Domů     Záhadná věž na Zvíkově: Je chráněna prastarou magií?
Záhadná věž na Zvíkově: Je chráněna prastarou magií?

Nejvíce otazníků se na hradě Zvíkově určitě vznáší nad hradní věží Markomanka, která kdysi sloužila jako úkryt korunovačních klenotů. Právě tady mají být nejsilnější tajemné proudy energie, které dokážou způsobit nevysvětlitelné poruchy elektroniky. Kameny věže pak na sobě nesou šifry, ukazující prý cestu k pokladu.

Zvláštní kapitolu v historii hradu, založeného v první polovině 13. století, hraje jeho věž Markomanka, nazývaná také Hlízová věž. Taje prý daleko starší než pevnost na skále nad soutokem Vltavy a Otavy.

Hrad měl vzniknout za vlády Přemysla Otakara I. (1155–1230), ale věž? Její stavba se dokonce někdy připisuje Římanům a podle toho mohla být postavena už ve 3. století.

Jiní badatelé tvrdí, že ji tehdy postavili naopak germánští Markomané na obranu proti Římanům. To by také vysvětlovalo původ tajemných značek, podobných starogermánským runám, které jsou vyryty na kvádrech věže.

Přestože skeptici tvrdí, že jde o pouhé kamenické značky, faktem je, že Zvíkov je jediný hrad v Čechách, na kterém se tyto značky vyskytují.

Tajemství hradní věže

Přestože historici odmítají domněnky, že by byla věž Markomanka vystavěna dříve než samotný hrad, jedno popřít nemohou. Je totiž postavena ve stylu německé gotiky, což vůbec nezapadá do celkového charakteru hradu.

Síla jejích zdí dosahuje tří metrů, což by napovídalo, že měla chránit cosi nesmírně cenného. Podle legend to měla být královská koruna rodu Přemyslovců. Zavěšena měla být Korunní síni věže na silném řetězu u stropu sálu.

Jeho repliku mohou návštěvníci vidět i dnes. Co se s původní přemyslovskou korunou stalo, to ale nikdo neví.

Mnozí záhadologové však věří, že je dodnes ukryta spolu s dalšími poklady kdesi v podzemí hradu a právě k jejímu úkrytu mají navést hledače tajemné znaky na zdech věže.

Ty prý naznačují existenci jakési tajné chodby, vybudované templáři, vedoucí do hlubokého skalního podzemí hradu. Je možné, že by taková chodba existovala?

K čemu sloužila Markomanka?

Takovým teoriím může nasvědčovat třeba fakt, že pod hradními sklepy se nachází další patro podzemních prostor, z kterých vede zdánlivě nesmyslně vybudovaná štola hluboko do nitra skály.

Pokud to tak je, nejspíše zůstane královský poklad navždy skryt, protože při stavbě Orlické přehrady se zvedla voda jezera natolik, že zatopila celé zvíkovské podzemí.

Kolem samotného účelu věže však existuje stále spousta nezodpovězených otázek. Panují dokonce domněnky, že ji vystavěli už Keltové. Jakou měla vlastně plnit funkci?

Pokud je pověst o korunovačních klenotech opravdu jen pověstí, proč byla zbudována s takovou důkladností? Na účinnou ochranu hradu totiž není postavena na správném místě.

Proto se často uvádí, že byla jakousi samostatnou pevností, chránící cosi cenného ve svém nitru i v případě, že by ostatní budovy hradu obsadili nepřátelé. Co to však mělo být?

Záhadné znaky na kamenech

Tomu, že věž byla původně starším a samostatným objektem, by napovídala i skutečnost, jak je propojena se samotným palácem. Obě stavby jsou tak rozdílné, že muselo být do věže přistavěno zvláštní schodiště, napojené na úzkou vstupní chodbičku.

Samotný vchod do věže byl zabezpečen jak těžkými dubovými dveřmi, tak ještě železnými vraty, které zajišťovala silná závora a soustava řetězů. Další záhadou jsou navíc znaky, vyryté na kamenech ve věži. Podle mnohých badatelů mají ukazovat cestu k pokladu.

Nicméně domněnek o jejich významu je celá řada. Někdo je považuje za staré alchymistické šifry, či neznámou, dosud nerozluštěnou abecedu. Mohlo by její rozluštění vnést světlo do záhad obklopujících její stavitele a jejich záměry?

Podpis cechů kamenických?

Co když je to ale ještě jinak? Existují totiž i domněnky, že znaky ve věži mohly mít okultní význam, nebo byly pozůstatkem dávných germánských rituálů a jsou tedy nějakým způsobem spojeny s magickými naukami.

Některé ze symbolů sice opravdu připomínají starogermánské runy, jiné jsou však podle badatelů spíše podobné ogamské abecedě, používané kdysi na Britských ostrovech. To by je pak spojovalo třeba s magií, sloužící k ochraně svatých míst a cenných pokladů.

