Hrad Bouzov leží asi 30 kilometrů severozápadně od Olomouce a jde o jednu z nejnavštěvovanějších památek Moravy. Byl postaven nejspíše na přelomu 13. a 14 století. Dnes působí dojmem nevídaně zachovalé středověké památky. Avšak jeho nynější podoba pochází z romantické přestavby z přelomu 19. a 20. století. Bouzov je vyhledávaným místem filmařů. Natáčely se zde například pohádky O princezně Jasněn

V pohádce se prolíná historie s poezií. A naše hrady a zámky se na fi lmovém plátně ocitly mnohokrát. Které to jsou, až si budeme plánovat výlet? Co v nich najdeme? Pěkná bývá už ta cesta k nim... Lednice Po někdejším letním sídle Lichtenštejnů se proháněli hrdinové Království potoků, Dračího prstenu i italská Princezna Fantaghiro. Vesnička nad Břeclaví má své nádražíčko, odkud je to k zámku

Strmá a nedostupná skála uprostřed roviny vždycky lákala k osídlení, protože poskytovala bezpečí a dokonalý úkryt. A když je navíc z materiálu, v němž se snadno kutá, může se za staletí proměnit v neopakovatelné bludiště místností a chodeb. Přestože v názvu této nevšední památky nacházíme většinou slovo „hrad“, těžko bychom se dopátrali přesného data jeho založení, jako tomu u podobných staveb bý

Pevný a dobře chráněný hrad na skalním ostrohu měl v dobách císaře Karla IV. střežit hranice a bránit královské zlaté doly i takzvanou Zlatou stezku. Pak zůstal na staletí zapomenut, aby v novém tisíciletí začal znovu povstávat z ruin v celé své bývalé kráse a slávě. Podle legendy vybral nejlepší místo k založení hradu osobně při toulkách zdejšími lesy sám panovník Karel IV. Ať už to byl skutečně

Mohutné zdi jednoho z nejstarších hradů u nás skrývají řadu záhad a byly také svědkem mnoha tajemných jevů. Provázejí jej legendy o přízracích černé paní a černého rytíře, najít tu můžete i tajemnou egyptskou mumii a také stopy po tom, že buchlovští páni studovali okultní vědy a magii! Mezi hradními pány na Buchlově, který již osm století stojí na kopci nedaleko Buchlovic na Uherskohradišťsku,

Bylo nebylo, za devíti horami, devíti řekami a devíti městy, stál zámek tak krásný, že žádný režisér, kameraman ni jejich družina filmová neodolala, by pohádku v jeho komnaty neuvedla. První zmínky najdete už v Kosmově kronice. Přemyslovci ho promění v jedno ze svých důležitých sídel a ve 13. století se rozroste v reprezentativní sídlo českých vládců. [caption id="" align="alignnone" width="

„To by tak hrálo, aby si Němec budoval své sídlo na území mé říše,“ zlobí se český kníže Vladislav I., když vyslechne zprávu spěšného posla, který před chvilkou sesedl z koně. „Pošlu na něj vojsko a dám mu zavyučenou,“ umíní si. A jak řekne, tak také udělá. „Postavili nějací Němci uvnitř hranic českých ve hvozdu, k němuž se jde přes ves Bělou, hrad na strmé skále,“ píše kronikář Kosmas (asi 10

Mezi Olomoucí a Novým Jičínem na Strojetickém kopci je z dáli vidět věž zříceniny rozsáhlého hradu Starý Jičín. Zbytky kdysi mohutných hradeb jsou kulisami, ve kterých se měly odehrát tajemné příběhy. Kdysi uspořádal kníže na hradě velikou hostinu. Tu noc zuřila veliká bouře. V tomto počasí dorazil na hrad na koni šlechtic s prosbou o přístřeší. Kníže jej vpustil do hradu a pozval na hostinu. C

Zazdívání zaživa mělo v dávných dobách v postatě dva důvody – trestání nebo obětování. Nejčastějším místem zazdívání byly hrady, jejichž mohutné stěny a hluboké sklepy k tomu dávaly nejlepší příležitost. Kromě trestní exekuce existoval jako pozůstatek z dob pohanských i rituál zazdívání nevinných obětí, které měly zaručit ochranu a nedobytnost hradu. Příkladem obojího může být hrad Svojanov, p