Domů     Zámek Židlochovice: Stvořený z loveckých snů
Zámek Židlochovice: Stvořený z loveckých snů

V historii každého zámku bychom našli okamžik, kdy našel své poslání a svůj smysl. Zámek v jihomoravských Židlochovicích se stal střediskem lovu, kam přijížděli ti nejvzácnější hosté v rámci státních návštěv.

V polovině 14. století, kam až lze historii židlochovického zámku vysledovat, ovšem ještě bylo k diplomatickým jednáním, hostinám a honitbám daleko. Stávala tu jen vodní tvrz na takzvané jantarové stezce, spojující Středomoří s Baltem.

Majitelé se střídali, Židlochovice vlastnil moravský markrabě, rody Valdštejnů či Pernštejnů a dlouho se tu nic zvláštního nedělo.

Až Žerotínové na sklonku 16. století přeměnili starou tvrz v moderní renesanční zámek a o sto let později zase dal na jejich práci zapomenout nový pán, Filip Ludvík Václav, hrabě ze Sinzendorfu, kterému se více zamlouvalo barokní pojetí.

Jenže pak se dostal do módy empír a v polovině 19. století už bylo v Židlochovicích zase všechno jinak. Stará opevnění začala v moderní době ztrácet smysl, a tak se bořily hradby, srovnávaly obranné náspy a rušily padací mosty.

V té době tu také vznikla bažantnice, která založila dlouhou tradici zdejších honů.

Zámek konečně začal nabývat současného vzhledu. A nebyl to jen tak nějaký provinční zámeček. V roce 1858 se tu například narodila rakouská arcivévodkyně a pozdější španělská královna Marie Kristina Španělská.

Četníci hlídají bažanty

Se vznikem Československa se stal zámek majetkem státu a v meziválečném období sloužil jako oficiální letní sídlo prezidenta T. G. Masaryka, jehož pobyty dnes připomíná deska u vchodu do zámeckého parku.

Na jeho počest byla také v roce 1930 v západní části parku vysazena pamětní lípa. Ani v jeho dobách neustalo pořádání honů pro významné hosty.

V roce 1936 se jednoho z nich například účastnil i rumunský král Karel II. spolu se svým synem a pozdějším nástupcem Michalem.

V těch dobách se tu pořádaly hony na bažanty, zajíce a králíky sedmkrát ročně, a aby vzácným hostům nekazili zážitek pytláci, procházely tu speciální četnické hlídky.

Buďte vítáni jednou ročně

K Židlochovicím odjakživa patřil vyhlášený park. Jeho plány vypracoval už na počátku 18. století věhlasný francouzský zahradní architekt Arnošt August Charbonier a výsadbu si pak vzal na starost zahradník Josef Hatzl.

Ten sice prozatím nebyl nijak slavný, ale to se brzy změnilo. Když do Židlochovic v roce 1746 dorazila císařovna Marie Terezie, jeho práce ji tak uchvátila, že ho okamžitě přetáhla do Vídně a udělala z něj správce zahrad v Schönbrunnu.

V krajinářském parku v anglickém stylu s rozlohou 22 hektarů roste 25 druhů jehličnanů a přes osmdesát druhů listnatých dřevin.

Chloubou zdejší kolekce je například největší jihomoravská maklura oranžová, původem severoamerický strom se šesti kmeny, dosahující dvacetimetrové výšky.

Park je celoročně volně přístupný a město dokonce vybudovalo nový vstup, aby se lépe propojil park s prostorem před zámkem, a vytvořil tak klidovou zónu k procházkám a odpočinku.

Zámek Židlochovice vzhledem k jeho poslání můžeme obdivovat pouze zvenčí. Vzhledem k tomu, že tradičně slouží k diplomatickým setkáním, není volně přístupný veřejnosti.

Atmosféru zdejší lovecké jídelny, hlavního společenského sálu nebo slavného růžového salonku tak zažít nemůžeme. S jedinou výjimkou – vždy první víkend v září je zámek jeden den v roce otevřen i veřejnosti k prohlídce.

Foto:
Související články
Vysoko nad údolím řeky Labe se k nebi zvedají hradby, za nimiž se ukrývá nevšední svět připomínající malé město. Podzemní kasematy, staleté budovy, hluboká studna i barokní zámek dávají pevnosti Königstein lehce tajemnou atmosféru. Její minulost přitom sahá více než osm století zpět a překvapivě úzce se dotýká také českých dějin. Königstein patří k největším horským pevnostem Evropy. Rozkládá s
Odhalte tajemství chebské Schlaraffie V pátek 29. května 2026 se v rámci celostátní akce Noc kostelů otevřou veřejnosti i místa, která běžně zůstávají skrytá. Jedním z nejzajímavějších bude bezesporu Husův sbor Církve československé husitské v Chebu (Vrbenského 14), který letos nabídne večer plný historie, hudby, tajemství i dobrodružství pro malé i velké návštěvníky. Málokdo ví, že dnešní kos
Praha má svou nezaměnitelnou tvář. Hradní paláce nad Vltavou vytvářejí pohled, který zná celý svět. Je to obraz, který okouzluje po staletí a nikdy nezevšední.   Neexistuje  snad jediný Čech, který by ho neznal. Pražský hrad se objevuje na pohlednicích, ve filmech i na fotkách. A kdo si plánuje výlet do naší metropole, má ho na seznamu mí
Nejsou okázalé ani velké. Lázně Bělohrad si ale zakládají na tom, že klientům navodí pocit domova. A i kvůli tomu se sem lidé už zhruba 130 let rádi vracejí. Nejsou tu obří lázeňské koncerty ani velkolepé akce. Dokonce tu nenajdete ani pravou kolonádu. Ne že by tu nebyla. Ale mnoho lidí si jí nevšimne, ani se jí kolonáda vlastně neříká. Je to pro
Dne 27. ledna 2025, tedy v den, kdy si připomínáme oběti šoa, byl na vernisáži v Městském muzeu ve Františkových Lázních představen model synagogy, která byla nacisty zničena v roce 1938. Do lázeňského města se tak více než symbolicky vrátil židovský svatostánek. Autorem modelu je Bohuslav Karban z Aše. Připomeňme si nyní některé události spojené s touto významnou stavbou. [gallery ids="917
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
21stoleti.cz
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na cel
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz