Domů     Pravčická brána: Světový unikát už můžeme vidět jenom zdola
Pravčická brána: Světový unikát už můžeme vidět jenom zdola
od 16.6.2020
1

Máme štěstí, že žijeme právě v tom geologicky nicotném okamžiku, kdy se můžeme kochat pohledem na Pravčickou bránu – největší skalní most na evropském kontinentu. Příroda jí kdysi dávno dovolila vzniknout a příroda ji zase jednou odsoudí k zániku.

Je to možná už sto milionů let, co se na tomto místě přelévaly vlny druhohorního moře. Nebylo příliš hluboké a na jeho dně se neustále usazovaly sedimenty z křemenných pískovců.

Když pak moře vyschlo, usazeniny ztvrdly a jako všechny horniny světa začaly pozvolna podléhat erozi. Řeky hloubily údolí, prudké deště odnášely materiál ze skalních stěn, které narušoval také mráz i prudký sluneční svit.

Pískovec nebyl právě nejpevnější a na některých místech byla jeho odolnost ještě menší. A jednoho dne bylo najednou vidět skrz tenkou skalní stěnu. Lidé si ovšem tohoto unikátu dlouho příliš nevšímali.

Přístup sem nebyl nejpohodlnější, k zemědělství ani lesnímu hospodaření se zdejší krajina příliš nehodila, a tak až do poloviny 18. století skalní bránu nikdo neobdivoval.

Tady je naše milované Švýcarsko!

To se ale rychle změnilo. Postarali se o to dva švýcarští malíři pracující na sklonku 18. století v drážďanské galerii. Ve volných chvílích cestovali po kraji a zdejší oblast jim tak učarovala, že se sem začali vracet.

Nakonec se rozhodli, že se domů už nevrátí. „Své Švýcarsko jsme našli tady!“ prohlásili. A opakovali to tolikrát, že se zvěsti o krásách „Českého Švýcarska“ začaly šířit. Za pár let už sem putovali první zvědavci.

Zpočátku se výlet do skal stával výsadou pouze bohatých měšťanů a šlechticů, kteří si na cestu z nedalekého Hřenska najímali nosiče a mezky. Zakrátko se vyplatilo přímo pod skalní branou vybudovat malé občerstvení a objevovaly se i první dobové celebrity.

nemohl chybět milovník všeho romantického básník Johann Wolfgang Goethe, v roce 1831 se zastavil i spisovatel Hans Christian Andersen.

Majitel zdejšího panství kníže Edmund Clary-Aldringen pro ubytování svých významných hostů nechal za jediný rok vybudovat malý zámeček zvaný dnes Sokolí hnízdo, doslova přilepený přímo ke skalní stěně. A kromě toho začal také za přístup k bráně poprvé vybírat vstupné.

Poustevník se slavným příjmením

Ještě v období středověku skalní brána neměla jméno. Místní obyvatelé o ní samozřejmě věděli, ale říkali jí prostě Velká brána. Jak získala své dnešní jméno, není úplně jasné.

Žádnou obec Pravčice v okolí nenajdeme, a tak badatelé usoudili, že základ názvu je třeba hledat v příjmení Prebisch, která zde v dávných dobách bylo mezi převážně německými obyvateli hodně rozšířené.

Jmenoval se tak ostatně i poustevník, který podle legendy přebýval v jeskyni opodál. Postupným počešťováním výrazu se z označení brány Prebischtor stala brána Přebčská, Převyšovská a nakonec Pravčická.

Po mostě už se procházet nesmíme

Pravčická brána má rozpětí 26,5 metrů, je vysoká 16 metrů a v nejtenčím místě je její klenba silná pouze 2,5 metru. Nebylo tomu tak vždycky. Za dobu rozvíjejícího se turistického ruchu se klenba ztenčila až o 80 centimetrů.

Eroze, která dala bráně vzniknout, se nezastavila. Jak Pravčická brána vznikla, tak jednou samozřejmě zase zanikne.

Byly doby, kdy se turisté bez obav po skalním mostě procházeli, na počátku 80. let minulého století však odborníci objevili nebezpečné praskliny a vstup na bránu byl zakázán.

