Domů     Zřícenina hradu Krašov: Vzhůru na nejkrásnější vyhlídku
Zřícenina hradu Krašov: Vzhůru na nejkrásnější vyhlídku

Některé hrady jsou dnes už jen hromadami kamení, jiné ani v rozvalinách neztratily svou atmosféru a úctyhodnost. Přesně takový je Krašov, jehož kouzlo nevyprchalo ani téměř po tisíci letech od jeho založení.

Málokterý český hrad se může pochlubit tak dlouhou historií jako Krašov, vypínající se na skalním ostrohu nad řekou Berounkou.

Založil ho už někdy kolem roku 1232 rod Hroznatovců a měl nejen střežit obchodní stezku údolím, ale pomáhat také bránit nedaleký královský hrad Týřov. Proto také na Krašově sídlila docela silná vojenská posádka.

Všechno pro záchranu hradu

Ale jak už to bývá, v průběhu staletí se majitelé měnili. A tak bychom už v polovině 14. století na Krašově zastihli Kolovraty, za jejichž vlády se proměnil ve středisko panské moci na Plzeňsku a Žatecku. Jenže Kolovrati byli katolíci a přišly husitské války.

Kališníci plenili širý kraj, což se projevilo na stavební podobě Krašova. Přibyla vedlejší pevnost na severní stráni, která úspěšně bránila útočníkům rozložit na tomto nejvýhodnějším místě dobývací stroje.

Krašov husitům dlouho odolával, ale nakonec to s ním začalo vypadat opravdu špatně. V tu chvíli učinili páni z Kolovratu nečekané rozhodnutí.

Se samotným Prokopem Holým domluvili, že změní strany, a od té chvíle jako vyznavači podobojí měli Krašov před husitským obléháním zabezpečen.

Kancléř s doutnákem v ruce

Dějiny však pádily dál, Krašov už Kolovratům nepatřil a nikdo z dalších majitelů už ho nepovažoval za významné sídlo. Opevnění ztrácelo důležitost, přednost dostávala hospodářská stavení včetně pivovaru, kovárny, pily, či sýpek.

A také dvou mlýnů v předhradí doplněných důmyslným systémem vodních kanálů. Ve druhé polovině 17. století hrad a celé panství získal místní klášter a z kdysi pyšného hradu se najednou stalo jen letní sídlo mnichů i když se hodně zasloužili o jeho zvelebení.

Jenže v roce 1785 císař Josef II. cisterciácký klášter zrušil a na hrad Krašov všichni zapomněli. Zpočátku si z něj lidé z okolí nenápadně odváželi materiál ke stavbě domů, což dotáhl k dokonalosti další z majitelů, císařský kancléř Klemens Metternich.

Ten dal hrad prostě vyhodit do povětří, aby se stavební kámen lépe těžil. Na skalním ostrohu od té chvíle stála jen žalostná ruina.

Přespat a rozhlédnout se

Až moderní 20. století přineslo zcela jiný pohled na krásnou stavbu stále tyčící 130 metrů nad údolím. V roce 1931 byl založen Spolek pro zachování hradu Krašova, který od Metternichů objekt koupil a stará se o něj dodnes.

Krašov se postupně dočkal mnoha oprav a je v něm dokonce zřízena skrovná turistická ubytovna.

Návštěvníci mohou obdivovat třeba podsklepený, kdysi dvoupatrový palác, k němuž vede úzká chodba, a všichni nakonec vystoupají po schodech na jednu z nejkrásnějších vyhlídek široko daleko.

Foto: Shutterstock
Související články
Vysoko nad údolím řeky Labe se k nebi zvedají hradby, za nimiž se ukrývá nevšední svět připomínající malé město. Podzemní kasematy, staleté budovy, hluboká studna i barokní zámek dávají pevnosti Königstein lehce tajemnou atmosféru. Její minulost přitom sahá více než osm století zpět a překvapivě úzce se dotýká také českých dějin. Königstein patří k největším horským pevnostem Evropy. Rozkládá s
Odhalte tajemství chebské Schlaraffie V pátek 29. května 2026 se v rámci celostátní akce Noc kostelů otevřou veřejnosti i místa, která běžně zůstávají skrytá. Jedním z nejzajímavějších bude bezesporu Husův sbor Církve československé husitské v Chebu (Vrbenského 14), který letos nabídne večer plný historie, hudby, tajemství i dobrodružství pro malé i velké návštěvníky. Málokdo ví, že dnešní kos
Praha má svou nezaměnitelnou tvář. Hradní paláce nad Vltavou vytvářejí pohled, který zná celý svět. Je to obraz, který okouzluje po staletí a nikdy nezevšední.   Neexistuje  snad jediný Čech, který by ho neznal. Pražský hrad se objevuje na pohlednicích, ve filmech i na fotkách. A kdo si plánuje výlet do naší metropole, má ho na seznamu mí
Nejsou okázalé ani velké. Lázně Bělohrad si ale zakládají na tom, že klientům navodí pocit domova. A i kvůli tomu se sem lidé už zhruba 130 let rádi vracejí. Nejsou tu obří lázeňské koncerty ani velkolepé akce. Dokonce tu nenajdete ani pravou kolonádu. Ne že by tu nebyla. Ale mnoho lidí si jí nevšimne, ani se jí kolonáda vlastně neříká. Je to pro
Dne 27. ledna 2025, tedy v den, kdy si připomínáme oběti šoa, byl na vernisáži v Městském muzeu ve Františkových Lázních představen model synagogy, která byla nacisty zničena v roce 1938. Do lázeňského města se tak více než symbolicky vrátil židovský svatostánek. Autorem modelu je Bohuslav Karban z Aše. Připomeňme si nyní některé události spojené s touto významnou stavbou. [gallery ids="917
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
21stoleti.cz
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na cel
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz