Mohutné zdi jednoho z nejstarších hradů u nás skrývají řadu záhad a byly také svědkem mnoha tajemných jevů. Provázejí jej legendy o přízracích černé paní a černého rytíře, najít tu můžete i tajemnou egyptskou mumii a také stopy po tom, že buchlovští páni studovali okultní vědy a magii!

Mezi hradními pány na Buchlově, který již osm století stojí na kopci nedaleko Buchlovic na Uherskohradišťsku, můžete najít i takové, které přitahovaly okultní vědy, magie a nadpřirozeno.

Někteří se z nich se prý navíc s jeho zdmi nechtějí rozloučit ani po smrti! Možná to souvisí s tím, že jeden ze správců buchlovského panství Jindřich Prakšický ze Zástřizl (†1582) se stal obětí dodnes nevyjasněné vraždy.

Vrah, kterému se podařilo uniknout spravedlnosti, však prý nedokázal uniknout věčnému prokletí. Kdo podle pověsti na Buchlově dosud pyká za svůj strašlivý hřích?

Záhadný vrah

Roku 1582 je buchlovský pán Jindřich Prakšický na místě zvaném Smraďavka nalezen probodnutý vlastním kordem. Kdo spáchal ten neslýchaný zločin? Soudci bez váhání obviní z vraždy šlechticova zbrojnoše.

Ve skutečnosti zřejmě stopa vede k mnohem výše postavenému pachateli. Na Jindřichově smrti mohl mít zájem například opat velehradského kláštera Jakub Bílský z Bělé (†1587), jenž se zavražděným vedl majetkové spory.

Nebo snad vše měli na svědomí místní lapkové? Služebnictvo na Buchlově má na věc jiný názor. „Tváří se, že truchlí. Přitom všichni vědí, že pána nesnášela,“ šeptají si služky.

Jejich klevety se týkají vdovy po zavražděném šlechtici Kateřiny Rájecké z Mírova (†1593). Ta údajně již za manželova života projevovala značnou náklonnost Vilému Zoubkovi ze Zdětína (†1608). Prý byli snad i milenci. Nemohla Kateřina spolu se svým ctitelem zosnovat vraždu svého manžela?

Tajemství černé paní

Klepy o mileneckém poměru Jindřichovy choti a Viléma Zoubka ze Zdětína se možná zakládají na pravdě. Právě Zoubek se totiž stal dalším manželem ovdovělé šlechtičny. K jejich sňatku ovšem došlo až šest let po smrti Jindřicha Prakšického.

Báli se snad domnělí milenci, že by příliš rychlými námluvami potvrdili všechna podezření o svém podílu na vraždě buchlovského pána? Pověsti jsou o Kateřinině vině přesvědčeny. Jako černá paní se prý dosud na Buchlově zjevuje.

Vždy o půlnoci údajně vypluje ze stěny takzvaného pokoje mrtvých, kde byli dříve vystavováni zesnulí, a vydá se na pochůzku po chodbách. Skutečně měla Kateřina Rájecká něco společného s vraždou svého manžela, a proto ji po smrti stihl spravedlivý trest?

Ať už je přízrak skutečný, či nikoliv, pokoj mrtvých působí zlověstně sám o sobě. Je v něm totiž vystavena egyptská mumie.

Pradávná zlá moc?

Tuto zvláštní trofej přivezl v roce 1828 Josef Wratislav z Mitrovic jako svatební dar své sestře z Alexandrie. Pravá mumie je od té doby součástí docela rozsáhlé egyptologické sbírky, kterou se podařilo hradním pánům nashromáždit.

Mumie to ale není jen tak ledajaká. Nejdříve se myslelo, že Nefersobek byl původně mužem, moderní výzkumy ale odhalily, že ve skutečnosti jde o ostatky dcery kněze Psamteka z egyptského města Mendés.

Podle psychotroniků však mumie vyzařuje silnou negativní energii. Citlivý lidé, kteří s ní zůstanou o samotě, prý z ní mohou cítit silnou touhu po pomstě. Mohou za tím být nějaké okolnosti ohledně její smrti?

Podle odborníků se v těle našly důkazy o tom, že zřejmě čtyřicetiletá žena zemřela na vážnou chorobu. Mohlo jít i o rakovinu. Podaří se zjistit něco víc z hieroglyfů na jejím náhrobku? Zatím totiž byly rozluštěny jen tři pětiny textu na její rakvi.

Která je ta pravá?

Jedna záhada se týká také přízraku, který se v pokoji s egyptskou mumií prý objevuje. Není totiž jasné, která černá paní se na hradě vlastně zjevuje.

Může totiž jít také o ducha paní Hildegrdy, která se zamilovala do ženicha své sestry Hilgundy, rytíře Jaroslava z Buchlovic.

Hildgerda dlouho přemýšlela, jak si jejího muže získat, až jí tamní kouzelník poradil, aby probodla Jaroslavovi srdce kouzelnou dýkou. Díky tomu se prý do ní zamiluje. Upozornil ji ale, že pokud Jaroslav dýku spatří, kouzlo pomine.

Hildegarda se pak jednou v noci odhodlala a spícího rytíře devětkrát bodla do srdce. Kouzlo fungovalo a Jaroslav se do Hildegardy skutečně zamiloval. Vzali se a žili spolu šťastně devět let, ale Hilgunda zatím zemřela žalem. Ani manželům se ale dobře nevedlo.

O devátém výročí svatby Jaroslav náhodou otevřel skříňku své ženy a uviděl v ní nůž. Rázem si na vše vzpomněl a svou manželku v zlobě dýkou probodl. Od té doby se prý její přízrak zjevuje na Buchlově.

Naplněná proroctví

Zvláštností je také to, že zjevení takzvané černé paní má vždy pro pány Buchlova zvěstovat blížící se velké neštěstí. Její přízrak se například objevil v 15. století na Velehradě. Téhož dne tam přitáhli husité a Velehrad vypálili.

Při jejich útoku zahynul i Hildegardin manžel, rytíř Jaroslav. Prý to byla její pomsta. Podruhé se zjevila černá paní v rytířském sále majiteli Buchlova, Jindřichovi Prakšickému ze Zástřizl, kterému zvěstovala smrt jeho bratra Zikmunda.

Předem varovala v roce 1763 i barona Bernarda Jana Nepomuka Petřvaldského, který byl následně otráven. Záhadnou a většinou násilnou smrtí skončila celá řada majitelů Buchlova a černá paní většinou přišla předem s varováním.

Není ale jediným hradním přízrakem. Legendární je také černý rytíř, který měl mít hrad na nedalekém Čertově sedle, kam unášel dívky z okolí. Jedné noci prý vyděsil všechny v okolí mohutný výbuch a hrad černého rytíře zmizel v plamenech.

V jeho rozvalinách pak našli lidé kostry zmizelých dívek. Děsivý rytíř se prý zjevuje na Buchlově i v jeho podhradí.

Mágové a okultisté

Poslední majitelé hradu z rodu Berchtoldů, kteří hradu vládli v 18. století, pak nejspíše patřili k tajnému společenství zednářů. Byli také velmi vzdělaní a ovládali několik cizích jazyků.

Na hradě se po jejich panování dochovala spousta nejrůznějších magických předmětů, lektvarů, amuletů talismanů, pomůcek a spiritistických knih, spojovaných se zednáři a okultismem.

Významné místo mezi nimi zaujímá pergamen se jmény andělů, kteří mu měli propůjčit magické vlastnosti. Zřejmě ochraňovat majitele i hrad před zlými silami.

Všechno nasvědčuje tomu, že se na hradě pořádaly spiritistické seance, vyvolávali se duchové a prováděly nejrůznější magické rituály. A to nejen tehdy, ale také za doby panování Rudolfa II., tedy na konci 16. století.

Poklad na Buchlově

Co by to bylo za středověký hrad, aby se na něm neskrýval nějaký ten poklad a ani Buchlov není výjimkou. Pokladů by tam mělo být hned několik.

Kousek od hradu se nachází kopec, zvaný Farkačka, kde skrýš zakopaného bohatství označují v noci malé, zelené plamínky, vyskakující ze země. Zjevují se tu hlavně na Veliký pátek, a to je také jediný den, kdy je prý možné poklad vyzvednout.

Další pověsti mluví o zlatě v tajné chodbě vedoucí až na Velehrad. Vstup do ní byl opravdu objeven nedaleko Hrádku na Velehradě a měla by skrývat tajné komory, do kterých ukryli mniší zlaté a stříbrné církevní poklady.

Jednou se prý jakési partě kluků podařilo dostat až k pokladu a otevřít jednu z truhel, naplněných zlatem. Pak je ale vyrušily podivné zvuky a oni utekli. Když se na místo vypravili odborníci, našli už chodbu zasypanou.

Třetí podzemní chodba by se měla táhnout ze sklepů ve Starém městě až pod hrad. Také tam má být tajná komora s pokladnicí. Hlídá ji však prý pekelný pes. Podaří se některý z pokladů opravdu objevit?