Voňavý ostrov, Perla Středomoří či Kolébka vendety… tak se přezdívá Korsice, ostrovu ve Středozemním moři, na který jsou jeho obyvatelé patřičně hrdí a kde si turisté prožité dny nemohou vynachválit.

Na tomhle ostrově si totiž dovolenou užije každý. Ať už dáváte přednost odpočinku a koupání v moři, nebo si ji chcete zpestřit různými výlety za poznáváním přírody či objevováním památek.

Najdete tu dlouhé písčité pláže, ale i romantické zátoky, hory i malebná městečka, kudy opravdu kráčela historie, nudit se rozhodně nebudete.

Jak se tam dostanete?

Z České republiky přímé spoje nelétají, ale můžete se sem dostat s přestupem na některém z evropských letišť. To je ovšem ta dražší, a někdy i delší varianta.

Většina cestovatelů volí pohodlí, které poskytují cestovní kanceláře, jež nabízejí autobusy a následnou přepravu trajektem, který pluje z italského Livorna nebo z Janova do města Bastia na severovýchodním pobřeží. Výhodou je, že se nemusíte o nic starat.

Podobnou cestu můžete zvolit, i pokud se rozhodnete pro dopravu vlastním autem. Pak je ovšem dobré objednat si trajekt předem, třeba na www.corsicaferries.com. V sezoně bývá často obsazeno, takže příliš neotálejte.

Ostrov voní

Hned jak stanete na břehu, omámí vás vůně macchií, křovin které z výšky vypadají jako načechraný koberec, ve skutečnosti jsou však téměř neproniknutelné.

I proto bývaly kdysi útočištěm vzbouřenců i lidí prchajících před vendetou, ukrývali se tu vesničané před korzáry. A tahle typická vůně pestré směsice hustých křovisek se ještě mísí s vůní tymiánu, levandule a šalvěje.

Určitě na ni nezapomenete, stejně jako Napoleon Bonaparte, který tvrdil, že svoje rodiště pozná i se zavřenýma očima.

Na pláž za sluníčkem

Ta volba není vůbec jednoduchá, protože na ostrově jsou jich dvě stovky. A jak si vybrat? Ta nejznámější leží u města Porto Vecchio, jmenuje se Palombaggia a táhne se v délce tři kilometry.

Je součástí přírodní rezervace a křišťálově čistá voda sem láká spoustu návštěvníků. To je současně i mírná vada na její kráse, takže pokud hledáte klid, nic pro vás.

S dětmi se vypravte na Santa Giulia, která je zapsána na seznamu UNESCO a pyšní se tak tyrkysovou barvou vody, že jste takovou možná ještě neviděli. Raději samotu? Pak je pro vás jako stvořená Saleccia, která leží v oblasti Agriates.

Dobrodružnější povahy se mohou vydat do zálivu Santa Manza, kde se dá šnorchlovat nebo vyzkoušet windsurfing.

Po stopách císaře

Hlavní město Ajaccio leží v zátoce obklopené horami a je Bonapartovým rodištěm. Proto není divu, že na něj narazíte všude. Podívat se můžete do jeho rodného domku, kde je dnes muzeum. Na náměstí Place Foch stojí jeho mramorová socha v šatech římského konzula.

Z parku Théatre de verdure du Casone hledí na město císař a vojevůdce tak, jak ho známe, oblečený do velitelské uniformy. A jsou tu i další sochy. Nezapomeňte se podívat do katedrály, kde byl Napoleon pokřtěn.

Přes všechnu tu slávu Korsičané Napoleona moc v lásce nemají. Podle nich totiž Korsiku zradil a přidal se na stranu Francouzů. Ale nechme historie. Lepší bude vydat se na procházku.

V uličkách města objevíte obchůdky, butiky, kavárny, radost vám udělají každodenní trhy. Pokud máte rádi umění, zajděte do galerie. Kochat se můžete při pohledu na ceněnou sbírku obrazů starých italských mistrů, třeba Botticelliho či Belliniho.

Nedobytné Bonifacio

Město, které si získalo tuhle pověst, leží na strmých útesech na nejužším cípu Korsiky. Říká se, že jeho obyvatelé jsou potomci pirátů. Asi nejznámější atrakcí je tu schodiště vytesané do skály.

Má 187 schodů a podle pověsti je vytesali Aragonci za pouhou jednu noc, když se chtěli města zmocnit. Ať tak či tak, pozor na závrať. Když se sem vydáte, zastavte se na hřbitově námořníků, kde odpočívají pochovaní v honosných mauzoleích.

A ještě jedna zajímavost. Pokud jste zvědaví, proč jsou mezi bílými kříži i černé, pak prý jde o oběti vendety.

Raději turistiku?

Na ostrově existuje světoznámá turistická stezka GR20, která měří 180 kilometrů a vede ze severu na jih. Začíná ve městě Calenzana, prochází Vizzavonou a končí ve městě Conza. Je velmi dobře značená, ale pokud nejste zkušení polykači kilometrů, není pro vás.

Její zdolání totiž prý trvá patnáct dní a je obtížné. Ale to neznamená, že nemůžete krásy ostrova obdivovat. Existují i stezky méně náročné, po nichž putujete takříkajíc od vesnice k vesnici.

Když vás přepadne hlad

Není nic snazšího, než ochutnat typickou korsickou kuchyni. Je vydatná, jednoduchá, ale i rafinovaná. Využívá všeho, co místní krajina nabízí. Milovníci masa si jistě nenechají užít některou lahůdku z místních vepřů.

Polodivoká prasata tu totiž žijí volně, živí se kořínky, žaludy a aromatickými rostlinami a to je na jejich mase znát.

Specialitou jsou tu kaštany

Nejen že se na kaštanovém dřevě udí či griluje, ale podávají se jako příloha k masu, vaří se z nich polévky, vyrábějí nádivky. Základem mnoha jídel je kaštanová mouka.

Koupit můžete i kaštanový džem, zmrzlinu nebo svlažit hrdlo kaštanovým pivem, které tak trochu chutná po perníku. Ceněná jsou husí a kachní játra ze zvířat vykrmených právě jimi.

Připijte si na návrat

Jak jinak než korsickým vínem. Je vynikající a má tradici sahající až do 5. století před Kristem. Nejčastěji se tu podává růžová sciacarella, ale za ochutnání stojí i temně rudá nielluccia či bílý muškát.