Je to už sedm století, co na skalnatém kopci v Javořických vrších vzniklo lovecké sídlo pánů z Hradce. O své přežití do dnešních časů musel sice bojovat, ale ten boj vyhrál a patří mezi perly celého kraje.
Podle pověsti si pán zdejšího kraje zatoužil vystavět na skále hrad, ale nedostávalo se mu peněz. Upsal proti duši ďáblu, který za to slíbil vybudovat sídlo za jedinou noc. A hned se pustil do práce.
Pilně snášel kameny a nejspíš by tu těžkou dřinu do rána opravdu zvládl, kdyby se nenašla žena, která mu to překazila.
Jistá selka, která si na hradního pána tajně myslela, před rozedněním probudila kohouta, ten zakokrhal a čert v domnění, že už je ráno a on svůj úkol nesplnil, zmizel a pánova duše byla zachráněna.
Blesk zvítězil nad věží
Historie vzniku hradu Roštejna je ve skutečnosti prozaičtější, i když ani ona nepostrádá mnoho zajímavostí. Pánové z Hradce tu své sídlo postupně budovali během 14. a 15. století. A protože měli v erbu pětilistou zlatou růži, růži dostal hrad i do jména.
Původně se totiž jmenoval Rosenstein a českou podobu Roštejn získal až mnohem později. Hrad přežil celá staletí v dobách, kdy obléhání a plenění bylo běžnou záležitostí, ale nakonec neodolal živlu.
V roce 1915 uhodil blesk do věže, hrad vyhořel a zdálo se, že jeho sláva je navždy pryč. Po druhé světové válce byl pak jako mnoho jiných stavebních památek zestátněn, ale to mu neublížilo.
Naopak už v roce 1958 začaly opravy a v roce 1969 začali přicházet první návštěvníci. V tu chvíli sice ještě nemohli vidět všechno, ale to se brzy napravilo. V roce 1982 se dočkal zpřístupnění pro veřejnost celý hrad.
Svatý Eustach by měl radost
Současní návštěvníci ale uvidí Roštejn v ještě lepší kondici. V letech 2017 až 2020 totiž proběhla celková rekonstrukce ze 70 milionů korun, která to vzala opravdu z gruntu.
Měnily se staré trámy, hrad dostal i novou střešní krytinu, prokoukla vyspárovaná sedmiboká hradní věž vysoká 45 metrů a restaurátoři si dali hodně práce nejen s interiéry včetně štukových stropů, nástěnných maleb v Botanickém či Erbovním sále nebo oltáře v kapli sv.
Eustacha, patrona lovců, ale i s obnovou historického nábytku a vystavených olejomaleb. Znovu rozkvetlý Roštejn pak spolu s hradem otevřel i nové expozice věnující se především přírodě a myslivosti. Vždyť byl od počátku loveckým sídlem!
Za hudbou i divadlem
Hrad si tak jen upevnil svou pověst jednoho z nejlépe dochovaných středověkých sídel.
Jeho romantická atmosféra se přenesla i do několika filmových pohádek, Natáčely se tu třeba filmy Z pekla štěstí 2, Jak se budí princezny nebo Pravý rytíř.
Tu romantiku ovšem může na vlastní kůži zažít každý návštěvník, a nejlepší je návštěvu spojit s dalším zážitkem.
Ve dnech 1. a 2. července si tak můžeme přijet užít divadelní prohlídky nazvané Svatební zvony pánů zlaté růže, a pokud patříme mezi vyznavače jazzu, pak bychom si neměli nechat ujít tradiční festival Jazz na Roštejně, který zaplní podhradí 20. srpna.
Nemiňte ani zříceninu hradu Rokštejn
Pouhých třicet kilometrů od Roštejna leží hrad, který bychom si snadno mohli s Roštejnem splést. Ne snad podle podoby, protože dnes je to jen zřícenina, ale podle jména.
Hrad u Brtnice v okrese Jihlava se totiž jmenuje Rokštejn a je zřejmě ještě starší než Roštejn.
Původní jméno Ruteštejn dostal podle svého zakladatele Rutha už v roce 1270. Dnes na hradě probíhají jedny z nejrozsáhlejších historických a archeologických výzkumů středověkých památek, díky nimž se mimo jiné podařilo například objevit největší kolekci kostěných hracích kostek ve střední Evropě.
