Některé hrady jsou dnes už jen hromadami kamení, jiné ani v rozvalinách neztratily svou atmosféru a úctyhodnost. Přesně takový je Krašov, jehož kouzlo nevyprchalo ani téměř po tisíci letech od jeho založení.
Málokterý český hrad se může pochlubit tak dlouhou historií jako Krašov, vypínající se na skalním ostrohu nad řekou Berounkou.
Založil ho už někdy kolem roku 1232 rod Hroznatovců a měl nejen střežit obchodní stezku údolím, ale pomáhat také bránit nedaleký královský hrad Týřov. Proto také na Krašově sídlila docela silná vojenská posádka.
Všechno pro záchranu hradu
Ale jak už to bývá, v průběhu staletí se majitelé měnili. A tak bychom už v polovině 14. století na Krašově zastihli Kolovraty, za jejichž vlády se proměnil ve středisko panské moci na Plzeňsku a Žatecku. Jenže Kolovrati byli katolíci a přišly husitské války.
Kališníci plenili širý kraj, což se projevilo na stavební podobě Krašova. Přibyla vedlejší pevnost na severní stráni, která úspěšně bránila útočníkům rozložit na tomto nejvýhodnějším místě dobývací stroje.
Krašov husitům dlouho odolával, ale nakonec to s ním začalo vypadat opravdu špatně. V tu chvíli učinili páni z Kolovratu nečekané rozhodnutí.
Se samotným Prokopem Holým domluvili, že změní strany, a od té chvíle jako vyznavači podobojí měli Krašov před husitským obléháním zabezpečen.
Kancléř s doutnákem v ruce
Dějiny však pádily dál, Krašov už Kolovratům nepatřil a nikdo z dalších majitelů už ho nepovažoval za významné sídlo. Opevnění ztrácelo důležitost, přednost dostávala hospodářská stavení včetně pivovaru, kovárny, pily, či sýpek.
A také dvou mlýnů v předhradí doplněných důmyslným systémem vodních kanálů. Ve druhé polovině 17. století hrad a celé panství získal místní klášter a z kdysi pyšného hradu se najednou stalo jen letní sídlo mnichů i když se hodně zasloužili o jeho zvelebení.
Jenže v roce 1785 císař Josef II. cisterciácký klášter zrušil a na hrad Krašov všichni zapomněli. Zpočátku si z něj lidé z okolí nenápadně odváželi materiál ke stavbě domů, což dotáhl k dokonalosti další z majitelů, císařský kancléř Klemens Metternich.
Ten dal hrad prostě vyhodit do povětří, aby se stavební kámen lépe těžil. Na skalním ostrohu od té chvíle stála jen žalostná ruina.
Přespat a rozhlédnout se
Až moderní 20. století přineslo zcela jiný pohled na krásnou stavbu stále tyčící 130 metrů nad údolím. V roce 1931 byl založen Spolek pro zachování hradu Krašova, který od Metternichů objekt koupil a stará se o něj dodnes.
Krašov se postupně dočkal mnoha oprav a je v něm dokonce zřízena skrovná turistická ubytovna.
Návštěvníci mohou obdivovat třeba podsklepený, kdysi dvoupatrový palác, k němuž vede úzká chodba, a všichni nakonec vystoupají po schodech na jednu z nejkrásnějších vyhlídek široko daleko.