Dokonce byl tenkrát pískovec zpevněn speciálním pryskyřičným nátěrem, který má postupující erozi zpomalit.

Prozatím je tedy Pravčická brána stále unikátním přírodním výtvorem a svou výjimečnost prokázala i tím, že se před deseti lety probojovala do semifinále celosvětové ankety o 7 nových divů světa.

A nakonec se pustíme k vodě

Doby nosičů a mezků jsou už dávno pryč, dnes se můžeme vydat k Pravčické bráně po pohodlnějších cestách. Ale pořád to bude muset být pěšky.

Buď si vybereme kratší, ale náročnější trasu po červené značce od Hřenska, nebo zvolíme tu delší, takzvanou Gabrielinu stezku, která začíná v obci Mezní Louka.

A pokud nám po prohlídce skalní památky zbudou síly a čas, můžeme zkusit ještě sejít dolů k řece Kamenici a vydat se na romantickou výpravu do takzvaných Soutěsek, jejíž součástí je i oblíbená jízda na pramicích.

Foto: Shutterstock
Předchozí článek
reklama
Související články
Některé hrady jsou dnes už jen hromadami kamení, jiné ani v rozvalinách neztratily svou atmosféru a úctyhodnost. Přesně takový je Krašov, jehož kouzlo nevyprchalo ani téměř po tisíci letech od jeho založení. Málokterý český hrad se může pochlubit tak dlouhou historií jako Krašov, vypínající se na skalním ostrohu nad řekou Berounkou. Založil ho už někdy kolem roku 1232 rod Hroznatovců a měl nejen
Zámek ve Veltrusích bývá označován za jedno z vrcholných barokních děl na našem území. Možná si při prohlídce této úžasné stavby a okolního parku ani neuvědomíme, že celý areál vlastně stojí na ostrově. Na počátku 18. století začal nápadně vzrůstat vliv rodu Chotků, příslušníků staré české rytířské šlechty. Zvláště Václav Antonín Chotek, císařský komoří a postupně hejtman hned několika krajů, poz
25.5.2023
Už přes sto třicet let tvoří dominantu našeho hlavního města. Petřínská rozhledna měla několikrát namále, ale nezlikvidoval ji požár ani nacistická okupace, a tak se stále pyšně vypíná nad Prahou a láká další a další návštěvníky k rozhledu, jaký nemá obdoby. Když se Francouzi v 80. letech 19. století připravovali na pořádání své Světové výstavy v Paříži, toužili světu pořádně vytřít zrak a předvé
Projedeme-li třebíčskou ulicí U Větrníku, už zdálky uvidíme důvod jejího pojmenování. Na mírném návrší se tu vypíná stavba, kterou bychom očekávali spíš v Holandsku, domovině větrných mlýnů. Ale tenhle větrný mlýn je místní a má dlouhou historii. Na počátku 19. století bychom v Třebíči našli mnoho řemeslníků, ale docela velkou část z nich tvořili koželuhové. Poptávka po jejich produktech stále ro
Památkově chráněných objektů od gotiky po baroko bychom v Kutné Hoře našli na tři stovky. Jeden si zaslouží ale přece jen ještě o něco větší pozornost. Chrám svaté Barbory patří k nejcennějším architektonickým dílům v Čechách a snad každý Čech ho už podle siluety okamžitě pozná. Kutná Hora byla od svého počátku spojena s těžbou stříbra. Byla dokonce tak významná, že ve středověku zajišťovala celo
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
DĚTSKÝ DEN.
epochanacestach.cz
DĚTSKÝ DEN.
Letošních 700 let od založení obce Kly (okres Mělník) je pozvánkou na jednu z akcí. Dětský den. Den plný  soutěží, odměn a závěrečného překvapení. Možná přiletí i vrtulník. Kdy? V sobotu 3.6. od 12:30 Kde? Hřiště TJ Kly  
Moskevský Kreml: Rejdiště duchů despotických vládců i revolucionářů?
enigmaplus.cz
