Domů     Tři zámky na Pardubicku: Procházky nevšední historií
Tři zámky na Pardubicku: Procházky nevšední historií
od 3.8.2021
1

Až budete někdy na svých toulkách projíždět Pardubickým krajem, rozhodně tak nečiňte vcelku. Občas se vyplatí udělat si zastávku a něco zajímavého si prohlédnout.

Třeba některý ze zámků, které svou výstavností a zachovalostí patří mezi nejlákavější turistické cíle celého regionu.

Slatiňany – Moderní šlechtická rezidence lákající milovníky koní

Hodně majitelů se v průběhu staletí vystřídalo ve slatiňanském zámku, než se konečně dostal do rukou tomu pravému.

Renesanční komplex postavený na místě dávné středověké tvrze totiž v polovině 18. století získal kníže Jan Adam z Auerspergu a od toho okamžiku věnoval veškeré úsilí, aby ho proměnil v moderní a pohodlné sídlo svého rodu.

Ve stejném duchu pak na jeho snahy navázali i jeho potomci. Rozsáhlý zámek se najednou začal vzpamatovávat z nejrůznějších dílčích úprav, zapomněl na vydrancování Švédy během třicetileté války a rostl do krásy.

Přibývalo barokních úprav, vyrostly věžičky a také mohutná hranatá čtyřpatrová věž včetně nového zámeckého křídla. A především si zde podávali dveře dodavatelé nejmodernějšího vybavení, jaké bylo v příslušné době k mání.

Ne každé šlechtické sídlo se mohlo už v 80. letech 19. století pochlubit koupelnami, toaletami a vodovodem, ústředním topením, rozvody elektřiny, telefonem nebo kuchyní s výtahem na dopravu pokrmů do jídelny.

Někdo ke koním, někdo do kotelny

Slatiňany byly také vždy spojeny s koňmi. Velkolepé knížecí konírny byly postaveny na sklonku 19. století a Auerspergové v nich vedle koní kočárových chovali i koně určené pro dostihy, pólo i parforsní hony.

Hřebčín ve Slatiňanech v těsném sousedství zámku je dnes kulturní památkou a jeho chloubou je zhruba 250 vzácných starokladrubských vraníků.

Historii chovu koní z vědeckého i uměleckého pohledu ostatně připomíná i zámecká expozice – jedna z nejrozsáhlejších hipologických sbírek na světě zahrnující stovky obrazů, plastik, sedel či postrojů.

Hlavní prohlídkový okruh zámku zato nabízí detailnější pohled do života knížecí rodiny.

Kromě soukromých i reprezentačních zámeckých pokojů v prvním patře zavede návštěvníky třeba i do umývárny nádobí, praktické kuchyně nebo do na svou dobu moderní teplovodní kotelny s čerpadly.

Milovníci koní i zámeckých interiérů se pak mohou sejít na ochozu zámecké věže, odkud lze nejen obdivovat úpravný anglický park, ale za příznivého počasí dohlédnout až do Krkonoš.

Nové Hrady: Rokoková perla posedlého hledače pokladů

Hrabě Jan Antonín Harbuval Chamaré je zajímavou postavou našich dějin.

Příslušník francouzské šlechty žil už od dětství v Čechách a proslavil se jednak svými průkopnickými činy v oboru vzduchoplavby, jednak neúnavnou posedlostí při hledání mýtického pokladu na svém sídle na hradě Potštejn.

Zatímco ten téměř padl za oběť jeho vášni, jinou překrásnou stavbu po sobě svérázný hrabě zanechal. V 70. letech 18. století totiž nechal po vzoru letních francouzských sídel vystavět rokokový zámek Nové Hrady nedaleko Litomyšle.

Na jeho budování osobně dohlížel a dal si natolik záležet, že Novým Hradům se dnes přezdívá České Versailles.

Jak postavit z hradu zámek

Takhle zachovalá rokoková architektura nepoznamenaná přestavbami se příliš nevidí.

Bohatá přední fasáda se pod mansardovou střechou pyšní obnovenou štukovou a sochařskou výzdobou, v západním křídle čeká zámecká kaple, hlavní vstupní trojlodní hala pak vysílá samostatné schodiště do každého zámeckého křídla.

V prvním patře nad vstupní halou je reprezentační rokokový hlavní sál s bohatou štukovou výzdobou. Interiéry jsou pak vybaveny rokokovým a klasicistním nábytkem.

Na návrší za zámkem se rozkládá anglický park, přední nádvoří vyplňuje osově souměrná a kompozičně promyšlená francouzská zahrada ve třech výškových úrovních osazená sochami a vodními objekty.

K pozůstatkům původního gotického hrádku na konci parku vede nově opravená pískovcová Křížová cesta z roku 1767, o jejíž výstavbu se zasloužila manželka zakladatele zámku Anna Barbora Harbuval Chamaré.

Hrad se v původní podobě do dnešních časů nedochoval mimo jiné proto, že budovatelé zámku ho využívali jako zásobárnu stavebního materiálu.

Originální je bezesporu Zelené divadlo – přírodní amfiteátr pro 150 diváků ze stříhané zeleně, kde se každoročně konají představení barokních oper.

Pohled do dějin nábytku a velocipédů

Ačkoliv je zámek ojedinělý a architektonicky nesmírně cenný, v průběhu minulého století dlouho chátral a až soukromý vlastník mu od roku 1997 vrací původní krásu a slávu.

Návštěvníky v něm přivítá stálá expozice historického nábytku od baroka po kubismus ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a za prohlídku rozhodně stojí také muzeum cyklistiky v budově bývalého barokního špýcharu představující exponáty od poloviny 19. století po současnost včetně velocipédů z dob Rakouska-Uherska, dobových cyklomap nebo trofejí z prvních cyklistických závodů. A zajímavým cílem jsou určitě i zámecké stáje nebo farma jelení a daňčí zvěře.

Kostelec nad Orlicí: Užijte si prohlídku s urozeným průvodcem!

Rod Kinských získal kostelecké panství v roce 1796, ale s výstavbou krásného empírového zámku podle plánů vídeňského architekta Jindřicha Kocha se na okraji města započalo až po třech desetiletích.

Jednopatrové obdélníkové stavbě se suterénem a zvýšeným přízemím se zakrátko začalo říkat Nový zámek, aby se odlišila od již stojícího staršího barokního zámku – prosté budovy stojící nedaleko dnešního centra, která byla po dokončení Nového zámku přeměněna v úřadovny a byty panských úředníků.

Zvýšené přízemí Nového zámku bylo vyhrazeno reprezentačním místnostem včetně velkého sálu a pracovny a bohatě vybavené knihovny. První poschodí bylo pak určeno k bydlení rodiny Kinských.

Kaple, která původně ještě ve stejném patře byla, se v pozdějších letech přesunula do suterénu včetně oltářního obrazu Madony malovaného na dubové desce.

V zámku obklopeném důmyslně sestaveným anglickým parkem s mnoha výhledy na široké okolí pak rodina Kinských bydlela až do znárodnění po druhé světové válce.

Tam, kde se vaše ANO nejlépe rozléhá

Osudy zámku v cizích rukou pak rozhodně nebyly příjemné. Stát se rozhodl do něj umístit několik institucí převážně zemědělského charakteru a nakonec se cenný historický objekt stal dokonce sídlem Výzkumného ústavu pro chov prasat.

I ten ale nakonec jeho prostory opustil, protože zámek byl téměř v havarijním stavu. V takovém ho potom také v roce 1992 převzal zpět Josef Kinský, který se ihned i přes svůj pokročilý věk pustil do náročné a nákladné rekonstrukce.

Po třinácti letech se tak zdevastovaný zámek opět vyloupl do krásy.

V roce 2012 pak byla v reprezentačních prostorách slavnostně otevřena nová expozice Život v biedermeieru, v níž našel místo dochovaný a restaurovaný původní mobiliář zámku spolu s dalšími dobovými předměty z majetku rodiny Kinských.

a poprvé ve své historii byl tak zámek zpřístupněn veřejnosti. Součástí prohlídkového okruhu v délce 45 minut je i proslulý Zrcadlový sál – prostor s natolik skvělou akustikou, že je tradičně využíván při konání koncertů a v němž se také konají svatební obřady.

Pokud budeme míst štěstí, provede nás po zámeckých prostorách sám současný majitel František Kinský. V sezoně se pak můžeme zúčastnit i atraktivní noční prohlídky zámku.

Užijte si bledule a ptačí svět

Expozice věnující se období biedermeieru ale není jediná, kterou je možné si v rekonstruovaném zámku prohlédnout.

