V malebné krajině Českého ráje stojí několik zámků, které by rozhodně neměly uniknout vaší pozornosti. Můžete díky nim nahlédnout třeba pod ruku geniálního stavitele Santiniho či se vydat po stopách děsivého Jacka Rozparovače. Rozhodně vás čeká nezapomenutelný výlet.

Karlova Koruna: Poslední odkaz Santiniho

Nachází se: v Chlumci na Cidlinou na Královéhradecku

GPS souřadnice: 50°9’32″N, 15°27’4″E

Web: www.karlovakoruna-zamek.cz

Když se řekne Santini, mnohé poučené ucho zpozorní. A zcela oprávněně. Geniální český architekt s italskými kořeny Jan Blažej Santini-Aichel dokázal navrhnout řadu zcela výjimečných skvostů, které dodnes navíc halí punc tajemství.

Jedním z jeho posledních děl je právě barokní zámek Karlova Koruna. Jakou zvláštnost v něm Santini zanechal? Například to, že silueta zámku vypadá ze všech směrů téměř naprosto stejně.

Není proto divu, že patří k nejvýznamnějším barokním stavbám u nás. Vyrostl jako luxusní letní sídlo pro nejvyššího kancléře a lovčího Království českého Františka Ferdinanda Kinského v první polovině 18. století.

Poněkud netradiční jméno

Proč byl ale zámek pojmenován po jednom z korunovačních klenotů? Už půdorys stavby totiž velmi věrně připomíná korunu, a když pak zámek navštívil samotný císař Karel VI., bylo sídlo pojmenováno na jeho počest.

Ještě před koncem 2. světové války ale zámek vyhořel, a to, co se podařilo zachránit z cenného vybavení, bylo rozvezeno po okolních sídlech, například na Opočno či Ratibořice.

Zámek byl po dlouhé rekonstrukci opět otevřen veřejnosti až v roce 1969 a v roce 1992 byl pak nakonec vrácen původním majitelům – rodu Kinských.

Dnes se na zámku, kromě tradičního návštěvního okruhu, můžete vydat i na pohádkové trasy v zámeckém parku, na dětský okruh s hrabětem Oktaviánem nebo využít ojedinělé nabídky programů pro mateřské školy. Karlova Koruna je i oblíbeným místem pro pořádání svatebních obřadů a koncertů.

Hrádek u Nechanic: Sídlo Jacka Rozparovače i Mrakomora

Nachází se: u Nechanic na Královéhradecku

GPS souřadnice: 50°13’24,6″N, 15°40’1,6″E

Web: www.hradek-nechanice.cz

Romantický zámek připomíná daleko spíše atmosféru staré Anglie než východ Čech. I když na první pohled působí starobyle, krášlí zdejší krajinu jen nějakých sto padesát let.

Právě atraktivní vzhled ve stylu tudorské gotiky sem ale přilákal již celou řadu filmových štábů a s nimi i filmové hvězdy.

Natáčel se tu třeba film o Jacku Rozparovači s Johnnym Deppem v hlavní roli, populární pohádka Princ a Večernice či detektivní příběh s komisařem Maigretem. Zámek ale není atraktivní jen zvenku.

V původních bohatě zdobených a vybavených interiérech uvidíte vzácné sbírky harrachovského skla, keramiky a nádobí z 16. a 17. století.

Největší a nejkrásnější zámeckou místností je však Zlatý sál, pojmenovaný podle unikátních pozlacených tapet na stěnách, které byly v 17. století vyrobeny v Belgii.

Pohádkové sídlo Harrachů

Harrachové, kteří si nechali luxusní sídlo u Nechanic postavit v roce 1839, vynikali především jako diplomaté, dvorští, státní i zemští úředníci a vojáci. Deseti příslušníkům rodu byl udělen velmi významný Řád zlatého rouna.

