Ten pražský na Staroměstském náměstí každý zná. Existuje ale mnoho dalších orlojů v českých i moravských městech. Víte, kam se za nimi vydat?
Důmyslné zařízení, které je víc než pouhé věžní hodiny. Do detailů propracovaný mechanický stroj, který může ukazovat třeba polohu nebeských těles na obloze, ale i další astronomické, časové i jiné údaje (kalendář, datum, znamení zvěrokruhu…).
Stroj, který vás donutí zastavit se a zírat, bádat a zkoumat, co všechno je v něm a na něm ukryto, obdivovat práci mistrů. Stroj, který vás láká, abyste si vyhledali podrobnosti o něm, o jeho autorovi, o době, kdy vznikl.
A nemusí to být pouze středověk… Vypravte se s námi za některými z netradičních nebo novodobých orlojů na Moravě i v Česku.
Žatecký – plný piva a pivařů
Jeden z „moderních“ orlojů, který je součástí Chrámu chmele a piva v Žatci, si vysloužil přezdívku „Chmelový stroj“, a právem… Ciferník se zvěrokruhem zdobí motivy z pěstování a sklizně chmele. Okolo ciferníku se otáčí malovaný kruh se zvěrokruhem.
Ručička ukazuje na obraz fáze pěstování chmele, kterou lze právě spatřit i na okolních žateckých chmelnicích. Stejně jako na tom pražském nechybí kostlivec, který každou hodinu rozklinká zvonek ve své ruce.
Místo 12 apoštolů se ale zpoza dvířek na dně sudu objeví mariášové karty. Ne lecjaké… Místo zelených listů na nich spatříte chmelové šišky. Pod ciferníkem jsou pohyblivé postavy, které si připíjejí půllitry piva. Pod nimi se otevírá peklo.
Přesně tak, jak si ho představují žatečtí pivaři. Nechybí latinský nápis Memento Lupuli Saczensi Cereviseae (Pamatuj piva z žateckého chmele). Nad postavami se rozprostírá pivařské nebe.
Otcem stroje je pražský umělecký kovář Petr Podzemský a život mu vdechl v srpnu roku 2010. Ocelovou konstrukci o rozměrech 4×6 metrů nechal potáhnout měděným plechem.
Ptačí v liberecké zoo
Tentokrát ho nehledejte venku. Skrývá se v nejstarším domku přímo v areálu naší nejstarší zoologicé zahrady, a to v cukrárně U čápa. Čím je výjimečný? Připomíná ohrožené druhy zpěvných ptáků z oblasti jihovýchodní Asie, které se ocitají na pokraji vyhynutí.
Každou celou hodinu se na štítu cukrárny otevřou dvířka a postupně se objeví šest opeřenců, kteří zapějí svou ptačí melodii. Orloj tak chce upozornit na současný masivní úbytek a vymírání ptačích druhů v tropických deštných lesích v jihovýchodní Asii.
Některé druhy pěvců jsou totiž pro své výjimečné a líbivé zbarvení nebo unikátní zpěv v masivních počtech odchytávány z lesů a prodávány na trzích.
K nápadu s orlojem se zoo Liberec inspirovala v nedalekém Kryštofově údolí, kde byl orloj také vybudovaný, a to v roce 2008. Na vzniku ptačích hodin v liberecké zoo se podíleli i samotní autoři stroje v Kryštofově údolí.
Mechanika vznikala v modelárně Milana Jelínka v Machníně u Chrastavy. Autorem dřevěných soch indonéských pěvců v nadživotní velikosti je známý český sochař Jan Švadlenka. Ptačí orloj vznikl v listopadu 2018.
Pohádkový v Ostravě
Najdete ho v Pivovarské ulici v průčelí Divadla loutek, které je na výstavišti Černá louka. Na rozdíl od tradičních orlojů neobsahuje astronomický ciferník, ale jen symbol hvězdné oblohy s hodinami a troje pohyblivé dveře.