Moskevský Kreml: Rejdiště duchů despotických vládců i revolucionářů?
Snad každé starobylé sídlo mívá svoje obyvatele z jiné dimenze. Výjimkou tedy není ani moskevský Kreml, který je jedním z nejstarších hradů v Evropě, navíc s poměrně krvavou historií. V průběhu dlouhý
PRU58 má zahrádku
iluxus.cz
PRU58 má zahrádku
Vyhlášená holešovická restaurace PRU58 je klenotem po všech stránkách. Fusion asijská kuchyně z převážně českých surovin s nejrozkvetlejším interiérem se stali hlásnou troubou, která láká každý den kr
Jak se mi vymstila zrcadlová magie?
skutecnepribehy.cz
Jak se mi vymstila zrcadlová magie?
Musela jsem si zkusit ten zajímavý magický rituál, a to bez ohledu na varování mé známé. To, co se poté dělo, mě upřímně děsí dodnes. Stalo se to před dvanácti lety. Tehdy jsem se na jednom večírku ocitla ve společnosti podivných lidí, byly to samé nadšené fanynky všeho magického. Já byla těmi věcmi nepolíbená. Jedna
Brooklynský most: Newyorský symbol likviduje své stavitele
epochaplus.cz
Brooklynský most: Newyorský symbol likviduje své stavitele
Říká se, že právě z něj je ten nejkrásnější výhled na Manhattan, jaký můžete v New Yorku najít. Symbol hrdého města, zrozený z potu a krve amerických dělníků. To je Brooklynský most. Stejně jako Nuse
Jeden rostlinný gen tam, druhý sem…
21stoleti.cz
Jeden rostlinný gen tam, druhý sem…
Za posledních 50 let se lidská populace více než zdvojnásobila. Momentálně se po planetě Zemi pohybuje přes 8 miliard jedinců. Predikce nastiňují, že do roku 2050 číslo „poskočí“ k hranici 10 miliard.
Se zajíčkem to není tak žhavé?
nasehvezdy.cz
Se zajíčkem to není tak žhavé?
Už několikrát musela zpěvačka čelit otázkám, zda se rozešla se svým mladým partnerem. Lucie Bílá (57) to sice vždy popřela, ale nedávno se objevily dohady o tom, zda je mezi ní a Radkem Filipim (39
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
rezidenceonline.cz
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
Nádherný byt s desítkou rozmanitých luxusních pokojů představuje esenci dokonalého souznění orientální atmosféry se soudobou precizností, tak typickou pro nábytek a doplňky společnosti Covet House, je
Nad chystanou svatbou Sáry Affašové se prý stahují mračna
nasehvezdy.cz
Nad chystanou svatbou Sáry Affašové se prý stahují mračna
Ještě si ani herečka Sára Affašová (28) a herec Martin Donutil (31) neřekli své ano, a jejich vztah už dostává první trhliny. Herečka ze seriálu Specialisté se totiž nedokáže rozhodnout, jaké příjm
Stubby chytal zvědy za zadek
epochalnisvet.cz
Stubby chytal zvědy za zadek
„To přece nejde! Sem psi nesmějí!“ rozčílí se recepční luxusního hotelu v New Yorku, když uvidí dveřmi procházet staršího a poněkud vystrašeného bulteriéra. Desátník Conroy, který jde za ním, si recep
Žlutá byt rozsvítí
panidomu.cz
Žlutá byt rozsvítí
A také vám spraví náladu. Vnese totiž do vašeho příbytku slunce. Letos se navíc stala jednou z barev roku, doplněná neutrální šedou. Pusťte si ji do interiéru a uvidíte, co dokáže. Nejde jen o úpravu stěn, žlutý může být i nábytek, bytové doplňky a drobnosti. Při úvahách, jak žlutou využít, je důležité řídit se charakterem
Lískové oříšky v těstíčku
tisicereceptu.cz
Lískové oříšky v těstíčku
Zdravé zobání večer k televizi Suroviny 200 g lískových ořechů 250 g hladké mouky 20 g cukru moučky 1 vanilkový cukr kůra z 1/2 citronu 200 g másla 1 žloutek moučkový cukr na obalování