Švýcarsko je stát proslulý strmými alpskými vrcholy – celkem 48 z nich přesahuje výšku 4 000 m. n. m, což je vůbec nejvíce v Evropě. Místní ale pamatovali i na ty, kteří nemají dostatek sil na jejich pokoření.

Lanovek, zubaček a vysokohorských železnic je zde proto opravdu požehnaně a některé jsou staré i více než celé století.

Jen samotné svezení je nezapomenutelným zážitkem. Představte si hladkou, pohodlnou jízdu vysoko nad zemí s výhledem na zasněžené štíty hor, hluboké lesy, útulné dřevěné sruby a pasoucí se dobytek pod vámi.

Kabina lanovky je navíc zdobená blýskavými krystalky Swarovski, ze kterých až přechází zrak. Ano, i tohle je Švýcarsko.

Lanovka bez podlahy i bez střechy

Nejvýše položeným švýcarským, ale zároveň i evropským bodem, na který se dá dostat lanovkou, je Malý Matterhorn. Zdejší stanice lanovky se nachází v úctyhodné výšce 3 884 m. n. m. Minulý rok prošla lanová dráha náročnou přestavbou.

Stavět bylo možné jen v létě a materiál musel být dovážen vrtulníkem. Výsledek ale stojí za to. Kromě okolních hor se právě zde můžete kochat obložením kabin krystaly Swarovski. Jejich podlaha se navíc během cesty zprůhlední a turistům se ukáže horské panorama přímo pod jejich nohama.

Další „zážitkovou“ lanovkou je Cabrio vedoucí na horu Stanserhorn. Ta je totiž bez nadsázky kabrioletem mezi lanovkami, chybí jí totiž střecha a funguje tak jako vyhlídková terasa. V nepříznivém počasí se mohou pasažéři schovat do nitra kabiny v nižším patře.

Nahoru lanovkou, dolů po schodech

I na největší pevninský evropský ledovec Aletsch vede lanovka. Jeho jižní část je totiž také oblíbeným lyžařským areálem, proslulým téměř nepřetržitým slunečným počasím a dobrými sněhovými podmínkami.

Nejlepší výhled na ledovec poskytuje lanovka z Fiescheralpu, která vede na 2 934 metrů vysoký Eggishorn. Pozemní lanovka vybudovaná na začátku minulého století pak vede na jinou švýcarskou pýchu: pyramidu Niesen, která je známá svým pravidelným jehlanovitým tvarem.

Tyčí se nad jezerem Thunersee a z jejího vrcholu se můžete vydat na pěší túru, kochat se výhledem na okolní vrchy a jezero, nebo třeba i zkusit paragliding. Odvážlivci se můžou na cestě zpátky vydat po nejdelším schodišti světa, které čítá celkem 11 674 schodů.

Skleněný chodník mezi skalami

Odlehlá, ale o to atraktivnější je hora Schilthorn, z jejíhož vrcholu dohlédnete přes Bernské Alpy až k Juře, na druhé straně pak na horské dominanty Jungfrau, Eiger a Mönch. I sem vede lanovka. Její mezistanice Birg, trůnící na mohutném skalním masivu, je oblíbeným cílem všech odvážlivců.

Vede odsud totiž stezka Thrill Walk, po které se můžete vydat dolů strmou skalní stěnou. Visutý chodník je vyrobený z ocelových roštů a skla a někde je třeba překonat úsek chůzí po laně nebo průlezem skrze drátěný tunelem.

Jeho tvůrci se dušují, že návštěvníkům zde nic nehrozí, jsou totiž jištění ochranným pletivem. A ještě jedno lákadlo Schilthorn nabízí: otáčivou restauraci, díky které si do sytosti užijete výhledů při zakusování tradičních švýcarských dobrot.

Cesta po kolejích

Nejsou to ale jen lanovky, kterými se můžete dostat na vršky Alp. Jedna z nejznámějších vysokohorských železnic je Rhétská dráha v kantonu Graubünden, jejíž nejstarší část pochází už z roku 1889 – tehdy se jí vozili pacienti sanatorií.

Dnes je nejvíce vyhledávaná mezi turisty. Napomáhá tomu i fakt, že části tratí Albula a Bernina jsou zapsány na seznam kulturního dědictví UNESCO. Dráha se může pochlubit i nejvýše položenou železniční stanicí v Evropě, jíž je proslulý Jungfraujoch ve výšce 3 454 m. n. m.

Některé spoje obsluhuje nostalgická vlaková souprava, jejíž některé vagóny jsou více než sto let staré a dva z nich jsou otevřené, což jistě ocení přinejmenším všichni fotografové. Na nejkrásnějších vyhlídkách vlak zpomaluje a cestující se tak můžou kochat výhledem.

Na výlet do Itálie i za kozorožci

Nejatraktivnější trasou je podle místních Bernina Express na trase z Churu do Tirana. Spojuje tři zcela rozdílné regiony, a zatímco na začátku jsou převažující kulisou horské štíty, v poslední části se cestující dostanou až do severoitalského městečka Tirano, které svými úzkými kamennými uličkami přímo dýchá historií.

Také do vyšších poloh se dá dostat po kolejích, a to zubačkami. Ta nejstrmější na světě je právě ve Švýcarsku a vede na dračí horu Pilatus, tyčící se do výše 2 132 m. n. m. Horou se táhne dračí stezka, ze které se otvírají magické výhledy na Lucernské jezero a pásmo Alp až k Černému lesu a pohoří Jura.

Náročnější návštěvníci si mohou v letních měsících zarezervovat procházku po „kozorožčí safari“ na Pilatu. Průvodce vás zavede do místní kolonie kozorožců, kde poznáte jak tato vysokohorská zvířata žijí.

Pozemní lanovky pro odvážné

Není asi překvapením, že se ve Švýcarsku nachází i nejstrmější pozemní lanovka na světě. Otevřena byla v roce 2017 a vede do vesničky Stoos. Kromě turistů slouží i Švýcarům. Pro místní jsou lanovky totiž často jedinou možností, jak se dostat do údolí.

Do té doby se prvenstvím pyšnila lanovka vedoucí k jezeru Gelmer v nadmořské výšce 1 860 m. n. m. Ačkoli tato dráha své prvenství ztratila, i po ní se vyplatí svézt, pokud tedy netrpíte strachem z výšek – nápadně totiž připomíná horskou dráhu.

Některé z vagónů jsou otevřené a mají průhlednou střechu, takže statečnost je odměněna vskutku luxusním výhledem. Vznik takzvané Gelmerbahn si vyžádala výstavba přehrady na jezeře Gelmer ve 20. letech minulého století.

Vozil se po ní náklad, v roce 2001 ale prošla rekonstrukcí a materiál nahradili odvážní turisté, kterých se do ní vejde celkem 24.

Foto: Shutterstock