Domů     Skalní pevnost Valdštejnů stráží přízraky loupežných rytířů
Skalní pevnost Valdštejnů stráží přízraky loupežných rytířů
od 23.3.2020
1

Osud hradu na okraji pískovcového skalního města je ale protkán bojem a krví, neboť sloužil jako sídlo banditům a mocichtivým rytířům. Několik z nich bylo pak popraveno přímo na jeho nádvoří.

Není tedy divu, že se tu mají zjevovat přízraky, které stráží naloupené bohatství.

Jedna z nejděsivějších pověstí z Valdštejnského hradu vypráví o strašlivých supech, sídlících na nedalekých Dračích skalách.

Dospělý pár supů sužoval celé okolí a svým mláďatům přinášel do hnízda jako krmení nejen drůbež, ale i srnčí mláďata a nejednou unesli jako kořist i malé dítě.

Pán na Valdštejně vyslal do skal zbrojnoše, kteří měli hnízdo supů zničit. Ti ale nedokázali vylézt po hladkých stěnách skal a tak nechal hradní pán vyhlásit, že bohatě odmění toho, kdo se odváží na skály vylézt a supí hnízdo zničit.

Přihlásil se jediný odvážlivec. Byl jím loupežník, který byl na hradě vězněm a čekal na svou popravu. Po příslibu, že mu bude udělena milost, se vydal ke skalám.

Hnízdo krvelačných supů

Za použití dláta, sekyry a dřevěných kůlů, které postupně zatloukal do skály, se mu podařilo dostat až na vrchol a zabít po vyčerpávajícím zápase rozzuřenou supí samici, bránící svá mláďata. Hnízdo poté spálil a ve zdraví se vrátil dolů.

Supí samec se na něj ještě pokusil zaútočit, ale když se po něm loupežník ohnal sekyrou, divoce zaskřehotal a navždy zmizel kdesi na jihu. Hradní pán pak skutečně udělil loupežníkovi milost a ten mu na oplátku slíbil, že svého řemesla navždy zanechá.

Na této pověsti může být něco pravdy, protože hrad Valdštejn byl skutečně oblíbeným doupětem loupeživých rytířů.

Pevnost vznikla na okraji pískovcového skalního města Českého ráje, na třech skalních blocích, kolem roku 1260. Jeho staviteli byl pak nejspíše rod Hrušticů, který se později přejmenoval na Valdštejny.

Pevnost na vrcholku skal

Při stavbě svého sídla využili jako materiálu i samotnou skálu, do které vyhloubili několik místností. Důmyslný systém umělých jeskyní, doplněných kamennými bloky, propojený soustavou dřevěných mostů, byl dokonalou obranou proti případným vetřelcům.

V případě nebezpečí stačilo spálit mosty a hrad byl absolutně nedobytný. Lapkové se však skalního hradu zmocnili už v roce 1438 a drželi jej celé dva roky, než jejich řádění zarazili vojáci.

Loupežníci byli všichni popraveni a jejich přízračné stíny se prý stále zjevují ve zřícenině hradu.

Z té doby pochází také takzvaná mordovací soutěska, což byla kamenná branka, umístěná v nejužším místě přístupu hradu. Tuto skulinu dokázala ubránit jen hrstka vojáků.

Oblíbená pevnost loupežníků

Při dobývání loupežnického sídla byl ale hrad vážně poškozen a navíc si dlouho klidu neužil. Usadil se tu totiž další loupeživý rytíř, a to Šof z Helfenburka, obávaný zemský škůdce se svým druhem Švejkarem. Zároveň se mu podařilo obsadit i nedaleký hrad Trosky.

Z obou hradů pak podnikal nelítostné výpady do okolí. Šof z Helfenburka byl podle kronik zapleten i do spiknutí proti králi Jiřímu z Poděbrad.

Jeho loupežnická živnost byla pravděpodobně velmi výnosná, protože za jeho panování byl hrad Valdštejn obnoven a došlo i k větším přestavbám.

Měl se dokonce zmocnit i tajemného Opatovického pokladu a ukrýt jej buď na hradě Trosky, nebo na Valdštejně. Kryštofovi se podařilo na Valdštejně udržet až do roku 1493. Je možné, že jeho kořist je stále ukrytá někde v hradních zdech?

Poustevník a plačící socha

Podivuhodný je i příběh poustevníka Václava Holana Rovenského, který se v ruinách hradu usadil koncem 17. století.