Snažili se tedy stavitelé věže ochránit její zdi i pomocí magických symbolů?

Zajímavý je i fakt, že se nacházejí pouze na jedné její straně, kde jich bylo objeveno celkem 36. Pokud by šlo skutečně o značky kamenických cechů, jak se domnívají historikové, museli by se při stavbě střídat řemeslníci z řady zemí, protože tolik kamenických cechů tehdy u nás ani neexistovalo. Zdá se tedy, že jde skutečně o jakousi magickou ochranu věže.

Stáli u vzniku věže Keltové?

Samostatnou kapitolou, hovořící o vzniku věže, jsou pověsti, svázané s původními obyvateli skalního ostrohu nad soutokem řek, tedy Kelty.

Archeologické nálezy potvrzují, že zde stálo jedno z nejvýznamnějších keltských hradišť, plnící svou funkci ochrany kupecké stezky na jih do alpských zemí a to až do 1. století.

Keltští druidové měli dar nacházet místa se silnou přírodní energií a svá hradiště či svatyně, stavěli právě na takovýchto místech.

Jejich zvíkovské hradiště přežilo všechna ostatní na našem území a podle některých badatelů je docela možné, že právě sem sváželi své poklady z ostatních oppid, vypleněných germánskými nájezdníky.

Protože v té době už bylo okolí osídleno novým obyvatelstvem, je docela možné, že Keltové s okolními osadami spolupracovali. Výsledkem toho mohlo být i úsilí bezpečně ukrýt nashromážděné poklady v dokonalém trezoru. A tím mohla být právě věž Markomanka.

Možná byla zpočátku jednodušší, v podobě jakési kamenné keltské svatyně a svou mohutnost získala teprve později, ale co se nedá popřít, jsou síly mohutné energie, doslova prostupující celou stavbu.

Technika zde selhává

Lidé studující paranormální jevy se domnívají, že kdysi, před dávnými věky, vytvořili naši předkové kolem věže ochranné energetické pole. Cenné poklady, umístěné uprostřed věže pak měl chránit silný proud neznámé přírodní energie v podobě spirály.

Tomu by nasvědčovala celá řada nadpřirozených jevů, které se ve věži objevují. To potvrdila v posledních letech i řada svědků a tvrdí to na příklad i členové štábu televize Prima, kteří zde natáčeli jeden z dílů seriálu Záhady a mysteria.

Podle nich se jim ve věži záhadně vybíjely baterie v kamerách, a to hned po odpojení nabíječky. To se několikrát opakovalo a navíc baterie byly po vyjmutí z kamery úplně horké.

Problémy zde měly i další filmové štáby, které chtěly prostory věže využít k působivým záběrům. Jejich monitory přestaly fungovat, nebo se na nich objevovaly podivné skvrny.

Potíže s natáčením

Nakonec žádný ze záběrů, které štáby natočily uvnitř věže, nebyl použitelný. Obraz na záznamu byl rozmazaný a měl nepřirozené barvy. Mnohokrát se také technikům stalo, že se kamery nepodařilo vůbec zprovoznit.

Stejné problémy mívá ale ve věži i řada návštěvníků, pokoušejících se natáčet pomocí mobilních telefonů. Buď se jim rychle vybije i plně nabitá baterie, nebo je na obrazovce jen bílá plocha. Nejvíce těchto případů se při tom odehrává právě v Korunní síni věže.

Zvláštní zážitek potkal i štáb natáčející na Zvíkově seriál nazvaný Strážce duší. Na jednom ze záběrů kamery se objeví jakási tajemná postava, kterou nikdo neznal. Přitom ji během samotného natáčení nikdo z herců ani techniků neviděl.

Podivné a nevysvětlitelné zkušenosti zažívají ve věži i mnozí návštěvníci. Podle historických záznamů se už v dřívějších dobách lidé obávali do věže vstoupit, protože měli pocit, že je pronásleduje jakýsi zlý duch.

Působí zde energetické víry?

A podobné zážitky mívají lidé při návštěvě zvíkovské Markomanky i dnes. Mnohým se dělá ve věži špatně, pociťují tíseň a jakési brnění celého těla, jakoby byli v dosahu silného pole statické elektřiny.

Na druhé straně ale, některá svědectví mluví i o pozitivních pocitech některých návštěvníků. Ve středu věže se do nich prý vlil silný proud pozitivní energie, která jim přinesla pocit štěstí a sebevědomí.

Záhadologové to vysvětlují tím, že každý může tento druh energie vnímat jinak a souvisí to prý s jeho povahou. Pro slabé a příliš citlivé povahy je až fyzicky nepříjemná, ty silné jedince naopak ještě posílí.

Středem věže pak podle nich má procházet doslova sloup silné přírodní energie. Svá tvrzení dokládají záznamy z magnetometrických měření, která zde zaznamenala silné vysokofrekvenční elektromagnetické pole.

Jedné skupině badatelů se prý podařilo pomocí detektoru objevit pod podlahou jakýsi kovový předmět, nejspíše anténu, zesilující onen sloup energie, vyvěrající ze země.

Existuje pod hradem dračí žíla?

Takzvané dračí žíly, nazývané dnes geopatogenními zónami, jsou známé už tisíce let. První zmínky o nich jsou staré 4000 let a pocházejí z Číny.

Čínští císaři dokonce nařizovali, že při stavbách paláců a dalších významných budov, musí být nejprve proveden průzkum proutkaři, kteří určí nebezpečná místa, kde z hlubin Země vystupuje na povrch silná negativní energie.

Podobně znali nebezpečné účinky dračích žil i staří Egypťané a Římané. Tradovalo se, že v místech, kde tyto žíly vyvěrají na povrch, docházelo k těžkým onemocněním, častým úrazům a lidé měli na těchto místech nevysvětlitelné závratě či zlé pocity.

Geopatogenní zóny byly pod Zvíkovem zkoumány několikrát a většina studií potvrdila, že jsou zde neobyčejně silné. Přímo pod věží se má nacházet trhlina, sahající hluboko do nitra Země, jíž vystupuje na povrch onen energetický vír.

Zvláštní svědectví kameníka

Není tedy divu, že se už v dávných dobách Zvíkov mezi lidmi, žijícími v jeho okolí nikdy netěšil příliš dobré pověsti. Místní se mu spíše vyhýbali a dlouho na něm nevydrželo ani služebnictvo. Kolovaly totiž pověsti, že hradu vládnou duchové.

Podle jedné z nich se mají v noci před svátkem svatého Václava otevřít brány hradu, aby se z nich se vyhrnul celý zástup tančících přízraků. Asi nejznámější nadpřirozenou bytostí je však Zvíkovský rarášek, známý i ze stejnojmenné hry Ladislava Stroupežnického.

Jeho přízrak se prý objevuje o půlnoci v hodovní síni hradu a také v Korunním sále, nacházejícím se v Hlízové věži. Jeho zjevení má být varováním, aby se nikdo nepokusil strávit noc v Korunním sále, protože by do roka zemřel.

Kdo odhalí zvíkovské záhady?

O jeho zjevení dokonce existuje i záznam na Vlachově tabulce. Jde o destičku, umístěnou na fasádě hradního paláce, na které zednický mistr Jan Antonín Vlach dosvědčuje, že se mu léta páně 1597, zjevil zlý hradní duch a chtěl se jej zmocnit.

Jen tak, tak se prý spasil útěkem. Ať už mají podivné úkazy ve věži Markomanka na svědomí energetické víry, magie či nadpřirozené bytosti, zůstává zde celá řada otázek, na které zatím není možné najít odpovědět. Kdo byli tajemní stavitelé věže?

Keltové, Římané, templáři nebo docela obyčejní středověcí kameníci? Co způsobuje ony nadpřirozené a nevysvětlitelné úkazy uvnitř věže? Vybudovali zde naši předkové jakousi ochrannou magickou hradbu?

Možná, že se nám jednou podaří nahlédnout pod roušku těchto tajemství. Vždyť je celá řada jevů mezi nebem a zemí, kterým stále nerozumíme.

