Hrad Rabí si znalci historie nejčastěji spojují s husitským vojevůdcem Janem Žižkou. Právě při obléhání tohoto opevněného sídla v červenci roku 1421 přišel o druhé oko, když se do hrušně, pod kterou stál, zabodl zbloudilý šíp a vyloupl osudnou třísku.

Hrad má ovšem mnohem bohatší a zajímavější historii, která sahá nejméně dvě století před Žižkovo obléhání.

Nejrozsáhlejší česká zřícenina

Někdy na počátku 13. století založil hrad nejspíš rod německých knížat Willesbachů, i když historikové se často zmiňují také o pánech z Velhartic.

Prvním historicky doloženým majitelem je ovšem až v roce 1380 Půta Švihovský z Rýzmberka, nejvyšší zemský sudí a diplomat ve službách krále Vladislava Jagellonského.

Na přelomu 14. a 15. století už hrad patřil k nejpevnějším na našem území, a dosahoval tak úctyhodných rozměrů, že i dnes je jeho zřícenina u nás nejrozsáhlejší.

Postavte si dům z hradu!

Dobýt Rabí se v historii jen tak někomu nepodařilo. Osudným se pro něj stal až požár, který tu vypukl v roce 1710. Ten celý hradní komplex naprosto zdevastoval, a co nedokázal oheň, o to se postarali shánčliví obyvatelé podhradí.

Spáleniště totiž nikdo nehlídal, a tak se stalo vítaným zdrojem opracovaného stavebního kamene pro domy v širokém okolí.

Tehdejší majitel, pasovský biskup Jan Filip z Lemberga, ale zřejmě neměl příliš důvodů k nápravě, protože už dávno si pro svou rodinu vybral jako rodové sídlo mnohem modernější a pohodlnější barokní zámek v Žihobcích.

Konečně první turisté

Na tom, že z Rabí do dnešních časů vůbec něco zůstalo, má zásluhu další z majitelů, kníže Gustav Jáchym z Lemberga, který v polovině 19. století konečně nechal uzavřít hradní bránu, pustil se do oprav a na vrcholku věže dokonce zřídil vyhlídkovou plošinu.

K záchraně hradu by to ale přece jen nestačilo.

Bylo třeba na počátku 20. století založit Spolek pro zachování památek v horním Pootaví, který se postaral nejen o další opravy, ale i o nezbytný archeologický průzkum, o zřízení malého muzea a o pořádání prvních prohlídek s průvodcem.

Nebojte se do hladomorny

Až v roce 1954 přešel hrad do vlastnictví československého státu a o čtyřiadvacet let později byl vyhlášen národní kulturní památkou. Dnes ho můžeme obdivovat při své návštěvě i my. Zvolit si pro to můžeme některý z nabízených prohlídkových okruhů.

Ten základní nás provede celým areálem od velkého nádvoří přes malé nádvoří se studnou a hospodářským zázemím až po vrchol obytné věže neboli donjonu, nevynechá ani sklepení s nečekanou přírodní krápníkovou výzdobou.

Pro zájemce o podrobnější informace je připraven okruh nazvaný Palác, který přiblíží i archeologické nálezy nebo expozici kamnových kachlů. Ve sklepení pak návštěvníci zavítají i do hladomorny a zhlédnou audiovizuální program o dobývání Rabí husitskými vojsky.

Každý si rád hraje

Pokud ale snad chceme strávit většinu času venku, postačí nám zůstat na velkém hradním nádvoří.

V tomto prostoru obehnaném mohutnými hradbami se můžeme pohybovat i bez průvodce, a navíc odtud můžeme vstoupit do bývalé hradní konírny, dnes do prostoru určeného k pořádání výstav.

Na hradním nádvoří, za nepříznivého počasí právě v konírně, si můžeme zahrát tradiční středověké hry jako dámu, šachy, kuličky nebo kuželky. Přijedeme-li na Rabí o víkendu 24. a 25. září, pak můžeme stihnout i mimořádné prohlídky právě na téma her.

Dozvíme se při nich, jak urození majitelé hradu trávili volný čas, jaké kratochvíle si oblíbili v různých částech roku a možná nás překvapí, že hry vůbec nebyly pouze výsadou dětí.