Některé architektonické dominanty hlavního města pozná na fotografii každý. Kromě Pražského hradu, Karlova mostu nebo Národního divadla je to i výrazný kostel se dvěma štíhlými věžemi jen kousek od Staroměstského náměstí – kostel Matky Boží před Týnem neboli Týnský chrám.

Kostelík na tomto místě stával už na počátku 12. století, ale postupně místo získávalo na takovém významu, že mu muselo odpovídat i patřičné architektonické vyjádření. A tak se někdy kolem roku 1360 začala budovat velkolepá trojlodní gotická stavba, které se začalo říkat Týnský chrám podle vedlejšího otýněného neboli ohrazeného dvora Ungeltu, sloužícího kupcům.

U tak náročných projektů se jistě očekává, že nebudou dokončeny mávnutím kouzelného proutku, ale Týnský chrám si na svou konečnou podobu musel počkat obzvláště dlouho, až do počátku 16. století, a to i přesto, že prý na stavbu docházel osobně dohlížet i sám král Václav IV.

Království černé a zlaté

Jak plynula staletí, střídaly se módní architektonické styly, a není divu, že se výrazně podepsaly i na podobě rodícího se chrámu. Historiky tak nepřekvapí, že například zatímco boční lodi mají gotickou klenbu, ta nad lodí hlavní už je barokní.

Vnitřní prostor vytvořili architekti záměrně jako vysoký a štíhlý. Ostatně délka chrámových lodí převyšuje jejich šířku sedmkrát, což ještě umocňuje dojem obrovské výšky klenby, která i tak dosahuje třiceti metrů.

Od jiných podobných svatostánků se Týnský chrám liší i originálním sladěním barev. Ve výzdobě totiž převažuje černá a zlatá barva, kterou najdeme na oltářích, rámech obrazů, na plastikách i na chrámových varhanách.

Pokloňte se slavnému hvězdáři

Prohlídka interiéru odhalí mnoho pozoruhodností. Zaujme především oltář sv. Jana Křtitele v jižní boční lodi, ale i další z celkem 19 oltářů stojí za pozastavení. Představují totiž ojedinělou sbírku našeho barokního malířství.

Vždyť mezi autory nechybí ani věhlasný Karel Škréta, nejvýznamnější český barokní výtvarník 17. století. Prohlédnout si můžeme i ojedinělý kamenný baldachýn z roku 1493, bdělé oko odhalí i unikátní cínovou křtitelnici z počátku 15.

století, která je nejstarší a současně největší na území Prahy. Milovníci historie pak často přicházejí také kvůli náhrobku proslulého rudolfinského astronoma Tychona de Brahe, který zde byl u prvního mezilodního pilíře vpravo pochován roku 1601.

Marie promluví až po minutě

Přestože lidé většinou nejvíce znají pohled na Týnský chrám od Staroměstského náměstí, vlastní vstup odtud spatřit nemůžeme. O to větší dojem pak vyvolá stavba, když ji pozvolna obejdeme. Večer svítí obě osmdesátimetrové věže do daleka dvěma čtveřicemi luceren.

O monumentálnosti obou věží svědčí i to, že v horních lucernách se pohodlně postaví dospělý člověk. Zadíváme-li se na dvojici věží blíže, zjistíme, že ač se zdají být úplně stejné, ta jižní je přece jen o trošku zdobnější a širší.

Říká se, že představují muže a ženu jako rodinu a muž je tedy znázorněn jako robustnější. Sílu a odolnost věž potřebuje, protože v ní visí druhý největší pražský zvon Marie o průměru 205 centimetrů a váze 6450 kilogramů, který i zkušený zvoník musí rozhoupávat celou minutu, než vydá první tón.

A v moderní době věž svou pevnost prokazuje i tím, že už od roku 1996 neochvějně nese také vysílač mobilního signálu, jeden z nejstarších na našem území.