Majitelé zámku Jaroměřice nad Rokytnou měli vždycky vkus. Prokázali to barokní přestavbou, umělecky hodnotnou výzdobou interiérů, promyšleným komponováním zámecké zahrady i pořádáním slavných hudebních produkcí. A to všechno si můžeme užít i v dnešní době.
Pokud na místě dnešního zámku skutečně stávala středověká tvrz, pak si její majitel nemohl vybrat výhodnější pozici. Stavba na skále nad říčkou Rokytnou byla totiž ještě z jižní strany chráněná bažinami.
Stavba pak dostala nejprve renesanční podobu se středním křídlem obráceným k náměstí a bočními křídly natočenými k řece, a nakonec se zdejší vládnoucí rod Questenberků rozhodl jí vtisknout barokní podobu.
Byl to známý mecenáš umění Jan Adam z Questenberka, který zámek zmodernizoval a současně své sídlo i celé Jaroměřice změnil v centrum kultury.
Ve městě přibyl barokní farní kostel svaté Markéty, v zámku pak knihovna, galerie a divadlo, založena byla zámecká kapela, jejímž kapelníkem nebyl nikdo menší než hudební skladatel František Václav Míča, autor první české opery nazvané O založení města Jaroměřic.
Na zámku se v té době konala proslulá představení barokních oper v češtině, němčině i italštině. Na nové tváři zámku se ovšem nepodíleli jenom architekti a zedníci, ale také zahradníci.
Zámek na levém břehu Rokytné už pro rozsáhlejší park příliš prostoru neposkytoval, ale na břehu pravém se toho dalo na ploše osmi hektarů ještě hodně dokázat.
Třeba tak, že byla odrubána překážející skaliska a také vybudována dvě říční slepá ramena, čímž vznikl romantický umělý ostrov.
Ze Sálu předků až do hraběcí kuchyně
Prohlídky cenné architektonické památky dnes zahrnují všechny nejdůležitější prostory jaroměřického zámku. Zavedou nás třeba do Sálu předků, výpravné síně s mořenými dubovými obklady stěn, rozměrnou nástropní malbou a podobiznami členů hraběcího rodu.
Obdiv si zaslouží také Čínský salonek s bohatě vykládanou podlahou, taneční sál zdobený freskami či sala terrena s přilehlými římskými lázněmi a se zajímavou valenou klenbou v přízemí západního křídla.
Vybavení interiérů odpovídá době největšího rozkvětu jaroměřického zámku a k vidění jsou i mnohé kousky z pověstné sbírky hudebních nástrojů hraběte Jana Adama.
A můžeme pokračovat dál, čekají nás tři hudební salonky, zlatý přijímací salon, modrý salon s obrazárnou, hraběcí pracovna a další a další místnosti, kuchyni nevyjímaje.
Pořád se tu hraje, pane hrabě!
Jan Adam z Questenberka by měl určitě radost, že hudební tradice, kterou sám na zámku založil a řadu let vytvářel, pokračuje dodnes.
Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou je využíván k pořádání koncertů včetně tradičního Mezinárodního hudebního festivalu Petra Dvorského.
Akce pod záštitou jednoho z nejslavnějších tenorů své generace zaměřená na různé oblasti vokálního umění od opery po pop každoročně v létě přiláká především do prostoru zámecké zahrady tisíce návštěvníků.
Operní galakoncerty v zámeckém amfiteátru s kapacitou až tří tisíc diváků si už vydobyly pověst daleko za hranicemi regionu.