Na první pohled jako by tenhle nádherný romantický zámek ani do české krajiny nepatřil. Však má také anglický rodokmen a je plný rakouských a italských starožitností. Ale na jeho prohlídku budeme rozhodně dlouho vzpomínat.

Každý významný šlechtický rod vždy toužil po velkém reprezentativním sídle, a rod Harrachů významný rozhodně byl.

A tak velkostatkář a pozdější poslanec Českého zemského sněmu František Arnošt Harrach zakoupil rozsáhlé panství kolem Lubenského vrchu u Nechanic a rozhodl, že Harrrachové se budou pyšnit novým zámkem.

Nechat si postavit drahý a náležitě vyzdobený zámek si mohli dovolit. Starý šlechtický rod šel totiž s dobou a finance získával ze svých sklářských a textilních manufaktur. Jejich zdejší sídlo dnes patří k nejmladším zámeckým stavbám na našem území.

Stavělo se od roku 1839 patnáct let a najdeme na něm mnoho zajímavostí. Už jen půdorys můžeme považovat za výjimečný. Dvojice zámeckých křídel, vybíhajících z ústřední části, připomíná široce otevřené písmeno V.

Vybavení starší než zámek sám

Ani projekt nebyl nijak tuctový. Harrachové zvolili plány anglického architekta Edwarda Lamba, které připravil pro zámek Crewe Hall v severozápadní Anglii, ale na jejichž realizaci nikdy nedošlo.

Podoba zámku je typickou ukázkou takzvané tudorovské gotiky, kterou dobře známe třeba ze slavného anglického Windsoru nebo z naší jihočeské Hluboké.

Nechybí tedy nezbytné cimbuří a další prvky připomínající obranné detaily starých hradů, na zámku ovšem plnící už pouze funkci romanticky okrasnou.

Hrádek působí zajímavě i tím, že stavitelé zvolili docela ploché střechy, z velké části navíc skryté za zvýšenými zdmi. O celou stavbu se staral uznávaný rakouský stavitel Karel Fischer, který dohlížel i na veškeré interiéry.

Aby vypadaly náležitě reprezentativně, svezli sem Harrachové to nejvzácnější ze svých dalších sídel v Rakousku nebo Itálii.

Pojali to tehdy tak důsledně, že se nespokojili jen s cenným dobovým nábytkem, ale neváhali ani rozmontovat a dopravit na Hrádek kompletní vyřezávané stropy nebo portály, mnohdy až ze 16. století.

Pohodlí, a hlavně teploučko

Současně se zámkem se začala měnit i okolní krajina. Harrachové okolí zámku upravili na anglický park původně na rozloze téměř třiceti hektarů, vybudovali i oboru a bažantnici. O zámek i rozlehlý park se za harrachovských dob staralo osmnáct zaměstnanců.

Zámek v Hrádku se pyšnil nejen romantickým vzhledem, ale Harrachové při jeho zakládání dbali i na praktičnost. Do reprezentačních prostor proto zavedli v trubkách ve zdech i podlahách horkovzdušné topení.

Zámek muselo obsluhovat sedm kotelen, v nichž se topilo dřevem. Jen pár let po dobudování zámku načas nedobrovolně změnil účel.

Nedaleko se totiž odehrála velká a slavná bitva u Hradce Králové, v níž se střetla pruská armáda s rakousko-saským vojskem, jíž se na obou stranách účastnilo přes 400 000 mužů, 50 000 jezdců a přes 1500 děl. Hrádek u Nechanic se tenkrát proměnil v lazaret.

Čas se řídí podle orlice

Krátce po svém znárodnění v roce 1945 byl zámek zpřístupněn veřejnosti a dnes sem proudí davy turistů obdivujících vkus a nápaditost jeho dávných majitelů. Ze vstupní haly zkrášlené sbírkou zbraní vstoupíme rovnou do důležitého prostoru zvaného Rytířský sál.

Pokud tam zámecký pán někoho pozval, už to něco znamenalo. Zpravidla mu tam představil celou slavnou historii svého rodu. Na stěnách jsou k tomuto účelu vystaveny portréty významných příslušníků rodu.

Nejdeme tu ale třeba i jeden z nejcennějších předmětů na zámku – hodiny ze 17. století ve tvaru orlice. Kdysi je ruský car daroval císaři Leopoldovi I. a teprve později se dostaly do majetku Harrachů.

Když odbíjí celá, začne orlice mávat křídly a klapat zobákem. Existují pouze dva exempláře těchto hodin, druhé má ve svých sbírkách petrohradská Ermitáž. Hned vedle se můžeme pokochat Zlatým sálem, který si své jméno vskutku zaslouží. Získal ho totiž díky zlaceným koženým tapetám ze 17. století na stěnách.

Rakouská knihovna s českými knihami

Bez povšimnutí nelze minout ani proslulou harrachovskou knihovnu, čítající pět a půl tisíce svazků. Výjimečná je zejména tím, že jsou v ní v neobvykle vysokém počtu zastoupeny knihy tištěné v českém a slovenském jazyce.

Je to především díky synovi zakladatele zámku Janu Nepomukovi Harrachovi, který – ač Rakušan – byl znám náklonností k českému národu, a dokonce aktivně podporoval obrozenské hnutí ve druhé polovině 19. století. Knihovna ale neobsahuje jen knihy.

Nad policemi se ještě našlo místo pro galerii nezvyklých obrazů neznámého autora z 18. století. Pro svá díla si vybral zvláštní téma – anatomické anomálie.

Diamant jako odměna pro opilce

Prohlídka zámku nás poté stále ještě v přízemí zavede do jídelny, kde si můžeme prohlédnout jeden z dalších zdejších unikátů. Velká skleněná číše, stará 400 let, zvaná vítací pohár, je spjata se zajímavou legendou.

Hostitel ji svému návštěvníkovi naplnil vínem, a pokud ten dokázal obsah naráz vypít, získal za odměnu diamantový prsten, jímž směl vyrýt své jméno do poháru. Pečlivý pozorovatel na něm dokáže rozlišit zhruba pětatřicet podpisů, bohužel už dávno nečitelných.

Pak pokračujeme do herny nebo kanceláře správce a samozřejmě také do kaple sv. Anny. Tam uvidíme třeba vzácnou románskou kropenku. Je sice nenápadná, zato ale tisíc let stará.

Výstup na věž řídí počasí

Vystoupíme-li do patra, čekají nás pokoje panstva, tedy soukromá apartmá hraběnky a hraběte s ložnicí, salonem a pracovnou, patří sem i dětský pokoj a pokojík pro komornou. V západním křídle jsou pak pokoje pro hosty.

Ne vždy se poštěstí absolvovat výstup na dominantu zámku – na Hodinovou věž. Je přes 26 metrů vysoká a vede na ni 138 schodů. Z ochozu můžeme spatřit třeba hrad Trosky nebo vrchol Ještědu. Za nepříznivého počasí nebo silného větru však věž bývá uzavřena.

Vezmou vás děti s sebou?

Samostatnou prohlídkovou trasu pak tvoří zámecké sklepy, kde se skrývají překvapivé technické vymoženosti včetně původních kotlů z 19. století nebo přes sto let staré elektrické rozvody.

A že na zámku myslí i na malé návštěvníky, o tom svědčí takzvané prohlídky s hraběnkou či komtesou. Průvodkyně v historickém kostýmu dětem zábavnou formou vyloží vše o historii zámku. Dospělé ale budeme muset zklamat.

S hraběnkou či komtesou se budou smět do zámku vypravit pouze v doprovodu svých ratolestí.

Foto: PX FUEL, Shutterstock