Domů     Prašná brána: Věž, jejímž sousedem byl sám král
Prašná brána: Věž, jejímž sousedem byl sám král
od 16.2.2024
1

Měla být chloubou Prahy, ale dlouho to vypadalo, že se vlastně ani nedostaví. Jenže to by Praha o hodně přišla stejně jako její návštěvníci. Prašnou bránu se naštěstí podařilo dostavět, a tak dnes tou pýchou města opravdu je.

Za sídlo českých panovníků je samozřejmě považován Pražský hrad, ale nebylo tomu tak vždycky. Králi Václavu IV. se na konci 14. století se v chladných hradních zdech přestalo líbit a zatoužil po něčem pohodlnějším a modernějším.

A tak nechal vystavět Králův dvůr – luxusní sídlo, které mělo více odpovídat požadavkům doby. Stálo na místě dnešního Obecního domu a přilehlého okolí a komplex budov a zahrad včetně lázní či lvince si v Pražským hradem svou velikostí nijak nezadal.

Václav IV. se sem přestěhoval v roce 1383 a po něm sem přicházeli bydlet i jeho následovníci celé století. Až Vladislav Jagellonský se vrátil k tradici a přestěhoval se zpátky na hrad.

My už dnes bohužel Králův dvůr na vlastní oči spatřit nemůžeme, protože sotva ho panovníci opustili, měnil majitele, chátral a nakonec ho na počátku 20. století bylo třeba zbourat.

Zůstala nám po něm ale jedna památka, která nejen že nezchátrala, ale naopak patří k chloubám a symbolům města – Prašná brána.

Brána, která nebude dělat ostudu

Na jejím místě stávala kdysi brána svatého Ambrože, součást původního městského opevnění. Tu nahradila brána Horská, která dostala své jméno proto, že se vypínala nad tehdejší významnou obchodní výpadovkou na Kutnou Horu.

Jenže i tahle výstavná brána postupně zpustla, dokonce tak, až se jí místo Horská začalo říkat Odraná, a pražští konšelé měli oprávněný pocit, že tahle ruina v sousedství monumentálního Králova dvora dělá ostudu. V roce 1475 se tedy začala stavět brána nová.

Vzhledem se inspirovala Staroměstskou mosteckou věží, což není divu, vždyť stavitelem jedné z nejkrásnějších gotických staveb v Evropě nebyl nikdo menší než slavný Petr Parléř.

Ten už byl ovšem téměř celé století po smrti, a tak se stavby nové brány, které se tenkrát opravdu říkalo Nová, ujal Matyáš Rejsek z Prostějova.

Šperk, který už zase září

Matyáš Rejsek se ovšem strefil do doby, kdy zmíněný vládce Vladislav Jagellonský svůj královský dvůr přestěhoval zase zpátky na Pražský hrad. Přitom to byl právě on, kdo slavnostně pokládal základní kámen brány.

A tak se najednou celých sto let na stavbě nic nedělo a nedostavěná věž původně zamýšlená jako šperk vedle Králova dvora začala nenápadně pustnout stejně jako on.

Zato si vysloužila své dnešní jméno, když se v první polovině 18. století začala využívat jako skladiště střelného prachu.

Ještě ji stačili svými děly v roce 1757 při obléhání Prahy pochroumat Prusové a připravit ji o většinu unikátní výzdoby, která snad ještě přežila od dob Matyáše Rejska. Dokončení v novogotickém stylu se tak Prašná brána dočkala až na sklonku 19. století.

Konečně dostala také důstojnou střechu místo dosavadní provizorní, dokonce s ochozem, který si tak oblíbili současní turisté 21. století.

Tradiční cesta pro krále i pro turisty

Prašná brána v sousedství králova dvora je místem, odkud z prostoru současného Obecního domu vycházela slavná Královská cesta.

Na tuto tradiční pouť městem za mimořádného zájmu jeho obyvatel se vydávali noví panovníci směrem na Pražský hrad, kde byli slavnostně korunováni.

Otce vlasti Karla IV. tato tradice ještě minula, jako první si ji v roce 1438 vyzkoušel Albrecht I. Habsburský, a po něm pak dalších osmnáct vládců české země až po Ferdinanda V. Dobrotivého v roce 1836. Trasa byla ovšem využívána i pro defilé významných státních návštěv nebo pohřebních průvodů, a můžeme si ji projít i dnes, protože patří k hlavním turistickým lákadlům hlavního města.

Vede od prašné brány Celetnou ulicí přes Staroměstské náměstí, přes Karlův most vzhůru Nerudovou ulicí na Hradčanské náměstí až ke katedrále sv. Víta.

Králové jsou stále s námi

Prašná brána je vysoká 65 metrů a její základy začínají v hloubce devíti metrů pod úrovní dnešního terénu, protože kdysi stávala v příkopu městských hradeb. Ostatně právě proto se do ní původně nevstupovalo v přízemí, ale až v patře pomocí mostu.