Právě podle této rodiny je pojmenován lyžařům známý Harrachov v Krkonoších. Nedlouho po dokončení zámku zasáhla do jeho života prusko-rakouská válka. Konkrétně bitva u Hradce Králové, které se účastnilo přes 300 000 vojáků.

Pro část raněných byl na zámku zřízen lazaret. Stejně tak tu zanechala stopu i 2. světová válka, kdy si šlechtické sídlo přivlastnil generálmajor Rudé armády Govorov.

Určitě musel být nadšený třeba jen z podlahového vytápění a také elektrických rozvodů, které byly součástí tehdy velmi moderního vybavení zámku. Po válce pak byl zámek, stejně jako ostatní, zestátněn.

Dětenice: Téměř zázračné znovuzrození

Nachází se: Dětenice na Jičínsku

GPS souřadnice: 50°22’4,28″N, 15°110’12,83″E

Web: zamekdetenice.cz

Každému, kdo zámek v Dětenicích navštíví, musí připadat, že si prohlíží sídlo nějakého významného a bohatého šlechtického rodu, které se zachovalo pozoruhodně nedotčené.

Uvítá vás sbírka zbraní maltézských rytířů, která čítá přes tři stovky exemplářů včetně unikátních lodních děl z památné bitvy roku 1522 o ostrov Rhodos.

Prohlédnout si můžete barokní a rokokové štuky, křišťálové i mosazné lustry, vzácné koberce, nábytek a také barokní obrazy. Tamní zámek má ale za sebou velmi smutné období, kdy byl zestátněn a sloužil v minulém století třeba jako zvláštní škola. Chátrající stavbu se ale nakonec podařilo zachránit a vrátit jí původní lesk.

Zachráněné děti

Podle pověsti byly Dětenice založeny již za vlády přemyslovského knížete Oldřicha před téměř tisíci lety. Lovil prý tehdy se svojí družinou v okolních hlubokých lesích a při pronásledování zvěře nalezl zbloudilé a opuštěné děti.

Ušlechtilý Oldřich se sirotků ujal a nechal jim postavit ves, kterou pak na jejich počest ji pojmenoval Dětenice.

Jisté je, že tu již ve 14. století stávala gotická tvrz, jejíž zbytky jsou stále patrné ve zdech a sklepení zámku.

Pozdější přístavby pak do zámeckého areálu přidaly také pivovar či zámeckou stáj, kde je v současné době několik desítek koní převážně holštýnského plemene.

Zámecký pivovar, kde se pivo připravuje podle původní receptury z 18. století, si pak můžete nejen prohlédnout, ale také místní pivo ochutnat.

Zámek Humprecht: Věž s půlměsícem na špici

Nachází se: u Sobotky na Jičínsku

GPS souřadnice: 50°28’13″N, 15°10’11″E

Web: www.humprecht.cz

Už jen siluetu tohoto zámečku si nemůžete splést. Nad okolními stromy na kopci Palánku u Sobotky se totiž tyčí zvláštní eliptická věž. Kromě svého vzezření nabízí další zvláštnost – tou je šestnáct metrů vysoká jídelna s unikátní akustikou.

Promluví-li někdo na jednom konci oválného sálu, zvuk se ozvěnou nese až osm vteřin k uchu posluchače, který je na druhém konci místnosti. Kdo a proč by postavil tak netradiční sídlo?

Stopy vedou ke známému baroknímu kavalírovi jménem Jan Humprecht Černín z Chudenic, ten byl například vyslancem v Benátkách, císařovým dvořanem a důvěrníkem. Ten jej dal v polovině 17. století postavit jako dárek pro manželku a také malé letní sídlo.

Zvláštní spojení s Turky

Proč ale vrcholek věže zdobí půlměsíc? Až do roku 1829 byla totiž střecha ozdobena klasickým křížem. Zasloužil se o to místní děkan, který v kronikách dohledal, že Heřman Černín byl vězněn v Turecku a údajně se zasloužil o mír v třicetileté válce.