V horním patře se v sezoně v rámci akce Zámecké kulturní léto konají výstavy v nově otevřené Galerii Kinský, v přízemí je zase ve třech místnostech otevřena stálá výstava přibližující návštěvníkům historii Kostelce a zahrnující archeologické nálezy, model původního středověkého osídlení a mnoho dalších cenných památek a dokumentů.

Za pěkného počasí můžeme samozřejmě doporučit i procházku anglickým parkem o rozloze přes třicet hektarů, v němž můžeme obdivovat třeba nekonečné polštáře bílých bledulí a který je domovem mnoha vzácných živočišných druhů, především ptáků, které tak miloval poslední poválečný majitel zámku Bedřich Kinský.

Ostatně právě tento nadšený ornitolog se zasadil o to, aby byl park už v roce 1949 vyhlášen ptačí rezervací.

Přírodně-krajinářský park vznikal souběžně se zámkem a i díky němu je celý komplex srovnáván i se slavnějšími konkurenty, například se zámeckým areálem Kačina nebo Kynžvart.

Projektanti citlivě využili všech terénních vlastností krajiny a založili park, který je i dnes uznáván za jeden z dendrologicky nejvýznamnějších parků východních Čech, v němž roste řada vzácných starých stromů.

Foto: Shutterstock

Foto:
reklama
Související články
Nejstarší hrad Českého ráje pochází už z druhé poloviny 13. století a prožil mnoho slavných dob, jenže o jeho osudu rozhodl požár z roku 1550, po němž z pyšného hradu zůstaly jen hradby, jedna věž a torzo kamenného paláce. Rod Valdštejnů sice zříceninu nadále vlastnil, ale využívali ji spíš poutníci a poustevníci. Jen občas v areálu něco přibylo, jako třeba v roce 1722 kaple svatého Jana Nepomu
Na počátku byl sen jednoho malého kluka o tom, že až vyroste, postaví kostel. Opravdu to dokázal a jeho odkaz po staletí slouží všem příchozím poutníkům, kteří třeba o malém Tobiášovi nikdy předtím neslyšeli. Hora Matky Boží u obce Dolní Hedeč sice není nejvyšším vrcholem Hanušovické vrchoviny, tu výsadu si drží o více než 200 metrů vyšší hora Jeřáb, ale přesto je zdálky viditelnou dominantou šir
Nejen Ještěd, nejen Trosky. Liberecký kraj nabízí nepřeberné množství kulturních památek, ale míst, kde se budete mít skvěle s dětmi. Zde je naše další záplava tipů na výlety. Památka na slony Zhruba kilometr od malebné obce Jítrava na úpatí vrchu Vysoká je možné spatřit nápadně bílé skály se zaoblenými tvary připomínající slony. Jedná se o pískovcové skály, které dosahují výšky až 20 metrů.
Zámek s dlouhou historií, kterému se někdy přezdívá také Žerotínský, dnes přicházejí obdivovat turisté. A když odcházejí, spousta z nich může říci, že dnes měla na hlavě klobouk. Jak vznikl název města Nový Jičín, o tom nemáme úplně přesné údaje. Podle pověsti bylo pojmenováno po udatné dívce Jitce, která se pro záchranu malého chlapce neváhala pustit do boje s medvědem. Na místě jejího odvážného
Pro věřící v naší republice není mnoho míst, která by byla stejně významná jako poutní areál ve Velehradě. Lidé sem přicházejí už po staletí a Velehradu se v minulosti dostalo nejedno uznání i od papežů. Přestože lidová tradice řadí vznik obce Velehrad až kamsi do období Velkomoravské říše na přelomu 9. a 10. století, spolehlivé historické záznamy o takovém stáří nemáme. Osada Veligrad se připomí
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Čočková pomazánka s mletou paprikou
tisicereceptu.cz
Čočková pomazánka s mletou paprikou
Nejlépe chutná na čerstvém chlebu, ale při oslavách do ní můžete namáčet na silnější proužky nakrájenou mrkev nebo řapíkatý celer. Suroviny 200 g žluté nebo červené čočky 200 ml vody 2 stroužk
Zrádný „alzheimer“: Začíná vše už v děloze?
epochalnisvet.cz
Zrádný „alzheimer“: Začíná vše už v děloze?
Jako jedno z prvních vás připraví o schopnost se dorozumět, posléze také o orientační smysl, a nakonec o vlastní „já“. Ačkoli účinný lék stále neexistuje, vědci nepřestávají pátrat   Což