Za nimi jsou ukryté dvojice pohádkových postav – král s královnou, čert s andělem a smrtka s kašpárkem. Každou sudou hodinu od 8 do 20 hodin se objeví na necelé dvě minuty v okénkách na průčelí divadla. Nejsou to jen tak nějaké postavičky.
Každá měří 180 centimetrů a podle návrhu výtvarníka Tomáše Vokmera vznikly z lipového dřeva v dílně řezbáře Pavla Skorkovského. Každá dvojice pak představuje určitý symbol. Tak třeba Král a Královna ztvárňují symbol muže a ženy.
Anděl a Čert představují dobro a zlo a rozvernému Kašpárkovi, který má stále úsměv na tváři, dělá společnost věčně vážná Smrtka. Orloj byl spuštěn 21. února 2011.
Orloj neorloj v Kadani
Musíte dojít na Nábřeží Maxipsa Fíka, které je pod kadaňským hradem. A tam ho spatříte. Vlastně ji, protože se nejedná o orloj, ale o kovovou sochu. Jestli vám socha připomíná Staroměstský orloj, není to náhoda. Jedná se totiž o jeho repliku.
Oproti tomu pražskému je ale kadaňský orloj jednou tak velký (měří více než 5 metrů a váží více jak pět tun). Má i své jméno: Pocta Mikulášovi z Kadaně. Autorem je umělecký mistr kovář a restaurátor Karel Meloun z Klášterce nad Ohří.
V roce 2014 vytvořil sochu právě na počest kadaňského rodáka, hodináře a tvůrce slavného orloje na Staroměstské radnici v naší metropoli. Pohyblivá kolečka nehledejte, ani odbíjení hodin se nedočkáte, natož přehlídky apoštolů či jiných postav.
Přesto si smlsnete. Zezadu a po stranách je totiž orloj otevřený a nabízí pohled do svých útrob. Uvidíte tak, jak přesně vypadá každý kousek stroje.
Černý Janek sídlí v Uherském Brodě
Také toto moravské město má svou raritu – hned tři jedinečná časoměrná zařízení, z toho dva orloje a jedny astronomické hodiny. Pojďme se podívat jen na orloj na radniční věži. Jeho symbolem je Černý Janek, postava nerozlučně spjatá s městem.
Dle pověsti zachránil město před křižáky. Každou hodinu se v dosahu náměstí rozléhá jeho cinkot. Sochu Černého Janka najdete na radniční věži pod hodinami. Pod jeho postavou vyčnívá polokoule, která představuje Měsíc. Druhá polokoule se ukrývá uvnitř zdiva. Jedna je natřena na černo, druhá pozlacená a celá koule se otáčí kolem své osy.
Při pohledu na věž tak můžete vidět aktuální měsíční fázi, ve které se současně na obloze nachází i skutečný Měsíc. Současná radniční věž byla dostavěna v roce 1715 a hodiny pro ni v té době zhotovil švýcarský hodinář Franz Lang z Lucernu.
Když dosloužily, chopila se hodinářská dynastie Dvořáků práce. Spolu s novými hodinami pod jejich rukama vznikl také Měsíc. Jsou v něm uloženy pamětní spisy o Janu Ámosu Komenském.
Nové věžní hodiny společně s novou dřevěnou sochou Černého Janka a měsíční koulí byly na radnici instalovány v roce 1958.
Zajímavosti
Víte, že…
… pražský orloj jako jediný na světě měří babylonský a staročeský čas?
… současná podoba orloje v Olomouci je z 50. let 20. století? Náboženské motivy tady byly nahrazeny postavami, které představují pracující lid. Je to snad jediný orloj na světě, který vzdává hold různým dělnickým profesím.
… Litomyšl má na orloji místo apoštolů půvabné ženské postavy?
… hodinový stroj na Masarykově náměstí v Pelhřimově má poskakující kozly?
… unikátem mezi orloji je ten brněnský ve tvaru nábojnice? Vznikl jako připomínka na rok 1645, kdy Brno obléhali Švédové. Od té doby se také v moravské metropoli zvoní poledne o hodinu dříve, tedy v 11 hodin.