Město Tábor je jednoznačně spojeno s kališníky, později nazývanými husité. Jejich tehdejší centrum moci se mohlo pyšnit opevněním, které po celá staletí napodobovala i další evropská města.
Je však s podivem, jak málo se ví o hradu, který se tyčil nad řekou dávno před příchodem husitů.
Příběh tohoto tajemného Hradiště, jak se také hrad nazývá, se začíná psát už v druhé polovině 13. století. Tehdy okolnímu území vládl mocný rod Vítkovců. Území kolem Tábora pak konkrétně ovládala větev pánů ze Stráže a Ústí.
Věci se daly do pohybu, když byly v nedalekých Horkách objeveny stříbrné doly, o které měl samozřejmě zájem i král Přemysl Otakar II. Mocenský souboj o stříbrné bohatství tak mohl mít jen jednoho vítěze. I když Vítkovští patřili mezi mocné rody, královské vojsko je silný argument.
Vypálená osada
Není však jasné, zda nakonec královští vojáci Vítkovce z Hradiště vyhnali, nebo ti odešli sami. Nicméně stopy na zbytcích staveb, které tu archeologové objevili, ukazují, že jejich osada byla vypálena.
Panovník pak zřejmě postoupil naleziště drahých kovů mezi Jihlavou a Ústím jihlavským horníkům. Získal tak nejen zdroj bohatství, ale také se mu podařilo oslabit konkurenční šlechtický rod. Po vypuzení Vítkovců začalo na táborském ostrohu vznikat královské město.
V jihozápadním rohu vyrostl mohutný hrad se čtyřmi věžemi a ohrazený příkopem. Přestože městské hradby dostaly dva metry silné zdi, nedočkalo se nové město ani jednoho desetiletí své existence.
Boje s Vítkovci a také slabší výnosy ze stříbrných dolů oslabovaly jeho pozici. Když pak Přemysl Otakar II. v roce 1278 zemřel, rozvoj města se zastavil. Známo je pouze tolik, že o sto let později na hradě vládli páni z Ústí a v podhradí později stál kostel sv.
Filipa a Jakuba. Zbytek přemyslovského města však až do příchodu husitů zůstal neobydlený.
Zapomenutý Kotnov
Samotná pevnost měla dva metry silné kamenné hradby a také čtveřici věží, z nichž se dochovala jediná, které se říká Kotnov. Podél hradby uvnitř opevnění stál palác a další obytné budovy či stáje.
Hrad měl vlastní studnu a od města jej odděloval sedm metrů hluboký a šestnáct metrů široký příkop. Když město zaniklo, hrad v roce 1370 získali již zmínění páni z Ústí. Až za husitů se ale stal součástí jejich velkolepě pojatého opevňovacího systému.
Základem opevnění se staly dvě hradební zdi, vnitřní městská a vnější parkánová, obepínající celé sedmnáctihektarové sídliště. Důležité úseky byly posíleny o vysunuté opevňovací pozice, věže a bašty. Na předem určených místech byly vybudovány brány.
Na jihozápadní straně to byly takzvané hradské brány, kdysi zvané také Bechyňská a Klokotská.
Unikátní opevnění
Pozoruhodným stavitelským počinem ovšem bylo vybudování tří navazujících bran na východním okraji města.
Byly posíleny takzvaným barbakanem, což je vlastně kamenné opevnění okolo samotné brány, které obráncům umožňuje vystoupat přímo nad její otvor a zaútočit tak z relativního bezpečí na nájezdníky.
Hrad byl pak na východní straně doplněn pátou věží s branou, která umožňovala jediný přístup ve směru od města.
Skvělé opevnění pak ale postupem času ztrácelo na významu a těžkou ránu mu zasadil i požár v roce 1532. Od té doby citadela sloužila především k hospodářským účelům a také jako městská šatlava.
Na začátku 17. století pak areál hradu naprosto změnil svůj účel, když byl přestavěn na pivovar. Ten postupem času rostl a bylo nutné jej rozšiřovat a modernizovat, a proto původní hradní budovy musely jít z cesty.
V roce 1908 pak celé východní křídlo původního opevnění padlo za oběť rozšíření pivovaru.
Hrad dnes
Jak již bylo zmíněno, do dnešní doby se z původního hradu zachovala pouze jediná hradní věž a k ní přiléhající brána, zvaná Bechyňská. Na rozdíl od věže se však brána dočkala lepšího zacházení.
Dochovala se v téměř původním stavu tak, jak vypadala po roce 1420, kdy se začalo s její výstavbou. O více než pět století později byla pak pod vedením architekta Josefa Mockera upravena ve stylu neogotickém – odpovídajícímu architektuře vrcholné gotiky.
V působivém prostředí gotických interiérů je umístěna stálá expozice s názvem Život a práce středověké společnosti.
V současné době ale výstava prochází dlouhodobou rekonstrukcí za 15 milionů korun, která je podpořena také grantem z Evropské unie. Na jaře roku 2019 si tu tak budou návštěvníci moci prohlédnout úplně novou expozici.
Věž Kotnov, vysoká 25 metrů, s odvětrávacími komíny v dělových střílnách, si ale můžete prohlédnout v přestávkách mezi rekonstrukcí. Tyto opravy mají proměnit podobu jednotlivých pater věže.
Aktuální informace pro návštěvníky, včetně možností prohlídky, najdete na webové adrese www.husitskemuzeum.cz.
Zajímavosti královského města
I když se z hradu dochovala jen malá část, v Táboře prosakuje historie na každém kroku.
Samotné centrum je vyhlášeno městskou památkovou rezervací, pod Žižkovým náměstím jsou zpřístupněné podzemní chodby, které vznikaly už od 15. století, stejně tak jako hradby, jejichž pozůstatky dodnes obemykají historické centrum.
Příliš se neví o nádherném gotickém sále ve Staré radnici, který je druhým největším necírkevním v republice. Nemluvě o jedné z nejstarších údolních nádrží v Evropě zvané Jordán. Nezaostávají ani církevní budovy.
Poutní místo Klokoty bylo letos vyhlášeno národní kulturní památkou, kostel Proměnění Páně na hoře Tábor z konce 15. století prochází rozsáhlou rekonstrukcí interiérů a klášterní kostel na náměstí Mikuláše z Husi skrývá kryptu s freskami posledního soudu. Rozhodně je tu co objevovat.