Před 12 000 lety končila doba ledová, předchůdci člověka ještě netušili, že žijí ve starší době kamenné, a mamuti a šavlozubí tygři prožívali poslední slavné období.
A na to všechno už shlížel mladý hluboký les na svazích hory, kterou jednou lidé pojmenují Boubín.
Stromy v pralese na území o rozloze 666 hektarů samozřejmě paleolit pamatovat nemohou. Nejstarší z nich se ale mohou pochlubit úctyhodným věkem 400 až 500 let.
Jako první si hodnotu zdejší unikátní lokality uvědomil v polovině 19. století lesmistr schwarzenberského panství Josef John, který tu začal provádět první výzkumy a zasadil se o ochranu území. Ta se ovšem nedařila úplně vždycky.
Stála tady huť s nesmírnou spotřebou dřeva, vedl tudy Schwarzenberský kanál zásobující palivovým dřívím Vídeň a své stezky tu neustále prošlapávali i pašeráci dopravující přes hory sůl, střelný prach nebo třeba i dobytek.
Boubínský prales toho ale za svůj život překonal už hodně a hemžení lidských mravenců ho nemohlo vyvést z tisíciletého klidu.
Divoká a nespoutaná historie
Naštěstí lidé začali pralesu jeho úděl v moderní době ulehčovat. V roce 1933 se pralesa ujal stát a vyhlásil tu Státní přírodní rezervaci, která se v roce 1958 ještě rozšířila. Její sláva rostla a s ní i počty návštěvníků.
Na počátku 60. let už jich tu ročně šlapalo na sto tisíc a začalo se to projevovat na kondici lesa. Jeho jádro o rozloze necelých padesáti hektarů bylo proto oploceno a přístup do něj byl nakonec zcela zakázán.
Turisty takové omezení mrzet nemusí, protože přijdou jen o sotva sedm procent rozlohy rezervace, ale prales si tím uchová hodně ze své samoregulační schopnosti. Divoký a nespoutaný Boubín nám ukazuje, jak vypadaly lesy v dávných dobách.
Je plný tlejících kmenů, propletených kořenů a starých pařezů, ale také mladých výhonků a neprostupného mlází, nemluvě o stovkách vzácných rostlinných i živočišných druhů.
Výprava k padlému králi
Do Boubínského pralesa se můžeme vydat nejlépe z Kubovy Hutě, odkud vede do rezervace modrá turistická stezka, nebo zvolit trasu v opačném směru z obce Zátoň. Hodně využívaná je naučná stezka s osmi zastávkami.
Přivede nás mimo jiné i k pozůstatkům legendárního Krále smrků – stromu starého 440 let.
Kolos vysoký 57 metrů nevydržel sněhovou vichřici v prosinci 1970. Kdo zvládne výstup až na vrchol kopce Boubín do nadmořské výšky 1362 metrů, měl by si ušetřit ještě trochu sil, aby se po výšlapu 109 schodů pokochal výhledem z nejvýše položené české dřevěné rozhledny.
Je vysoká 21 metrů, stojí od roku 2005 na místě bývalé vojenské pozorovatelny a při dobrém počasí z ní můžeme vidět nejen celé panorama Šumavy, ale dokonce i Alpy vzdálené 200 kilometrů.
Stavba rozhledny musela respektovat podmínky chráněného území, a tak se materiál složitě dopravoval pouze ručně nebo pomocí koní.
Foto: Shutterstock
