Česká republika má několik míst, která se proslavila chovem koní. Naší specialitou je především starokladrubský kůň, a právě mnoho jeho zástupců našlo svůj domov ve Slatiňanech, v těsné blízkosti významného a hojně navštěvovaného zámku.

Od chvíle, kdy na sklonku 13. století vznikla osada zvaná Slatiňany, se zdejší obec stále rozrůstala. Některý z potomků prvního doloženého majitele panství Františka ze Slatiňan tu založil i tvrz, které ale osud nenadělil šťastnou budoucnost.

Protože za vlády Jiřího z Poděbrad ji vlastnil panovníkův stoupenec Vítek z Talmberka a byla to doba neustálých intrik a bojů, nakonec jeho tvrz v roce 1469 zdevastoval jeho úhlavní nepřítel a králův odpůrce Zdeněk Konopišťský ze Šternberka.

Udělal tím ale místo pro renesanční zámek, který si tu za nějakou dobu postavil rytíř Bohuslav Mazanec z Frymburka. Původně si představoval něco mnohem honosnějšího, ale nebyl zase tak bohatý. A stejně jeho rod zanedlouho po bitvě na Bílé hoře o majetek přišel.

Zámecký pán s moderní duší

Se zámkem se smutný osud táhl ještě nějakou dobu. Střídal majitele, stával se položkou v dražebních seznamech, až ho nakonec zdědila Marie Kateřina Schönfeldová.

Na to, aby tvořila dějiny, byla sice ještě příliš mladičká, ale když se provdala za knížete Jana Adama z Auerspergu, udělala pro zámek více než dost. Jan Adam od toho okamžiku věnoval veškeré úsilí, aby zámek proměnil v moderní a pohodlné sídlo svého rodu.

Ve stejném duchu pak na jeho snahy navázali i jeho potomci. Rozsáhlý zámek se najednou začal vzpamatovávat z nejrůznějších dílčích úprav, zapomněl na vydrancování Švédy během třicetileté války a rostl do krásy.

Přibývalo barokních úprav, vyrostly věžičky a také mohutná hranatá čtyřpatrová věž včetně nového zámeckého křídla. A především si zde podávali dveře dodavatelé nejmodernějšího vybavení, jaké bylo v příslušné době k mání.

Ne každé šlechtické sídlo se mohlo už v 80. letech 19. století pochlubit koupelnami, toaletami a vodovodem, ústředním topením, rozvody elektřiny, telefonem nebo kuchyní s výtahem na dopravu pokrmů do jídelny.

Zámek zásobuje česká muzea

Dvacáté století už k zámku tak milosrdné nebylo. Už po vzniku Československé republiky museli Auerspergové hodně bojovat, aby vymluvili úřadům jejich představu o přeměně zámku v byty a kanceláře. A po druhé světové válce už stát převzal zámek docela.

Areál byl doslova napěchovaný cennými kousky, které se dobře hodily do sbírek někoho úplně jiného. A tak cenné exponáty získaly Vojenské historické muzeum, Národní muzeum, Náprstkovo muzeum, Umělecko-průmyslové muzeum a další úctyhodné instituce.

Naštěstí se ale našli tací, kterým osud zámku nebyl lhostejný. Například přední český hipolog František Bílek, který se proslavil regenerací plemena starokladrubských vraníků i koně převalského, se zasloužil o to, aby ve Slatiňanech vzniklo hipologické muzeum. To také v roce 1950 poprvé otevřelo své brány veřejnosti.

Domov pro 250 vraníků

Proč právě hipologické muzeum? Slatiňany byly totiž vždy spojeny s koňmi. Velkolepé knížecí konírny byly postaveny na sklonku 19. století a Auerspergové v nich vedle koní kočárových chovali i koně určené pro dostihy, pólo i parforsní hony.

Hřebčín ve Slatiňanech v těsném sousedství zámku je dnes kulturní památkou a jeho chloubou je zhruba 250 vzácných starokladrubských vraníků.