Domácí pasta na terase
iluxus.cz
Domácí pasta na terase
Terasa U Prince disponuje jedním z 15. nejkrásnějších výhledů na celém světě. Pražský klenot na Staroměstském náměstí prolíná historii s novodobou gastronomií. Díky vyhřívání a zastřešení terasy je zd
Aby dobře kynulo
panidomu.cz
Aby dobře kynulo
Existuje spousta prostředků, které kynutí pomohou či nakypří těsto. Někdy jsme ovšem na rozpacích, jaký vybrat. Použít můžeme prášek do pečiva, jedlou sodu, vinný kámen nebo droždí, a to jak sušené, tak čerstvé. Droždí Potřebujeme je do všech kynutých těst. V těch nám různé kypřicí prášky moc nepomohou. Droždí totiž zachovává v kynutých těstech šťavnatost a jemnost,
Věčné ohně planety Země: Záhadné plameny jsou místy legend i zázraků!
enigmaplus.cz
Věčné ohně planety Země: Záhadné plameny jsou místy legend i zázraků!
Na světě jich najdeme stovky, hoří na povrchu i pod ním, mnohdy už tisíce let. Většinou je pohání podzemní uhlí, plyny či ropa, ale ne všude je to tak jednoduché. Pro některé věčné ohně nemá vysvětlen
JOSEFÍNSKÉ SLAVNOSTI 2023
epochanacestach.cz
JOSEFÍNSKÉ SLAVNOSTI 2023
S podtitulem pocta Marii Terezii a pevnosti samotné připomíná akce založení pevnosti Terezín 10. října 1780. Již tradičně jsou situovány především do období 18. století. Jejich cílem je připomenout jedinečnou terezínskou pevnost a události, která předcházeli její výstavbě. Jde o jedny z největších slavností zaměřených na toto období v Evropě. Každoročně je navštěvují z Čech,
Snaží se utajit rozchod s partnerem?
nasehvezdy.cz
Snaží se utajit rozchod s partnerem?
Herečke ze seriálu Ordinace v růžové zahradě 2 Lucie Zedníčková (54) v posledních třech letech tvořila pár se sympatickým zvukařem a osvětlovačem Miroslavem Ollém. K nám do redakce se ovšem dostaly i
Z nerozlučných přátel rivalové: Čím Strauss převálcoval Lannera?
epochaplus.cz
Z nerozlučných přátel rivalové: Čím Strauss převálcoval Lannera?
Johann Strauss a Josef Lanner jsou každý jiný. Johann je melancholik se sklonem ke smutným náladám, zatímco Josef se rád baví ve společnosti. Možná právě proto se skvěle doplňují a orchestru se daří. Johann Strauss starší (1804–1849) doplní v roce 1819 trio houslisty Josefa Lannera (1801–1843). Dá se říci, že spolu s bratry Karlem a Janem Drahánkovými tvoří
Čínští vědci geneticky upravili bource morušového, aby produkoval materiál budoucnosti
21stoleti.cz
Čínští vědci geneticky upravili bource morušového, aby produkoval materiál budoucnosti
O pavoučím hedvábí, což je proteinové vlákno z výměšků pavouků rodu Argiope a Nephila, se jako o materiálu budoucnosti hovoří již dlouho. Zhotovení textilie z něj je však extrémně nákladné a zdlouhavé
Už nemám síly, musela jsem překonat svou hrdost
skutecnepribehy.cz
Už nemám síly, musela jsem překonat svou hrdost
Pořád jsem si to nechtěla připustit a jakoukoli pomoc odmítala, ale teď už nemohu dál. Moje nezlomná hrdost se mi málem vymstila. Vždycky jsem byla přesvědčená o tom, že se dokážu o sebe postarat. Celý život jsem na tom poctivě pracovala. Nikdy jsem nelenošila. Dovedla jsem se postarat o domácnost, pět dětí, manžela i hospodářství. Jeden čas jsem měla u sebe
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
rezidenceonline.cz
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
Nádherný byt s desítkou rozmanitých luxusních pokojů představuje esenci dokonalého souznění orientální atmosféry se soudobou precizností, tak typickou pro nábytek a doplňky společnosti Covet House, je
Skončila zase sama?
nasehvezdy.cz
Skončila zase sama?
Rusovlasá herečka ze seriálu Dobré zprávy Natálie Halouzková (22) strávila několik posledních týdnů na Srí Lance. Cestovala tam sama, nejspíš to brala jako velkou výzvu. Těžko ale říct, jaký to měl