Na vyhlídkový ochoz ve výšce 44 metrů se dnes dostaneme po 186 kamenných schodech. V prostorách věže si mohou návštěvníci celoročně vychutnat i tematické expozice, momentálně tu s motivem husitství.

Prohlídka brány trvá hodinu a vítaným zpestřením jsou komentované prohlídky s průvodcem. Prašná brána dlouhodobě patří k nejnavštěvovanějším památkám na území hlavního města. každoročně do ní vstoupí kolem 30 000 lidí.

A králové tu jsou s nimi alespoň symbolicky stále přítomni. Fasádu Prašné brány totiž zdobí sochy Jiřího z Poděbrad, Vladislava Jagellonského, Karla IV. nebo Přemysla Otakara II.

Obecní dům – architektonická galerie českých umělců

Místo, na němž stával legendární Králův dvůr, neztratilo svůj význam ani v moderní době. V letech 1905 až 1912 tu vznikl Obecní dům, jedna z nejvýznamnějších pražských secesních staveb. I on měl být chloubou města, a také se mu to beze zbytku podařilo.

Na jeho výzdobě se podíleli nejvýznačnější malíři a sochaři své doby, a tak při prohlídce můžeme obdivovat díla Mikoláše Alše, Maxe Švabinského, Františka Ženíška, Ladislava Šalouna, Josefa Václava Myslbeka či Alfonse Muchy.

Interiéru dominuje reprezentativní Smetanova síň, využívaná především jako koncertní sál pro 1200 návštěvníků. V tomto prostoru úžasně znějí i původní varhany z doby vrcholné secese.

I Obecním domem se můžeme projít během hodinové prohlídky s průvodcem, která nás zavede i do menších sálů a salonků od Slováckého salonku či Salonku Boženy Němcové přes salonek Orientální, a nevynechají ani větší Grégrův, Palackého či Primátorský sál.

Foto: Shutterstock
Štítky:
Lokalita:
reklama
Související články
Hned po korunovačních klenotech je relikviář svatého Maura považován za nejcennější movitou památku v České republice. A to se přitom zdálo, že tenhle románský skvost už je pro další generace nenávratně ztracen. Všechno začalo na počátku 13. století ve Francii. Biskup Gérard de Rumigny, působící v severofrancouzském městě Cambrai, byl neúnavný v hledání svatých relikvií. Nashromáždil jich hned ně
Je to už sedm století, co na skalnatém kopci v Javořických vrších vzniklo lovecké sídlo pánů z Hradce. O své přežití do dnešních časů musel sice bojovat, ale ten boj vyhrál a patří mezi perly celého kraje. Podle pověsti si pán zdejšího kraje zatoužil vystavět na skále hrad, ale nedostávalo se mu peněz. Upsal proti duši ďáblu, který za to slíbil vybudovat sídlo za jedinou noc. A hned se pustil do
Gotická Vlkova věž v centru města Znojma je místem zasvěceným vínu. Platí to již 12 let a za tu dobu si zde vína s označením VOC Znojmo zvykli ochutnávat a nakupovat nejen místní, ale i četní turisté, kteří do našeho města zavítají často právě kvůli vínu. Již od 1. dubna, kdy Informační centrum VOC Znojmo zahajuje 12. sezónu, Vlkova věž opět vítá své návštěvníky, ať už jde o jednotlivce, kteří z
Kolonáda Maxima Gorkého je se svými 180 metry je nejdelší lázeňskou kolonádou v republice a na rozdíl od mnoha jiných není kamenná, ale litinová. Neobarokní konstrukce na sklonku 19. století nahradila původní starší kolonádu, její jednotlivé části byly odlity v železárnách Blansko a montovány přímo na místě. Mariánské Lázně: Procházka za zpěvu fontány O vybudování kolonády podle projektu víd
Podle pověsti získal Zbiroh své jméno, když se do zdejších lesů vydala na lov šlechtická družina, zabloudila a byla nucena venku přenocovat. Když se lovci ráno probudili, všude kolem ležely jelení parohy, které pán nařídil sesbírat. A tak se zrodil Zbiroh. Jestli je na dávné pověsti něco pravdy, už asi nezjistíme, zvěře ale v okolních brdských lesích pobíhá stále dost a dost. Samotný zámek Zbiroh
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Nejpodivnější žákyně, kterou jsem učila
skutecnepribehy.cz
Nejpodivnější žákyně, kterou jsem učila
Chodila do sedmé třídy, byla velký samotář, podivín a věděla všechno dopředu – i své známky i to, že se stane neštěstí. Nikdy se nemýlila. Ve třídě bylo ticho jako v hrobě. Právě se ke svému cíli blížila hodina matematiky a žáci 7 C. psali náročný test. Následující hodinu jsem měla volno, a tak jsem se v kabinetě chtěla pustit do kontroly
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Salát z červeného zelí a pomeranče
tisicereceptu.cz
Salát z červeného zelí a pomeranče
Tenhle salát potěší nejen tělo, ale díky své krásné barvě i oči. Potřebujete 1 menší červené zelí 2 červené cibule 1 jablko 250 g vařené červené řepy 50 g vlašských ořechů 1 pomeranč 3 lží
Čína vysílá SOS: Její města se propadají!
21stoleti.cz
Čína vysílá SOS: Její města se propadají!
Nejhorší noční můry vědců se pomalu naplňují. Téměř polovina čínských měst se propadá, a to zejména kvůli čerpání vody a zvyšující se hmotnosti rychle se rozrůstajících městských oblastí. Jen nejlidna
Každá někdy „potřebujeme“
nejsemsama.cz
Každá někdy „potřebujeme“
Mluvit o potížích souvisejících s toaletou není vždy snadné. Jako by neměla močový měchýř každá žena. Jeho správná funkce může odrážet vaše celkové zdraví. Jak stárneme, mění se i močový měchýř. Elastická tkáň močového měchýře se stává méně pružnou, a měchýř najednou nedokáže pojmout tolik moči jako dříve. Musíte tedy chodit častěji na záchod. Navíc ochabuje stěna močového měchýře a svaly pánevního
Kníže Konrád II. Ota: Posmrtně ho uvařili?
historyplus.cz
Kníže Konrád II. Ota: Posmrtně ho uvařili?
Zadumaně si prohlíží fresky na stěnách rotundy sv. Kateřiny. Připomínají mu slavnou minulost jeho rodu. I Konrád II. Ota by se rád do historie dynastie Přemyslovců zapsal výrazným písmem. Ctižádost mu k tomu nechybí… Ambiciózní povahu nejspíš zdědil po svém otci. Konrád II. Ota (1136/1141–1191) totiž přichází na svět jako dědic vládce znojemského údělu Konráda
Low Key: Nová kolekce kabelek Louis Vuitton
iluxus.cz
Low Key: Nová kolekce kabelek Louis Vuitton
Louis Vuitton uvádí novou kolekci kabelek Low Key, která zaujme elegantním a sofistikovaným designem. V úvodu se představují dva modely, které vynikají minimalistickým přístupem a nadčasovým stylem Lo
Argentinské případy UFO: Proč se vrací na stejná místa?
enigmaplus.cz
Argentinské případy UFO: Proč se vrací na stejná místa?
Záhada jednoho z nejzvučnějších případů UFO v zemi, pokřtěného tiskem jako argentinský případ Roswell, dodnes přetrvává v paměti argentinských ufologů i ufologů z různých částí světa. Byl tak pojmenov
Prstýnek za miminko je pro Kaňokovou také zásnubní?
nasehvezdy.cz
Prstýnek za miminko je pro Kaňokovou také zásnubní?
Dokonalé štěstí prožívá herečka Beáta Kaňoková (35) ze seriálu Zlatá labuť, která má ve svém partnerovi, kameramanovi Tomášovi Kotasovi (35), velkou oporu. Anonymní zdroj z jejich blízkého okolí nám
Tanzanit: Nejkrásnější modrý kámen
epochaplus.cz
Tanzanit: Nejkrásnější modrý kámen
Většina drahých kamenů má za sebou stovky či tisíce let, po které je lidé obdivují. Může být proto překvapením, že od objevu jednoho z nejvzácnějších drahokamů uplynulo teprve 57 let. Na světě přitom existuje jen jediný jeho zdroj a očekává se, že bude vyčerpán během následujících 20 až 30 let. Jak název tohoto kamene napovídá,
Vytvořte si svou rustikální nádobu
panidomu.cz
Vytvořte si svou rustikální nádobu
Zahradní koryta a kamenné nádoby jsou dnes velmi módní. Ale trh je prakticky vyčerpaný a nedají se téměř sehnat. Udělejte si jejich imitaci, která je téměř k nerozeznání od originálu. Ozdobte se zahradu vlastnoručně vyrobenými nádobami z umělého kamene. Můžete si ho udělat sami. Z hmoty, které se říká hypertufa. A co víc, můžete si vymyslet, jaký bude
Pátrání po biblických záhadách pokračuje: Zničil město Sodoma asteroid?
epochalnisvet.cz
Pátrání po biblických záhadách pokračuje: Zničil město Sodoma asteroid?
Slavný biblický příběh o zničení hříšných měst Sodoma a Gomora zná téměř každý. Až do současnosti si ale odborníci lámali hlavu nad tím, jestli si autor této části Bible událost vymyslel, nebo vycházel z něčeho, co se skutečně událo. Podle nejnovějších archeologických objevů se ale zdá, že se celá zkáza stala přesně tak, jak tvrdí Bible!