Santiago de Compostela, Fátima nebo Lurdy. Nejvyhlášenější evropská poutní místa lákají každoročně stovky tisíc lidí. Pro silnou duchovní atmosféru však není potřeba cestovat za hranice.

První záznamy o Svaté Hoře pochází ze středověku. Ve 13. století už na vršku nad Příbramí zřejmě stála dřevěná kaplička, ke které se pojí první z mnoha tajemných příběhů. Traduje se totiž, že ji nechal postavit rytíř Malota z rodu Malovců.

Údajně tak učinil jako poděkovaní Panně Marii za to, že vyslyšela jeho prosby a ochránila ho před lapky.

Soška jako symbol

Jiná teorie hovoří o tom, že první kapli na kopci postavil poustevník. Tak či tak, až v roce 1632 se na hoře odehrává vůbec nejslavnější český mariánský zázrak.

Slepý žebrák Jan Procházka, kterého na horu přivedl sen, tamní kapli opravil a vrátil do ní sošku Panny Marie, načež se mu následně vrátil zrak. Zpráva o jeho uzdravení se šířila jako blesk.

Tisíce zázraků

Po události se místo začalo měnit, protože poutníkům, kteří na něj přicházeli, přestala malá kaple stačit. Za pomoci církve i šlechticů se proto začalo s přestavbami až do dnešní podoby barokní baziliky. Mezitím na kopci došlo k dalším zázrakům. V písemných pramenech lze najít popisy více než 4300 zázračných událostí.

Pomoc pro šlechtice?

Které zázraky se tam prý odehrály? Jednou údajně zachránila Panna Marie Svatohorská skupinu obchodníků před loupežníky, jindy zase Bohorodička za příslib modlitby uchránila sídlo šlechtice Jiřího Ludvíka Miličovského před ohněm.

A mnozí věří, že poutní místo neřeklo své poslední slovo. Dodnes se tam každoročně vydávají tisíce věřících.