Skalní města bývala vždy vítaným cílem turistických výprav. Známe je především z Čech, ale i Morava se může pochlubit jednou výjimečnou lokalitou. Pulčinské skály najdeme jižně od Vsetína a výlet určitě bude patřit mezi nezapomenutelné.

Na jihovýchodním úpatí kopce Hradisko nad vsí Pulčín jako by obr rozházel gigantické balvany, vysoké až dvacet metrů.

Obrovité skály tvoří řady a stěny o délce čtvrt kilometru a jejich monumentálnost si ještě lépe uvědomíme, představíme-li si je bez všudypřítomného zalesnění.

Schody, které už nikam nevedou

Je jasné, že tak nevšední útvar nemohl uniknout pozornosti obyvatel z širokého okolí.

Pulčinské skály poskytovaly přístřeší a úkryt lidem už v 1. tisíciletí před naším letopočtem, ve středověku tu na nejvyšším vrcholku stával dokonce hrad, z něhož se dodnes ale zachovalo jen pár vytesaných schodů.

Úkryt tu nacházeli zbojníci i vesničané v dobách nepřátelských nájezdů, v klidnějších časech pak přicházeli zdejší přírodní krásy obdivovat a inspirovat se i nadšení umělci včetně malíře Mikoláše Alše nebo spisovatele Svatopluka Čecha.

A dnes je všechny vystřídali turisté, kteří se zdejší romantiky nemohou nabažit. Není divu.

Velrybou skrz naskrz

Nejzajímavější skalní útvary už dávno dostaly jména, a tak procházíme kolem Zámčiska, Zkamenělého kostela či Ludmiliny skály. Nezapomenutelný pohled skýtá také Trtol neboli Žába se skalním převisem zvaným Nos.

Na vrcholku Zámčisko je pro nejzdatnější příchozí připravena schránka s vrcholovou knihou.

Můžeme vstoupit do kaňonu s jeskyněmi, který si vysloužil název Izby, je tu rozsáhlé kamenné moře pod převislou skálou, můžeme dokonce prolézt padesátimetrovou puklinovitou jeskyní Velryba.

Tu najdeme snadno, protože vstup do ní leží přímo pod skalou zvanou Kazatelna. Ta své jméno získala po zdejších kázáních protestantů v časech protireformace. Poněkud stranou hlavních skal nad Pulčinským potokem pak stojí útvar Pět kostelů.

Nejvyšší z těchto skal měří 35 metrů a je rozčleněn mnoha převisy, puklinami, římsami a výklenky.

Kouzlo barevných rampouchů

Velkou atrakcí Pulčin je jev, který už jsme letos bohužel propásli, ale můžeme si ho zapamatovat pro příští rok. V kaňonu zvaném Ancona, kterému se také říká Propadlý hrad, se totiž v zimním období tvoří unikátní, až čtyřmetrové rampouchy a ledopády.

Nejvíce jich tu bývá v únoru a od obyčejných se liší zejména tím, že mají žlutou, oranžovou nebo hnědou barvu. Je to způsobeno mikroskopickou sněžnou řasou, která se vyskytuje v ledu.

K Pulčinským skalám se dostaneme nejlépe po červené turistické značce z Pulčína, kde je placené parkoviště. odtud je to ke skalám přibližně 600 metrů. Využít ale můžeme také modrou značku z Lidečka.

Tady čert prohrál sázku

Ke vsi Lidečko jsou to od Pulčinských skal jen tři kilometry a čeká tam další unikátní přírodní výtvor, zvaný Čertovy skály. Rozpraskaná pískovcová deska dlouhá 150 metrů a vysoká až pětadvacet metrů vystupuje ze země jako zeď.

Podle pověsti kdysi sám ďábel uzavřel sázku, že dokáže přehradit za jedinou noc celé údolí Lomensko nad říčkou Senicí skalní stěnou. Svůj úkol ale do ranního kuropění nezvládl, a tak jeho zeď zůstala nedokončena.

Útvar, kterému se také říká Čertova stěna, dnes slouží pro trénink horolezců, ale užijeme si ho i jako pouzí pozorovatelé. Můžeme tak lépe obdivovat třeba jeho nejvyšší vrcholky, které nesou jména jako Kolébka, Plochá či Hladká.

Zajímavý pohled poskytuje i stezka, která se vine v horní části skal a z níž můžeme naopak pohlédnout dolů do údolí.