Historii chovu koní z vědeckého i uměleckého pohledu ostatně připomíná i zámecká expozice – jedna z nejrozsáhlejších hipologických sbírek na světě zahrnující stovky obrazů, plastik, sedel či postrojů.

Hipologické muzeum však v současnosti prochází rekonstrukcí a na jeho návštěvu si tak budeme muset počkat.

Tajné knížecí dveře v knihovně

Hlavní prohlídkový okruh zámku nabízí detailnější pohled do života knížecí rodiny.

Kromě soukromých i reprezentačních zámeckých pokojů v prvním patře zavede návštěvníky třeba i do umývárny nádobí, praktické kuchyně nebo do na svou dobu moderní teplovodní kotelny s čerpadly.

Návštěvníci nahlédnou i do dětských pokojů princezny Charlotty a prince Vincenta. Milovníci koní i zámeckých interiérů se pak mohou sejít na ochozu zámecké věže, odkud lze nejen obdivovat úpravný anglický park, ale za příznivého počasí dohlédnout až do Krkonoš.

Vybrat si ale můžeme i prohlídkový okruh, zaměřený na život v letním sídle Auerspergů.

Nepřijdeme o loveckou chodbu se sbírkami grafik s tematikou honů a loveckými trofejemi, můžeme obdivovat honosný přijímací salon se zlacenou štukovou výzdobou a při pohledu do pánovy pracovny možná pochopíme tajemství jeho podnikatelských úspěchů.

Pozvat se necháme také do knihovny s pěti tisíci svazky a dvěma tajnými dveřmi, ukrytými v intarzovaných skříních.

Nekonečný zámecký balkon

Speciální prohlídka pak provádí zájemce netradičními a málokdy přístupnými místy.

Mezi taková patří třeba pracovna zámeckého architekta, hospodářské prostory od ledárny a kuchyně přes čistírnu oděvů až po kotelnu, okruh pak nabízí i možnost podívat se na půdu nebo na vyhlídkovou terasu zámecké věže.

A zajímavý je bezesporu i pohled do zámecké koupelny, který nás poučí o úrovni hygieny na přelomu 19. a 20. století. Zřejmě se také nenajde nikdo, kdo by neobdivoval nově obnovený, padesát metrů dlouhý balkon.

Ani v zimě nezůstávejte doma

Výhodou zámku ve Slatiňanech je to, že se sem můžeme vydat i v zimním období, kdy bývá většina architektonických památek uzavřena. Od října do března jsou přístupné hostinské pokoje v přízemí i historická kuchyně.

Na zimní trase v doprovodu průvodce nechybí salon s restaurovanými malbami, ložnice ve věži, pokoj pro hosty s postelí s nebesy či přípravna jídel a jídelna.

Návštěvníci mohou i v zimě sestoupit do suterénu, kde se dochovalo unikátní zázemí kuchyně, umývárny nádobí a kotelny.

Šlechtické děti se učí pracovat

Před třemi lety byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce areálu – jak samotného zámku, tak navazujícího anglického parku o rozloze 16 hektarů.

Cílem bylo postupné navrácení zámeckého komplexu do podoby, jakou měl kolem roku 1900, v době své největší slávy, kdy zde sídlil František Josef z Auerspergu.

Revitalizace potěší určitě i děti, protože vzniklo hřiště s herními prvky, prolézačkami i dřevěným přístřeškem. Součástí rekonstrukce bylo i vytvoření bezbariérového návštěvnického centra.

V parku se pak opravy dočkaly i drobné stavbičky jako kaplička, voliéra, kuželník, vyhlídkový altán, ale i třeba jezírko s přístavištěm. Rekonstruováno bylo i unikátní dětské hospodářství, které kdysi sloužilo k výchově šlechtických dětí.

Ty sem chodily pěstovat zeleninu nebo se starat o zvířata, a poznávat tak hodnotu lidské práce.