Foto: Wikipedia
Související články
Česká republika je poseta menhiry různého stáří a původu. K některým se pojí temné historické pověsti, jiné jsou vyhlášené pro své energetické působení. Navštivte s námi oblíbené menhiry, jež zdobí naši zem. Zakletý mnich u Drahomyšle Zakletý mnich u Drahomyšle (viz úvodní foto) poblíž Žatce je asi naším nejznámějším menhirem. O tomto kameni také existuje pověst. V dávných dobách prý žil na v
Je to jeden z nejvyšších vrcholů Českomoravské vrchoviny, turistický cíl a poutní místo. Vypravte se na Křemešník za zázračnou studánkou, která má prý řadu výjimečných vlastností. Kousek od Pelhřimova se tyčí vrch Křemešník, který je významným poutním místem. Stojí zde kostel Nejsvětější Trojice, konají se sem náboženské poutě a turisty sem přitahuje Zázračná studánka. [caption id="attachme
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a stává se z ní paní n
Na samém pomezí Českého království, na východním úbočí šumavské hory Strážný, stála od 14. století mohutná pevnost zvaná Kunžvart. V současnosti zbývá z hradu, který patří mezi nejtajemnější místa v oblasti, prakticky jen torzo čtyřhranné věže. Už výstup ke zřícenině (výlet začnete v nedalekém městysi Strážný) je jako z pohádky – cesta se vine lesem lemovaným mechem porostlými balvany, kapradí
Po staletí se lidé v určený čas vydávají na cesty, aby vyjádřili svou víru, modlili se či prosili Boha o odpuštění. Čekají na ně posvátná poutní místa, na nichž stojí slavné kaple, kláštery nebo kostely. Tak jako na Chlumu Svaté Maří na Sokolovsku. Bylo nebylo, kdysi dávno putoval krajem řeznický tovaryš. Únava ho zmohla tak, že na úpatí kopce Chlumu usnul. Když se probudil, našel vedle sebe v lí
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
epochalnisvet.cz
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže
Zesměšnil odvážný Slovák Fridricha Velikého?
historyplus.cz
Zesměšnil odvážný Slovák Fridricha Velikého?
Je jich málo, mají jen pár děl, a přesto husaři dokážou nemožné – obsadí Berlín! Bleskovým přepadem ochromí místní vojenskou posádku a šokované pruské královně nezbývá než z města uprchnout. Rakouský vojevůdce Andrej Hadik se brilantní akcí zapíše do dějin.   „Virtuti nihil invium!“ „Udatnost nezná překážek!“ Právě tímto krédem se celý život řídí rakouský maršál
V Belize byla objevena přes 1600 let stará hrobka mayského krále
21stoleti.cz
V Belize byla objevena přes 1600 let stará hrobka mayského krále
Hrobka náležela králi jménem Te K’ab Chaak, zakladateli města Caracol, které bylo významným centrem Mayské nížiny během 6. a 7. století. Je to po 40 letech poprvé, kdy byla nalezena identifikovatelná
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve
Duchovny se tajně podruhé oženil s o 25 let mladší kráskou
nasehvezdy.cz
Duchovny se tajně podruhé oženil s o 25 let mladší kráskou
Po rozvodu s herečkou Téou Leoni (59) v roce 2014 herec, režisér a scenárista, dobře známý ze seriálu Akta X a Californication, David Duchovny (64), tvrdil, že je příliš starý na to, aby se znovu ožen
Podprsenka: Od mučivého korzetu k osvobozujícímu designu
epochaplus.cz
Podprsenka: Od mučivého korzetu k osvobozujícímu designu
Dokud ženy nosily korzety, a že to trvalo hezkých pár století, nemohly volně dýchat a měly jeho vinou i jiné, velmi vážné zdravotní problémy, jako například poškození vnitřních orgánů. Korzet zkrátka není nic, do čeho byste se dnes chtěly dobrovolně nasoukat. Naštěstí se našly průkopnice i muži, kteří se postarali o to, aby ženy mohly
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
iluxus.cz
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
Exkluzivní šampaňské MUMM Cordon Rouge uskutečnilo první piknik v rámci 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Akce, jež proběhla v malebné zahradě hotelu Imperial, přivítala řadu
Muffiny s jahodami a jogurtem
tisicereceptu.cz
Muffiny s jahodami a jogurtem
Jogurt lze naředit několika kapkami mléka. Suroviny na 12 kusů 100 g hladké mouky 120 g pohankové mouky 80 g cukru krystal 1 lžička skořice 2 lžičky prášku do pečiva 2 lžíce oleje 1 rozmix
Deset bytostí z českého folkloru, o kterých jste možná nikdy neslyšeli
enigmaplus.cz
Deset bytostí z českého folkloru, o kterých jste možná nikdy neslyšeli
V našich pověstech se to všelijakými strašidly a přízraky jen hemží. V různých formách se vyskytují snad na každém hradě, ale také v lesích, v podzemí či dokonce v ulicích měst. Narazit na ně můžete,
Tajemný africký horoskop
nejsemsama.cz
Tajemný africký horoskop
Pod horkým saharským sluncem vznikla kdysi magická geomantie. Jde o věštecké umění z předmětů, které bylo v dávných dobách důležité pro přežití. Věštilo se z kostí, hlíny, kamenů či písku. Najděte své znamení, a dozvíte se úžasné věci. Víte, jaké jsou vaše šťastné dny a co to o vás všechno vypovídá? Zjistěte podle svého narození, ke kterému magickému znamení patříte. Silný Baobab 4.
Když konturování, tak podle tvaru obličeje
panidomu.cz
Když konturování, tak podle tvaru obličeje
Konturování je jednou z nejužitečnějších metod make-upu a vyplatí se ji naučit. Dokáže totiž vytvořit iluzi ideálního tvaru obličeje. Konturování vlastně napodobuje efekt světla a stínu: Světlem vytahuje líbivé rysy obličeje a tmavšími tóny zatlačuje do pozadí ty méně povedené. A protože každá tvář je originál, neexistuje jeden univerzální postup, jak si konturováním dodat na
Ruce, které nezapomínají
skutecnepribehy.cz
Ruce, které nezapomínají
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně… pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz