Renesanční zámecký areál v Litomyšli je nejen jedním z nejkrásnějších u nás, ale také v celé střední Evropě. Má vše, od luxusních komnat přes arkády a unikátní výzdobu samotných stěn zámku. Sídlo druhého nejmocnějšího muže království má co nabídnout.
Nachází se: v Litomyšli na pomezí Česka a Moravy
GPS souřadnice: 49°52’25″N, 16°18’52″E
Web: www.zamek-litomysl.cz
Už jen pohled na stěny zámku musí každého návštěvníka uchvátit. Renesanční výzdobu, takzvaná sgrafita, tvoří na osm tisíc psaníček a také velké výjevy ze života starozákonního Samsona či bitev římských vojsk.
Úkol, který dostali italští umělci vedení mistrem Šimonem Vlachem, nebyl nijak jednoduchý. Žádný motiv na tisících metrových psaníček se totiž nesměl opakovat!
Možná také proto se mistr Vlach vypodobnil pod okny kaple na jihovýchodním rohu zámku s šaškovskou čepicí a přidal i nápis – Šimon Vlach ztřeštěnej. Mezi všemi výjevy je však jeden, který si zaslouží zvláštní pozornost.
Kdo najde poklad?
Na první pohled by si jen málo lidí všimlo nenápadného vyobrazení, které dodnes halí rouška tajemství. V úrovni druhého patra, zcela v rohu, se za okapovou rourou schovává obraz rytíře v nadživotní velikosti.
Za krkem mu sedí patrně opice a nad hlavou má pak postava napsána písmena GGGGG. Nikdo zatím nedokázal vysvětlit, co přesně znamenají.
Podle zámecké legendy by to mohla být i jakási šifra, která vede k pokladu, a to prý tak bohatému, že by si nálezce za něj mohl koupit celé zámecké návrší. Existují ale i jiná vysvětlení.
Podle jednoho jde o počáteční písmena vědeckých odvětví v latině, jiné mluví o seznamu aristokratických ctností v němčině. Tajemství nápisu ale zmizelo se staviteli zámku, tedy s rodem Pernštejnů.
Druhý po králi
Svou podobu získal zámek díky Vratislavovi z Pernštejna, který sloužil jako kancléř Českého království a byl tedy druhým nejmocnějším mužem po králi.
Zcestovalý a bohatý šlechtic pak v roce 1551 vedl poselstvo českých pánů do Janova, aby se císař a český král Maxmilián II. mohl setkat se svou novou manželkou Marií Španělskou.
Královský kancléř cesty nelitoval, zamiloval se totiž do jedné z královniných dvorních dam. Marie Manrique de Lara pocházela ze vznešené španělské rodiny Mendoza a později se stala Vratislavovou chotí.
Po finančních problémech se ale Pernštejnové rozhodli přestěhovat do Litomyšle a pár potřeboval adekvátně vznešené sídlo. Když ale Vratislav přijel do města, našel tu starý palác, poničený dvěma požáry. Bylo jasné, že se musí architekti pustit do práce.
Pohled do historie
Počátky zámeckého areálu v Litomyšli totiž sahají až do dávného středověku. Stála tu románská bazilika premonstrátů, přestavěná ve 14. století na sídlo nového litomyšlského biskupství.
Po husitských válkách pak areál získali páni rodu z Postupic, kterým byl ale po stavovských odbojích zabaven a předán Pernštejnům. Vratislav v roce 1568 povolal císařského stavitele Giovanniho Battistu Aostalliho, aby vytvořil nový palác.
Díky tomu pak v Litomyšli vznikla jedna z nejkrásnějších renesančních staveb ve střední Evropě. Sídlo pak po Pernštejnech obývali Trauttmansdorffové a od nich je vyženil rod Valdštejnů-Vartenberků.
Po požáru divadlo
Zámek i město však byly během třicetileté války vydrancovány císařskými a švédskými vojsky, vážné škody však způsobil i požár zámku v roce 1775. Právě tehdy při opravách nechali Vartenberkové přemalovat část renesanční výzdoby na fasádě a velké úpravy interiérů pak dokončila stavba zámeckého divadla.
V něm si zahráli i samotní členové hraběcí rodiny, která si chtěla užívat stejný kulturní život jako ve Vídni.
Dodnes tak mohou návštěvníci obdivovat dochované kulisy císařského divadelního malíře Josefa Platzera, který se proslavil dekoracemi pro premiéru Mozartova Dona Giovanniho ve Stavovském divadle.
Rozmařilý život Vartenberků si ale vyžádal svou daň, a rod přišel o většinu peněz. Aby mohli splatit dluhy, byl zámek v roce 1855 prodán posledním majitelům rodu Thurn-Taxis. Ti ale v sídle nepobývali a po válce jim byl zabaven.
Znovuzrození psaníček
Kvůli pozdějším úpravám na zámku se dochovala jen třetina původní výzdoby na fasádách. Zbytek bylo třeba novodobě zrekonstruovat.
Na přelomu 70. a 80. let se tak do práce na zdech zámku pustili věhlasní čeští umělci a restaurátoři, mezi nimi například i sochař Olbram Zoubek či malíř Václav Boštík.
Také oni, jako jejich předchůdci, si dali záležet, aby ani jeden z motivů na tisících psaníček nebyl stejný. Což nutně znamenalo opravdu zapojit fantazii.
Kromě jablíček, ryb či geometrických vzorů tak moderní umělci do výzdoby zakomponovali i krásné ženy v rouše Evině, či dokonce milostný akt. Ty se však nacházejí na místech, kam oko návštěvníka pohlédne jen zřídka. Pokusíte se je najít?
Co nesmíte minout při návštěvě Litomyšle?
Klášterní zahrady – Klášterní zahrady leží u bývalého piaristického kláštera, mezi dvěma litomyšlskými chrámy nedaleko zámku. Zdobí je altán s výhledem na město, květinové záhony a uprostřed bazén se sousoším od Olbrama Zoubka, který je městu věnoval.
Nádherný park se rozkládá na 11 tisících metrech čtverečních a je naprosto ideálním místem k odpočinku a relaxaci. Atmosféru v celoročně otevřeném areálu podporuje také tiše znějící klasická hudba a osvětlení, které se mění ve dne a v noci.
Rodný byt Bedřicha Smetany – V přízemí bývalého zámeckého pivovaru se v roce 1824 narodil významný český skladatel Bedřich Smetana. Dnes je jeho rodný byt proměněn v expozici, která připomíná dobu skladatelova dětství v Litomyšli.
Přibližuje nejen atmosféru tehdejší domácnosti Smetanových, rodinný život a historické události, ale také ostatní Smetanova bydliště, tedy Jindřichův Hradec, Růžkovy Lhotce, Plzeň, Prahu, švédský Göteborg a Jabkenice.
Muzeum Josefa Váchala – Interiér domu Josefa Portmona vyzdobil ve 20. letech minulého století grafik, spisovatel, mystik a knihtiskař Josef Váchal. Vytvořil zde unikátní nástěnné malby, vyřezávaný malovaný nábytek a bytové doplňky.
Takzvané Portmoneum pak v 90. letech zachránilo a pomohlo zrestaurovat nakladatelství Paseka, které pak expozici doplnilo také o dobové fotografie, ukázky korespondence a drobné grafiky. Tím vznikla naprosto jedinečná pocta tomuto výraznému umělci.
