Od historického zámku bezpochyby čekáme dobové interiéry, starožitnosti, vzácné obrazy nebo sbírky. Dřevohostice samozřejmě tohle všechno mají. Ale najdeme tam i věci, které bychom nikdy nečekali.
Dřevohostický zámek je považován za jednu z nejcennějších památek moravské renesance. Začít můžeme třeba v předzámčí.
Tento prostor se dvěma mohutnými baštami je pozůstatkem mnohem rozsáhlejšího opevnění se čtyřmi nárožními věžemi, které v 19. století ztratilo význam a bylo zbouráno. Také starý vodní příkop už v původní podobě nespatříme.
Na tomto místě ovšem návštěvníka čeká první výprava do historie. Své dějiny tu ovšem překvapivě nepředstavují šlechtici, architekti či umělci, ale hasiči.
Unikátní Hasičské muzeum sídlí v Dřevohosticích už od roku 2009 a podařilo se mu shromáždit kolekci historických dokumentů, hasičských přileb nebo dobové hasičské techniky včetně ručních i pojízdných stříkaček, a dokonce i vzácné koněspřežné stříkačky z roku 1842.
Jak silný je váš polibek?
Další muzeum návštěvníka ale teprve čeká. Zatímco hasičskou techniku může spatřit na více místech v republice, českým unikátem je zdejší muzeum léčitelství a psychotroniky.
Prohlédnout si v něm můžeme kromě typických virgulí či kyvadélek i netradiční exponáty jako zařízení na výrobu živé a mrtvé vody, rušičky geopatogenních zón, antény ke směrování pozitivní energie nebo originální polibkoměr, který dokáže změřit intenzitu prožitku.
Shromážděné předměty, ať už v jejich účinnost věříme, nebo ne, dokazují, že zkoumáním neobvyklých jevů se lidé zabývali odnepaměti.
Na stropě jsou zrcadla i psi
Zámek se může pochlubit mnoha dalšími zajímavostmi. Patří mezi ně třeba dva štukové stropy, které dobře ilustrují stavební vývoj zámku, protože jeden je renesanční, druhý pak barokní a jejich vznik od sebe dělí celé století.
Do staršího z nich v patře západního křídla zámku jsou zakomponována zrcadla, obklopená ornamentálními vzory i štukovými figurami, mladší strop v křídle východním zobrazuje bohyni Dianu se dvěma chrty na vodítku, kteří mají na obojcích monogramy pánů z Oppersdorfu, tehdejších majitelů zámku.
V objektu je otevřeno hned několik expozic. Prohlédnut si můžeme stálou výstavu akademického sochaře Jiřího Lendra nebo pamětní síň kardinála Lva Skrbenského, významného duchovního počátku 20. století.
Navštívit můžeme také Pravěk Dřevohosticka s archeologickými nálezy z okolí.
Marie už zůstane tichá
Vystoupit můžeme také na šestatřicetimetrovou zámeckou věž. Z ochozu ve výšce 27 metrů spatříme třeba baziliku na Svatém Hostýnu nebo televizní věž na Holém kopci.
Při pohledu na věž si můžeme zkusit představit, jak vypadala ještě v roce 1907, kdy vyhořela její původní cibulovitá věž s hodinami. V Dřevohosticích si ovšem můžeme vychutnat ještě jednu věž.
Pětipodlažní renesanční zvonice, vysoká 25 metrů, stojí u nedalekého kostela sv. Havla, vede na ni 64 dřevěných schodů a současnou podobu dostala v roce 1581. Naši předkové ji zbudovali opravdu důkladně.
U paty jsou její zdi silné 135 centimetrů, nahoře měří téměř metr. Ani zvon není jen tak obyčejný. Jmenuje se Marie, váží 685 kilogramů a letos je mu právě tři sta let.
Jeho zvuk ovšem neuslyšíme, protože vzhledem k malé prasklině by bylo jeho rozeznění příliš riskantní.
Za tajemstvím žhavého klíče
Ještě jednu zvláštnost dřevohostický zámek má, i když je bohužel velice pravděpodobné, že ji při své návštěvě nespatříme. Je to duch zámecké paní, která se ke svým poddaným chovala tak krutě, že ji prokleli a ona po smrti nikdy nenalezla klid.
Dodnes jí šlehá z úst oheň a v zubech svírá rozžhavený klíč. Ten, komu se podaří klíč jí vzít a najít k němu na zámku ty správné dveře, získá obrovský poklad. Příležitostí k tomu ovšem příliš není. Bílá paní se prý zjevuje pouze jednou za sto let.
