Slezsko může mnoha turistům ze zbytku republiky připadat trochu odlehlé. O to zajímavější ale je se tam vypravit a zjistit, kolik krás a zajímavostí se v tomto regionu ukrývá.
Při putování po slezských památkách nám ve všech turistických příručkách doporučí jeden ze zdejších nejcennějších barokních zámků v Kuníně (viz úvodní foto).
Hraběcí rod Harrachů tu na počátku 18. století do podoby dvoupatrového zámku nechal přestavět původní kamennou tvrz. Díky kráse zdejšího průčelí, které připomíná slavnou rezidenci v Salbzburgu, se kunínskému zámku přezdívá Malý moravský Mirabell.
Kdysi zde byla založena i vyhlášená škola zvaná filantropinum, kde studoval mimo jiné u budoucí velký historik František Palacký.
To, že dnes můžeme procházet historické prostory včetně obrazárny hraběcího rodu, knihovny nebo soukromých prostor majitele zámku, je vlastně obrovské štěstí, protože ještě v 50. letech minulého století zdevastovaný objekt sloužil jako skladiště a ubytovna.
Deset let trvající rekonstrukce ho ale proměnila k nepoznání, dnes je zpřístupněno 17 místností a k vidění je třeba i opravený unikátní barokní komínový systém.
![Interiér karvinského zámku](https://epochanacestach.cz/wp-content/uploads/2023/12/Karvina-zamek-Frystat-4-768x512.webp)
Za obrazy, knihami i koberci
Konkurencí pro kunínský zámek může být klidně zámek Fryštát v Karviné. Vznikl z původního hradu rodu Piastovců z konce 13. století a postupně získával více a více reprezentativní podobu.
Po roce 1989 začala kompletní rekonstrukce, která umožnila zámek v roce 1997 znovu otevřít veřejnosti.
![Palác v Karviné](https://epochanacestach.cz/wp-content/uploads/2023/12/2880px-2012-karwina-frysztat-palac-03-768x432.jpg)
Sídlí zde například pobočka Národní galerie v Praze s celoročně otevřenou expozicí českého vrcholného umění 19. a 20. století, je tu jedna z největších zámeckých knihoven a také významná kolekce ručně vázaných francouzských koberců 18. století.
Káva s dokonalým rozhledem
Vždycky je pro turisty lákavé podívat se na okolí z výšky. V Bohumíně, nedaleko hraničního přechodu s Polskem, stojí v prostorách rozsáhlého sportovního areálu Bospor bývalá vodárenská věž vysoká 39 metrů, která už svému účelu ovšem dávno neslouží.
Dnes je v ní unikátní penzion nabízející ubytování v atraktivně uspořádaných pokojích.
![](https://epochanacestach.cz/wp-content/uploads/2023/12/d08854e6-39fc-48ac-8361-09b5bf7ac3be-768x508.jpg)
V nejvyšším patře čeká vyhlídka s kavárnou, odkud se naskýtá široký výhled na Bohumín a okolí, o patro níž je pak samostatná vyhlídková terasa.
Nahoru vyveze ubytované hosty výtah, vyhlídku si ovšem mohou užít i příchozí, jen jim nezbývá než využít venkovního proskleného schodiště.
![Chcete si vystřelit z děla?](https://epochanacestach.cz/wp-content/uploads/2023/12/dela2-768x576.jpg)
Mnoho turistů se vydává za zvláštním druhem památek, protože si oblíbili vojenskou historii. Ve Slezsku mají výjimečnou příležitost spatřit něco, co jinde nenajdou.
Systém opevnění Šance v Mostech u Jablunkova je unikátní i v evropském měřítku a dokazuje, jak důležitou roli hrál Jablunkovský průsmyk už v 16. století především se vzrůstajícím tureckým nebezpečím.
Zdejší návštěvnické centrum nabízí interaktivní expozici umožňující si virtuálně vystřelit z děla či si vlastnoručně sestavit model Šancí, návštěvníci se projdou naučnou stezkou Cesta útočníka, která vede příkopem opevnění.
Celý areál se nachází na území tří států, tedy kromě České republiky i Polska a Slovenska, má tvar pravidelné hvězdy a dodnes se zde zachovaly příkopy a valy, obranný příkop a zbytky hradeb.
Slovníček slezských specialit
Přijedete-li do Slezska a budete-li chtít ochutnat místní speciality, možná se v první chvíli nebudete orientovat v jejich názvech. Co si tedy nejlépe poručit?
* Vařónka je tradiční kořalka, k jejíž přípravě se kromě vody a lihu používá karamelový cukr, koření, med a citronová šťáva. Pije se horká a kdysi bývalo zvykem ji i omastit slaninou.
* Miodula je specialitou z Těšínska. Tato kořalka vděčí za svou chuť také množství medu a měla by zrát čím déle, tím lépe.
* Bigos je tradiční polévka ze zelí a masa, kterou si za dávných dob brávali v soudcích s sebou lovci při dlouhých zimních výpravách.
* Na slezské kvaky potřebujete kromě vepřového nebo skopového masa a smetany především tuřín, který se v místním nářečí jmenuje právě kvak.
* Nabídne-li vám někdo šmórák, pak vězte, že se jedná o tradiční hornický pokrm z brambor, škvarků a česneku.