Strohé geometrické linky kamkoli se oko podívá. Dílo jedenatřicetiletého architekta Josefa Gočára část Pražanů obdivuje jako něco převratného, konzervativci zavrhují. A tenhle dům skrývá i i podzemí…
Dům u Černé Matky Boží na Ovocémý trhu č. p.
569/19 nese název podle sošky Černé madony z poloviny 17. století. Nejstarší zdi se datují do gotických dob, jádro domu ale budovali právě během 17. století.Dnes madonu, symbol domu obestřený záhadami, na nároží kryje mříž. Druhé pojmenování domu také kdysi znělo U Zlaté mříže.
První kubistické dílo v Praze
Když v roce 1911 chtějí pražští radní zchátralý dům strhnout, dočkají se neuvěřitelné vlny protestů. Klub Za starou Prahu se brání, že „zbořením domu U Černého Matky Boží jest ohrožen ráz ulice Celetné“, ale není mu to nic platné. V letech 1911 – 1912 se zde objeví dům podle kubistického návrhu českého architekta Josefa Gočára (1880 – 1945).
Geometrie i na tapetách
Stavba vzniká na základě požadavků majitele, velkoobchodníka Františka Josefa Herbsta, kterého k budování inspiruje Gočárův obchodní dům postavený v Jaroměři v letech 1909–1911. Kubistické geometrické tvary najdeme v Herbstově obchodním centru úplně všude, včetně nábytku a tapet v kavárně Grand Café Orient v prvním patře.
Podzemní chodby
S černou madonou spojujeme mnohé pověsti. Je-li někde umístěna její soška nebo obraz, můžeme prý věřit, že se v uvedených místech nacházejí podzemní chodby nebo prostory. V případě strážkyně domu na rohu toto tvrzení platí.
Vede tu chodba pražským podzemím, jejíž přístupná část se dá projet důlní lokomotivou. Trasa podzemím tu opravdu vede….
Skvost se rozpadá
Během roku 1987 získává kubistický skvost při opravě Královské cesty barevně výraznou fasádu. Celá tehdejší „rekonstrukce“ ale spočívala jenom v nových nátěrech.
Vnitřní zdi, interiéry i zadní trakty domů se dál rozpadaly a některé byly dokonce v havarijním stavu. Důkladnější stavební úpravy začaly až v roce 1993.