Spojitost s tureckým Istanbulem má i samotná podoba zámku, který navrhl a vybudoval známý pražský architekt italského původu Carlo Lurago. Nechal se prý totiž volně inspirovat podobou Galantské věže z centra osmanské říše.

Dá se dokonce říci, že ho stavěl rovnou dvakrát. Lovecký zámeček totiž v roce 1678 vyhořel a Lurago jej nejen opět opravil, ale přidal mu navíc ještě jedno patro.

Staré Hrady: Domov arcibiskupa i vojevůdce

Nachází se: u Libáně na Jičínsku

GPS souřadnice: 50°23’11″N, 15°12’49″E

Web: starehrady.cz

Jak napovídá už samotný název, nejde tu jen o zámek. Srdcem celého zámeckého areálu byl totiž po dlouhá staletí gotický hrad, který na sobě nese rukopis huti legendárního stavitele Petra Parléře. Ta vybudovala takové skvosty, jakými jsou třeba katedrála sv.

Víta v Praze nebo Karlův most tamtéž. Prvním zdejším rodem zde byli páni z Pardubic a v této tvrzi tak zřejmě pobýval i první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Jeho bratr Vilém se svým synem Smilem Flaškou pak tvrz začal přestavovat na hrad.

Podobu zámku však začal nabírat až za další dvě století, kdy se tehdejší majitelé rozhodli sídlo přestavět v renesančním stylu.

Psal se rok 1573. Největšího rozkvětu se ale zámek i podzámčí dočkaly v 17. století, kdy jej získal slavný vojevůdce Albrecht z Valdštejna jako část zabaveného majetku po šlechtě, která se účastnila odboje proti Habsburkům.

Období šťastné země

Celému Valdštejnovu panství se tehdy říkalo terra felix, tedy šťastná země. Dokázal totiž zajistit jeho prosperitu a klidný vývoj. Řemeslníky živila výroba pro Valdštejnovu armádu a ten na oplátku chránil panství před průchody a pobytem vojsk.

Panství na Starých Hradech pak spravoval jeho synovec. I přesto, že zámku hrozil zánik a zbourání v polovině minulého století, se jej naštěstí podařilo zachránit skupině dobrovolníků.

Díky nim je dnes opět na Starých Hradech veselo, o čemž se můžete přesvědčit při pohádkových prohlídkách, kterými vás provede krásná princezna, vodnice či třeba čarodějnice. Zajímavostí také je, že celé zámecké sklepení je vlastně chráněnou přírodní oblastí.

Žije tu totiž vrápenec malý, kriticky ohrožený druh malého netopýra, který se do chladného a tmavého sklepení stěhuje vždycky v létě.

Co nesmíte minout při návštěvě Českého ráje?

Bozkovské dolomitové jeskyně – Byly objeveny v podstatě náhodou v roce 1947 při odstřelu v dolomitovém lomu a dnes jsou národní přírodní památkou.

Jeskyně jsou v nejnižších částech trvale zaplaveny vodou vytvářející podzemní jezera a svou délkou přes jeden kilometr patří mezi nejdelší dolomitové jeskyně u nás.

Teplota vzduchu se tu pohybuje okolo 8 °C, stejně jako teplota vody v jezerech. Návštěvníkům je pak přístupný okruh dlouhý 350 metrů.

Zámek Sychrov – Novogotický zámek Sychrov, který sloužil jako rezidence původem francouzského rodu Rohanů, jste mohli zahlédnout například v pohádkách Zlatovláska či Nesmrtelná teta.

Tamní pokoje jsou zařízeny původním nábytkem, obrazy a většina místností také vyniká bohatou řezbářskou výzdobou.

Zámek, který stojí mezi Turnovem a Hodkovicemi nad Mohelkou, má jako jediný u nás také klasické královské apartmá, které bylo připraveno pro nejvýznamnější hosty.