Rovenský byl mimo jiné také skladatelem chrámové hudby a vyšehradským varhaníkem, kromě toho se ale věnoval i sochařství a jeho díla se objevují po celém kraji.

Jednu sochu, představující smutného starého muže, vytesal přímo pod hradbami Valdštejna a Rovenský se k ní chodil modlit. Ten rok přišla krutá zima a poustevník přiházel denně i v mrazech a vánicích ke svému dílu a dlouho před ním rozjímal. Místní si vyprávěli, že socha roní kamenné slzy.

O štědrovečerní noci se tam poustevník také modlil. Nedbal ani na třeskutý mráz a vytrvale hleděl na sochu. Ve chvíli, kdy zvony právě odbíjely půlnoc, objevila se před ním zasněžená postava.

Byl to jeho otec a přinášel mu odpuštění. Ve chvíli, kdy si Václava odváděl domů, se smutná tvář sochy rozesmála a celá socha se rozpadla na hromádku kamení.

Foto: Wikipedia
Štítky:
reklama
Související články
4.5.2023
Nejen ty známé a honosné zámky, a kdysi mohutné hrady, mají své „bílé paní“ či jiné všeobecně známé duchy. Takovou bílou paní může mít i skromný zámeček. Pro příklad se podíváme do malé obce Kaštice. Obec leží jedenáct kilometrů jihozápadně od města Žatce a šest kilometrů severně od Podbořan. Ves je připomínaná v listinách již v roce 1348 a od patnáctého století zde stávala tvrz spolu s hospod
8.2.2023
Jsou místa, která vyzařují energii. A lidé je vyhledávají, aby jim pomohla ulevit od bolestí těla a někdy i duše. Pojďme se na některá podívat. Panenský Týnec Během 13. století tu založili Žerotínové klášter klarisek a začali stavět gotický chrám, který ovšem nebyl nikdy dokončen. Prý stojí v místě, kde se protínají dvě zóny pozitivní energie, což násobí její sílu. Energie chrámu prý pomáhá při
9.12.2022
Zachovalý hrad na vysokém ostrohu nad Sázavou skrývá podle pověstí hned tři pohádkové poklady. A to není všechno. Má tu dokonce být brána do jiných světů! Vede k ní prý tajemná podzemní chodba, kterou lze projít jen se znalostí správné šifry. Cinkot dukátů se rozléhá hradní komnatou. V mihotavé záři louče se rýsuje postava muže, shrbeného nad truhlou s penězi. Občas se bázlivě ohlédne za sebe.
18.11.2022
V jejím nitru prý odpočívá bájné vojsko rytířů vedené sv. Václavem, které vyrazí na pomoc ohrožené vlasti ve chvíli nejkritičtější a nastolí věčný klid a mír. Pověst vznikla patrně v 15. století, kdy bylo na úpatí hory za tajemných okolností poraženo nepřátelské vojsko. Na horu se můžeme vydat například cestou z Louňovic pod Blaníkem, která vede kolem pověstmi opředené Veřejovy skály. Právě tad
Poustevnická jeskyně byla prý původně obývaná zlými duchy, které se snažil vypudit tajemný poustevník známý jako sv. Ivan. Nakonec se mu povedlo nad temnými silami zvítězit s pomocí dřevěného kříže, který mu věnoval sv. Křtitel, jenž se náhle zjevil v jeskyni. Podle pověsti z 9. století se měl na tomto místě navíc objevit i přemyslovský kníže Bořivoj, jehož sem dovedla zázračná laň. Každopádně
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tají herečka Anežka Rusevová partnera?
nasehvezdy.cz
Tají herečka Anežka Rusevová partnera?
Proslýchá se, že se ANEŽKA RUSEVOVÁ (36) bláznivě zamilovala. Jejím vyvoleným má být ale ženáč! Není žádným tajemstvím, že Anežka Rusevová (36) před časem opravdu rapidně zhubla. Sama herečka se pak
Pečené plněné brambory s brynzou
tisicereceptu.cz
Pečené plněné brambory s brynzou
Jednoduchý recept si vás získá kombinací chutí brambor, brynzy nebo tvarohu a vypečené slaniny. Potřebujete 1 kg velkých brambor 200 g brynzy 100 g slaniny 100 g bílého jogurtu 50 g tvrdého
Strašidelný osud Marie Bartošové: Spolkly ji tunely pod Brnem?
epochalnisvet.cz
Strašidelný osud Marie Bartošové: Spolkly ji tunely pod Brnem?
Brno jako druhé největší české město ukrývá samozřejmě spoustu pozoruhodných a tajemných míst. Mnoho z nich souvisí s údajnou spletí podzemních chodeb a starých katakomb, které se pod povrchem mají na
Biosenzory jako nástroj veřejného zdraví?
21stoleti.cz
Biosenzory jako nástroj veřejného zdraví?
Tým vědců z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR zveřejnil výsledky rozsáhlého výzkumu v oblasti veřejného zdraví – jeho cílem bylo mapování výskytu viru SARS-CoV-2 v prostředcích pražské hromadné dopra
Jako mravenci! Nejrušnější křižovatku světa najdeme v tokijské čtvrti Šibuja
epochaplus.cz
Jako mravenci! Nejrušnější křižovatku světa najdeme v tokijské čtvrti Šibuja
Lidé netrpělivě čekají a hypnotizují červeného panáčka. Najednou cvakne zelená a široké prostranství se zaplní. Nikdo do sebe nenaráží, všichni si uctivě uhýbají a působí to jako organizovaný chaos. P
Roman Vojtek (51): Jeho život jsou vzlety a pády
nasehvezdy.cz
Roman Vojtek (51): Jeho život jsou vzlety a pády
Lámal ženám srdce. Daniela Šinkorová (50) se po rozchodu s ním oblékala jen do černé a pila, v šoku byla i první manželka, tu opustil ze dne na den krátce před porodem. Cesta vsetínského rodáka k d
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
rezidenceonline.cz
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
Nádherný byt s desítkou rozmanitých luxusních pokojů představuje esenci dokonalého souznění orientální atmosféry se soudobou precizností, tak typickou pro nábytek a doplňky společnosti Covet House, je
Digestoř vyčistí vzduch
panidomu.cz
Digestoř vyčistí vzduch
Dnes už se staly nepostradatelnou součástí domácnosti, zejména v městských bytech, ale službu udělají i v domech a na chalupách. Odsají páru, ale i vůni různých jídel, která by se jinak šířila po celém bytě. A vyrábějí se stále nové a dokonalejší. Jenže na trhu je jich tolik, že není snadné se v nabídce zorientovat. Takže pokud
Dvě nové vůně u Issey Miyake
iluxus.cz
Dvě nové vůně u Issey Miyake
L'Eau d'Issey Pivoine a l'Eau d'Issey pour Homme Vétiver vyprávějí příběh této vonné legendy s lyričností, která je pro Issey Miyakeho typická. Příběh o tom, co se stane, když se voda, čistá a ryzí es
Záhada Ostrova prince Edvarda: Kde měla kotviště fantomová plachetnice?
enigmaplus.cz
Záhada Ostrova prince Edvarda: Kde měla kotviště fantomová plachetnice?
Hlavním městem kanadského Ostrova prince Edvarda je Charlottetown. Právě jeho obyvatelé poprvé spatřili na oceánu přízračnou loď s hořícími plachtami a stěžni. Fantomová loď se zjevovala znovu a znovu
Co jsem si navařila, to si musím sníst!
skutecnepribehy.cz
Co jsem si navařila, to si musím sníst!
Své děti jsem vychovala dobře, byly to hodné a slušné dcery. Nevím, po kom se nevydařil můj jediný vnuk? Asi jsem ho rozmazlila! Když chodil vnuk Pepíček na základní školu, dostala se dcera do problémů. S manželem se doma hádali a vypadalo to na rozvod. Nechtěla jsem, aby v tom můj vnuk vyrůstal, a tak jsem si ho vzala k sobě.
FESTIVAL NÁRODŮ PODYJÍ.
epochanacestach.cz
FESTIVAL NÁRODŮ PODYJÍ.
Pilířem sobotního programu je prezentace až dvaceti národních kuchyní etnik dosídlených v oblasti Podyjí, provázená celodenním programem, na kterém se vystřídá kolem tuctu hudebních a tanečních skupin a to nejlepší ze současné české indies produkce. Nedílnou součástí sobotního programu je také položení věnců obětem národnostní nesnášenlivosti v Pohořelicích, Drasenhofenu a Poysdorfu za účasti zástupců města,