Domů     Zámek Horšovský Týn: Krása, která povstala z popela
Zámek Horšovský Týn: Krása, která povstala z popela

V historii nalezneme mnoho středověkých hradů, které jejich majitelé po letech či staletích přestavěli na modernější a pohodlnější zámek. O tom, jak se to dělá, by se všichni mohli poučit v Horšovském Týně.

Za zakladatele gotického hradu v Horšovském Týně je považován pražský biskup Jan III. z Dražic, kterému v polovině 13. století přestal vyhovovat zastaralý a málo opevněný původní biskupský dvorec v nedalekém Horšově.

Majitelé se v dalších staletích často měnili a když hrad i zdejší panství obnášející 28 vesnic získali Lobkoviczové, mohlo se zdát, že tento šlechtický rod získal nadlouho dostatečně reprezentativní sídlo, ve své době srovnatelné i s pyšnými královskými hrady.

Jenže netrvalo dlouho a hrad v roce 1547 vyhořel.

Doba už ovšem tehdy na šlechtické rezidence kladla úplně jiné nároky, a tak se Jan mladší Popel z Lobkovicz pustil do náročné přestavby objektu na zámek v renesančním slohu.

Jejího dokončení se nedožil, ale zanechal nám do dnešních dnů úžasnou architektonickou památku, kterou ještě vyšperkovaly další modernizace v pozdější době. Třeba ta z roku 1880, která zkrášlila zámek novými fasádami se sgrafity a ornamentálními malbami.

Foto: Vlach Pavel - CC BY-SA 4.0
Foto: Vlach Pavel – CC BY-SA 4.0

Seznamte se s paní Mitsuko

Dnes je zámek v Horšovském Týně považován za jeden z nejdokonaleji zpřístupněných objektů svého druhu u nás. Prochází jím celkem pět prohlídkových tras a návštěvníkům by trvalo přes pět hodin, pokud by je chtěli všechny poctivě absolvovat.

Názvy jednotlivých okruhů vystihují to, co na nich můžeme spatřit. Trasa Hrad nás zavede do nejstarších částí, hlavně do vzácné raně gotické kaple, ale také do ložnic, hodovní síně, pracovny hradního pána nebo do zbrojnice a hradního sklepení.

Okruh Zámek naproti tomu klade důraz spíše na pohodlnější život v nově postavených prostorách.

Navštívíme velkou renesanční halu, pánský salon, taneční i rytířský sál, jídelnu, knihovnu nebo salon grafiky. Prohlédnout si můžeme i sousední budovu Purkrabství včetně jízdárny se sbírkou kočárů.

Pokud nás zajímají provozní prostory a zázemí zámku jako kuchyně nebo sklad a sbírka porcelánu a skla, pak je pro nás ideální okruh nazvaný Kuchyně.

A pokud vás zaujme trasa s poněkud tajemným názvem Mitsuko, pak vězte, že se při ní budete mít možnost seznámit s hraběnkou Mitsuko Coudenhove-Kalergi, která pocházela z Japonska a žila na zámku na přelomu 19. a 20. století.

A pokud bude krásně, určitě si užijete rozlehlý čtyřicetihektarový zámecký park s Glorietem, Loretánskou kaplí a Vdovským domem.

Hraběnka pláče, hrabě vyje

Při procházení zámkem se můžete pokusit spatřit tajemnou bílou paní, která prý po zdejších chodbách s pláčem bloudí už od konce 15. století.

Je to duch nešťastné paní Ziguny z Gutštejna, kterou nechal její nevěrný manžel hrabě Volf z Ronšperka zaživa zazdít, když se rozhodl nahradit ji mladší a krásnější milenkou.

Pokud ovšem za temné noci zaslechnete vytí, při němž tuhne krev v žilách, nemůže za to bílá paní, ale sám Volf, který byl za trest proměněn ve vlkodlaka a od té doby bezcílně pobíhá Horšovským Týnem a marně hledá odpuštění za své hříchy.

Úvodní foto: Petr Kinšt – CC BY-SA 4.0

Foto:
Související články
Vysoko nad údolím řeky Labe se k nebi zvedají hradby, za nimiž se ukrývá nevšední svět připomínající malé město. Podzemní kasematy, staleté budovy, hluboká studna i barokní zámek dávají pevnosti Königstein lehce tajemnou atmosféru. Její minulost přitom sahá více než osm století zpět a překvapivě úzce se dotýká také českých dějin. Königstein patří k největším horským pevnostem Evropy. Rozkládá s
Odhalte tajemství chebské Schlaraffie V pátek 29. května 2026 se v rámci celostátní akce Noc kostelů otevřou veřejnosti i místa, která běžně zůstávají skrytá. Jedním z nejzajímavějších bude bezesporu Husův sbor Církve československé husitské v Chebu (Vrbenského 14), který letos nabídne večer plný historie, hudby, tajemství i dobrodružství pro malé i velké návštěvníky. Málokdo ví, že dnešní kos
Praha má svou nezaměnitelnou tvář. Hradní paláce nad Vltavou vytvářejí pohled, který zná celý svět. Je to obraz, který okouzluje po staletí a nikdy nezevšední.   Neexistuje  snad jediný Čech, který by ho neznal. Pražský hrad se objevuje na pohlednicích, ve filmech i na fotkách. A kdo si plánuje výlet do naší metropole, má ho na seznamu mí
Nejsou okázalé ani velké. Lázně Bělohrad si ale zakládají na tom, že klientům navodí pocit domova. A i kvůli tomu se sem lidé už zhruba 130 let rádi vracejí. Nejsou tu obří lázeňské koncerty ani velkolepé akce. Dokonce tu nenajdete ani pravou kolonádu. Ne že by tu nebyla. Ale mnoho lidí si jí nevšimne, ani se jí kolonáda vlastně neříká. Je to pro
Dne 27. ledna 2025, tedy v den, kdy si připomínáme oběti šoa, byl na vernisáži v Městském muzeu ve Františkových Lázních představen model synagogy, která byla nacisty zničena v roce 1938. Do lázeňského města se tak více než symbolicky vrátil židovský svatostánek. Autorem modelu je Bohuslav Karban z Aše. Připomeňme si nyní některé události spojené s touto významnou stavbou. [gallery ids="917
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz