také současní návštěvníci hřbitova vyprávějí o podivných věcech.

Slyší hlasy a další podivné zvuky, fotoaparáty nejsou schopny pořídit snímky některých hrobů. Nejvíce o těchto jevech přece jen vědí místní: mluví o podivné světélkující mlze, o pohybujících se hrobech, stínech a náhlých poryvech větru.

Vrch Náklo

Okres Hodonín – Bájný vrch s tajuplnou minulostí

Samotný název vrchol je patrně odvoz on náklí, jenž bylo místo, kde všechno dobře klíčilo. Což mohlo být zapříčiněno tím, že tu obrovský podzemním rezervoár artézské vody. Protržením svahu na severu vznikla rokle do propasti.

Zdejší oblast je atraktivní také i díky ložiskům uhlovodíků, jejichž výroby vytvořily na severním úpatí Náklad různé mohylovité pahrbky. Podlecv teorie, popularizované především Janem Galatíkem, mohl být v kráteru Nákla umístěn bájný Veligrad.

Podle písemných pramenů mělo jít o tehdejší megaměsto s výjimečným vzhledem. Náklo (265 m) se nachází nedaleko obcí Ratíškovice a Milotice. Své okolí převyšuje asi o 58 metrů a z jeho vrcholu jsou hezké rozhledy směrem na Chřiby a Bílé Karpaty.

Kamenný kruh u Lemberku

Okres Liberec – Magická návštěva menhirů

Ačkoli tohle místo není zaneseno na mapě, těší se mezi návštěvníky už roky velké oblibě. Vede k nim dokonce prošlapaná cesta v lesíku mezi zámkem Lemberk a Janovicemi v Podještědí.

Někteří lidé věří, že kameny vyzařují mocnou energii, a poutníci k nim chodí čerpat sílu. Přestože se traduje, že obří kameny jsou nedávno objevenou keltskou svatyní, ve skutečnosti žádnou výjimečnou historii nemají.

V roce 1991 si je tam nechal přivést během sochařského sympozia na zámku Lemberka z lomu v Polévku akademický sochař Jiří Beránek a pomocí jeřábu je pak v rokli tehdejší pískovny umístil. Čedičové kamenné pilíře lemují také klikatou pěšinku k menhirům.

Foto: Creative Commons, úvodní foto: (Jízdárna Světice. FOTO – Pavel Vlach – CC BY-SA 4.0)